Co vlastně ženy od mužů doopravdy chtějí? Návod pro pány tvorstva!

Sotva se po svatbě člověk stačil přizpůsobit tomu, že je na něm, aby tu a tam alespoň letmo opláchl nádobí, aby nezapomněl na různá výročí a aby se seznamoval s dalšími lidmi, už je tu další šok.

Kdy klepou změny na dveře

Od chvíle, kdy mu manželka se slzami radosti v očích oznámí, že budou tři (v horším případě čtyři, pět nebo šest), zbývá muži zhruba devět měsíců. Na co? Na to, aby si přivykl představě, že bude během dalších deseti let zakopávat o autíčka, se kterými si sám nehraje, že si začne půjčovat peníze a že se po domě začnou pohybovat zvláštní malí lidé.

Přicházejí změny. Rození pesimisté vědí, že každá změna je zásadně k horšímu, a ani obyčejní muži o většinu z nich nestojí. Popravdě řečeno z nich mají hrůzu, ale bojí se to přiznat. Stejně jako na silný vítr si musí zvyknout i na ně.

Celou věc trochu komplikuje to, že společně se zaběhaným rytmem domácnosti se mění i manželka. Zvlášť nápadná je ta změna při prvním dítěti. A muži tápou. Co že to vlastně ta jeho žena chce? A proč není nikdy to, co udělá, dost dobré?

Čistota. Nestačí si po sobě pokládat prkýnko

Tohle je pro muže pojem absolutně relativní. Z mládí si odnesl ponaučení, že co je mokré, je čisté, a sám dobře ví, že se to s čistotou nesmí přehánět, protože by se zabily i ty hodné bacily. V rámci možností umí uklidit, obzvlášť když má nábytek dost vysoké nožičky na to, aby se pod něj daly ty ošklivější věci zakopnout.

Kdo se dočká pochvaly

Tentokrát nejde ale jen o to, aby byla podlaha vytřená. Je to daleko vážnější. Nebude stačit jen po sobě splachovat na záchodě, pokládat prkýnko a mýt po koupání vanu. Málo se o tom mluví, ale s příchodem z porodnice očekává čerstvá matka čistotu téměř aseptickou. Nejlepší by bylo koupit rovnou nový dům.

Pokud to není možné, vyznamenají se muži, kteří se rozhodnou vymalovat, pokud možno nakoupit závěsy a záclony a ti, kteří alespoň investují do nových matrací v manželských postelích, se dočkají pochvaly taky.

Kam se dopracujeme

Postupem času se muž učí dovednostem, které mu připadaly nemyslitelné. Namátkou jmenujme třeba mazání opruzeného zadečku, komplikovanou výměnu plné plenky za prázdnou, utírání kojeneckých zvratků, které na první připomínají sliz mutantů z planety X.

V pozdějších letech se naučí, že ruce někdy nestačí umýt ani dvakrát a k očistě dítěte po návratu z hřiště by bylo nejjednodušší použít zahradní hadici. Evoluce je úžasná věc, ale těch hodných bacilů je vždycky škoda.

Domácí práce

Správný muž se (kromě nože) pyšní hlavně tím, že dokáže v prostoru domácnosti najít cokoli, co pronesl dveřmi dovnitř. To se samozřejmě mění okamžitě po nastěhování partnerky, potože ta má diametrálně odlišný pohled na to, jak by měly být seřazeny časopisy v obýváku. A to je jen začátek!

Žena navíc kromě svých příbuzných seznamuje muže s mnoha novými přáteli. Je tu třeba slečna Žehlička, její příbuzné Žehlicí prkno, paní Myčka na nádobí a spousta dalších nových tváří. Potěší, že s příchodem dětí se tento arzenál nezvětší a rodina většinou vyjde se stávajícím přístrojovým vybavením.

Teď už ale nebude stačit, že v garáži budou šroubováky srovnané podle velikosti a že si na špinavé prádlo pořídíte koš. Nebo rovnou dva. Všechno musí mít své místo. Na druhé straně se takový přístup vyplatí, protože budete přesně vědět, kam se ve dvě ráno odpotácet pro plenku, případně jak naslepo zapnout ohřívačku na kojenecké lahve.

Dětem příkladem

Rozhodně se také vyplatí, když budete své děti učit pořádku příkladem – stačí později, až začnou vnímat okolí. Dětské pokoje většinou připomínají místo srážky bojujících armád, které nedokáže k pořádku donutit ani jednotka modrých přileb OSN, a i když se nám po takovém stavu stýská, musíme se zatvrdit. Neexistuje přitom na světě nic nelogičtějšího a přitom výchovnějšího než věta: „Podívej se, jak má pěkně uklizené věci táta!“

Dej mi pokoj

Každý si zaslouží odpočinek a rodiče dvojnásob. Všechno to noční vstávání, přebalování, kojení, uklízení a práce kolem domácnosti člověka pořádně vyčerpá, takže zatímco si drobotina vesele poskakuje po kanapi, polomrtvý rodič usíná v křesle.

Muž, který se vypraví s dítětem na čerstvý vzduch, je pořád ještě výjimečný zjev – o to víc potěší málo známá skutečnost, že se okamžitě stává celebritou místního pískoviště. Bez ohledu na to, jestli tlačí kočárek nebo vede ratolest za ruku. Takový muž vyvolává patřičný obdiv, doprovázený závistivými pohledy ze strany cizích matek a souhlasným přikyvováním cizích otců, kteří už se nemůžou dočkat, až budou se svým synem lepit draky a pouštět po rybníčku lodičky z kůry.

