Co se stane, když si dáte něčeho příliš? A pár těch, co to zkusili…
Rčení „Všeho moc škodí“ je dobře známé nejenom u nás, ale i po celém světě. Každý to už někdy s něčím přehnal. Vcelku běžně jde o jídlo a bolavá břicha, zvracet pak mohou ale také specialisti, kteří si dali v hospodě o pár piv víc, než by zvládli. Přehnat to ale můžete i s jinými věcmi, po jejichž nadměrné konzumaci to nekončí dobře.
„Předávkování“ vodou
Pro vodu a pitný režim je typická spíš její nedostatečnost než nadbytek, i s tím se ale můžeme setkat. K hyponatrémii (EAH) dochází především u sportovců provozujících vysoce náročné, vyčerpávající a stresující sporty, při nichž konzumují jednu láhev vody za druhou, až k nim dojde k následné otravě. Ta je způsobená klesající koncentrací sodného iontu Na+ v krvi, což pak vede k příznakům podobné těm u dehydratace. V případě poklesu pod kritickou hodnotu 130 mmol/l trpí sportovec nevolností, únavou a celkovou dezorientací. Při doopravdy nízké hodnotě může tento stav vyústit až v edém mozku a plic, který doprovází zvracení, bolesti hlavy, křeče, selhání dýchání a smrt.
V Georgii takto před dvěma lety semnáctiletý středoškolský hráč fotbalu Zyrees Oliver vypil po tréninku ohromujících 9 litrů vody a 9 litrů energitického nápoje. Následně se ve křečích vyzracel, druhého dne však naveřer před svým prvním zápasem za ligu seniorů omdlel a převezli ho do nemocnice. Doktoři rodičům oznámili, že jejich syn je po mozkové smrti v důsledku velkých otoků způsobených intoxikací vodou.
Při sportu se mnohdy až nadměrné konzumaci sportovci nevyhnou
Když si pořádně přisolíte život
Součástí kuchyňské soli je mimo jiné i sodný ion Na+, čímž se dostáváme k opačnému problému, jako u předávkováním vodou. Když to totiž člověk, nejčastěji dítě, přežene se solí, může dojít také k vážným problémům, v extrémních případech až ke smrti. Denní příjem sodíku u zdravého člověka by neměl překročit 2,4 gramu denně. Jelikož ale 2,5 gramu kuchyňské soli obsahují celý gram sodíku a námi konzumovaná většina průmyslově zpracovaných potravin je solená, průměrně přijímáme až sedminásobek doporučené denní spotřeby. Při předávkování může dojít k bolestem hlavy, průjmům a svalové křeči. Jako smrtelná dávka se uvádí 3 gramy na kilogram hmotnosti člověka (140 mmol/L), což může u opravdu malých dětí činit i pouhou jednu vrchovatou polévkou lžíci.
V Kentu před půlrokem šestapadesátiletý Peter Maynard zemřel na předávkování solí, když se dostal na hodnotu 191 mmol/L, načež ho v záchvatech dopravila manželka do nemocnice. Tam z příčiny nadměrného množství tekutiny v mozku také zemřel. Manželka přitom navíc tvrdila, že její muž byl solí posedlý, a dle jeho názoru by bez její denní konzumace mohl zemřít.
Jídlo má v sobě mnohdy až moc soli i předtím, než ho dosolíme
Kofeinová megavzpruha
O prospěšnosti a neprospěšnosti konzumace kávy mohou vést lidé četné spekulace. Někteří lidé dokonce tvrdí, že na ně kofein efekt nemá. To se ale bije dohromady jak s prokázanou zvýšenou výkonností u vytrvalostních sportovců konzumujících kofein (zlepšené využití tuku jako zdroje energie), z tohoto důvodu byla konzumace kávy na krátký čas zakázaná pro účastníky olympijských her, tak s nepříznivými efekty na lidské tělo při jeho nadměrné konzumaci. Ve velkých dávkách totiž kofein může vést k podrážděnosti, neklidu, nespavosti a stresu, nakonec také až ke křečím, ztrátě energie a konečnému útlumu. Ke smrti však může dojít pouze při nitrožilním podání, kde teoreticky stačí i 3,2 gramu. Při orálním užití je smrtelná dávka převyšující 150 mg/kg, což je pro stokilového člověka 15 gramů, v přepočtu na kávu ale až 25 litrů. Za rozumnou se považuje vypití až tří šálků kávy za den.
Šestadvacetiletá Gemma Ann Jones z Velké Británie se před dvěma lety takto předávkovala kofeinovými pilulkami EPH25, kterých zkonzumovala 50 až 100. Hodnota kofeinu obsaženého v jedné pilulce byla 200 mg, takže tímto počtem patrně došla až ke smrtelné dávce 150mg/kg. V jejím případě se ovšem diskutovala o „kofeinové sebevraždě“.
Únava je nepřítel, někdy si ale těloskutečně potřebuje odpočinout
Energetická bomba pro tělo
Všemi oblíbené energetické nápoje jsou skrytou hrozbou, aniž by si to kdokoliv z nás nějak silněji uvědomoval. Obzvlášť velké riziko hrozí dětem a náctiletým. Energetické nápoje všeho druhu, ať už se jedná o značky typu Monster, Big Shock, Semtex nebo ty levnější, obsahují kofein, který ve vysoké konzumaci nemusí nutně způsobit smrt, ale vážné zdravotní problémy. Nebezpečí těchto plechovek spočívá v tom, že jsou po chuti tak dobré, že obzvlášť děti pijí jednu po druhé a pomalu jim tak hrozí předávkování. Výzkumy jsou v tomto ohledu sice sporné, při předávkování se ale většinou dostavuje zrychlený srdeční tep, hyperaktivita a s nimi spojené riziko srdečního onemocnění v budoucnu. V porovnání s přímým předávkováním kofeinem bylo v roce 2013 nahlášeno pouze o dvě stovky méně případů než u samotného kofeinu, tj. zhruba 1400.
Před dvěmi lety se takto v Nigérii předávkoval Elijah Nwankwo, když vypil osm plechovek energetického nápoje Bullet. Vsadil se takto s kamarádem, po vypití upadl do komatu a krátce na to po převozu do nemocnice ho doktoři prohlásili za mrtvého.
Extrémní dávka vitaminu A
Patří k vitaminům rozpustným v tucích, proto je pro člověka na rozdíl od vitamínů B nebo C rozpustných ve vodě náročnější ke zpracování. Jako každý jiný vitamín není lidské tělo schopno jej samo vytvořit, a proto ho přijímáme z potravy. Doporučená denní dávka je 0,8 mg/den, kterou lidé nekonzumující například játra, tuňáka, máslo nebo mrkev a jinou zeleninu nemusí dostávat, a mohou tak mít opačný problém. Nás ale zajímají lidé, kteří jsou schopní tuto dávku právě překročit, a potom trpí syndromem hypervitaminózy. Její diagnóza je obtížná kvůli ztížené detekci nadměrné hladiny vitaminu A v těle. Použít ovšem lékaři mohou RTG nebo, sledovat hladinu vápníku nebo příznaky. Mezi ty totiž patří také řídnutí kostí, jejich následná bolest, ale také rozmazané nebo dvojité vidění, závratě, ospalost, bolesti hlavy nebo zhoršená kvalita vlasů.
V tomto případě se dalece za hranici extrému dostal už v roce 1974 doktor Basil Brown, advokát z Velké Británie, který vypil za dobu deseti dnů téměr 38 litrů mrkvové šťávy. To mělo za důsledek hypervitaminózu vitaminem A, která vedla k závažnému poškození jater a jejich následnému úplnému selhání. Brownova původní idea byla, že bude mrkvovou šťávu pít pro zdraví.
Bolest hlavů a další indikují nemalé problémy
Už jste se někdy dostali na hranici uvedených dávek?
Autor: Jan Marek
Mohlo by vás zajímat:
Příliš alkoholu? Takhle můžete dopadnout