Služba ráno i večer

Nemluvě o tom, že si na tyhle procházky bude pamatovat i dítě. Taková procházka je bez ohledu na roční dobu úžasná příležitost k návštěvě bizarního dětského světa a k návratu do vlastního dětství a věřte, že jste ještě nikdy předtím nedokázali najít tak zajímavé věci během pozorování vlastního stínu!

Kromě toho vám za zády nebude postávat nervózní manželka a nikdo po vás nebude chtít tak divné věci jako třeba programování pračky, sklízení suchého prádla ze šňůry a podobně. Navíc se můžete těši, že na vás při příští příležitosti vyjde služba doma, takže si po naprogramování pračky a sklizení suchého prádla budete moct konečně lehnout!

Dej mi jistotu, pracuj!

Tedy ne že by po ní ženy netoužily ještě před příchodem dítěte. Jenže s příchodem dalšího člověka do domácnosti se pro mnoho z nich mění touha po jistotě v mírnou posedlost. Nemůžou za to. Je to geneticky daná věc a začala už dávno tím, že paní pračlověková trvala na jednom uloveném mamutu týdně. A i když ho nakrásně měla, beztak se bála toho, že příští týden to její nemehlo nic neuloví.

Dnes jsou tyhle ženské černé můry ještě složitější než tenkrát. Co když skončíme na ulici? Co když nedostane za půl roku přidáno? Co když přijde konec světa ještě před zálohou? Ženy tohle nedělají plánovitě proto, abychom my muži při holení uvažovali, jestli nám opravdu tolik nevěří, že si dokážeme podržet zaměstnání. Tedy přinejmenším do chvíle, kdy zdědíme po strýčkovi v Argentině cínové doly nebo kdy vyhrajeme první ve Sportce.

Ženy takhle neuvažují proto, že by je to bavilo a my nebudeme tak bláhoví, abychom se je snažili předělat. Některé věci prostě nezměníme. Jediné, co můžeme dělat, je podržet si zaměstnání alespoň do chvíle, kdy nám u dveří zazvoní argentinský notář. Smiřme se s tím, že ženy mají spoustu času na přemýšlení o věcech, se kterými stejně nic nenadělají. A z nějakého neznámého důvodu je prostě nedokáží pustit z hlavy.

Pomož mi!

Nezáleží ani tak na tom, jestli jste si vzali křehkou květinku nebo vichřici, která dokáže zdolávat alpské štíty uprostřed zimy. Každá žena je ráda, když doma všechno funguje tak, jak má, a když nemusí vyměňovat těsnění kohoutku sama. Nemluvme o podivném a neužitečném rozdělení domácích prací na mužské a ženské. K používání francouzáku nepotřebuje člověk diplom atomového inženýra, už moje babička byla jeřábnice a nábytek z IKEA má tak podrobné návody, že jej dokáže složit i ten nejzatvrzelejší intelektuál.

Je to vlastně legrace

Kromě toho byste se kupováním všeho hotového a dezercí od domácích prací připravili o tu největší legraci, která přijde jen s tím, že některé věci dělají lidé společně. Koneckonců – kdybyste chtěli hrát sólo, tak byste se neženili, že? Nakonec stejně každé manželství skončí jako turecký trh, kde se dohaduje každá věc na základě budoucích ústupků – já navrtám díry na hmoždinky a ty mě v sobotu pustíš na fotbal, případně dneska vyžehlím prádlo a zítra půjdu s holkama na kafe. Něco za něco, jasné?

Ve skutečnosti nejde ani tak o provedenou práci jako spíš o to, že po dni stráveném úporným budováním kapitalismu se spolu sejdete v jedné místnosti. To, jestli u toho zrovna budete umývat nádobí, učit dítě pást koníčky nebo věšet lustr, nehraje zase takovou roli.

Buď romantický!

Muži chtějí věčné vzrušení, ale často jim po devítiměsíčním těhotenském martyriu a patnáctihodinovém porodu připadá, že leží v posteli vedle profesionální matky, která nemá na nějaké legrace čas ani pomyšlení. Pravdou ale zůstává, že ani s přítomností dětí nemusí romantika skončit. I když se vám možná zdá, že fáze namlouvání a potěšení je ve vaší rodině starší než hnědé uhlí, není všechno ztraceno.

Dokud si na tu fázi vzpomínáte, máte přinejmenším na čem stavět. Je pravda, že žena i v objetí největší vášně dokáže poslouchat, jestli miminko pravidelně oddechuje, případně jestli se nejde napít, ale tím byste se neměli nechat odradit. Jednu věc si pamatujte: pokud se vaší ženě při pohledu na tucet krvavě rudých růží podlamovala kolena ještě když byla nastávající, postupem času bude reagovat stále silněji.

Můžeme potvrdit, že není vůbec jednoduché zbavit tu ženu, se kterou bydlíte, všech nánosů nočních krémů, natáček a vzpomínek na hádky a vidět v ní tu holku, která vypadala úžasně, i když vylezla ráno zmoklá ze stanu a servírovala vám provlhlý chleba se špekem. Ale stejně tak z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že to za tu snahu rozhodně stojí a někdy až díky této snaze zjistíte, že o ní zdaleka nevíte všechno…

Autor: red

Ženy touží po rodině. Chlapi se dětí bojí! Kolik jich skutečně chtějí?

Ženy, co fušují chlapům do řemesla. Zápasení, létání i Formule 1!

Další galerie