Co přinesl týden: mumii námořníka, signál od ufonů, vyklízení Džungle a jeden zcela zásadní objev
Uplynulý týden byl bohatý zejména na záhady a vědecké objevy. K posunu, respektive odsunu ovšem došlo také na uprchlické frontě. Zkrátka svět je stále v pohybu a pořád se něco děje.
Dva rybáři viděli asi 80 kilometrů od břehů Filipín na hladině plující jachtu se zlomeným stěžněm. Když vstoupili na palubu, našli zde jen jediného člověka. Mrtvého. Seschlého jako mumie. Seděl u rádia. Vypadalo to fakt dost děsivě, ten člověk zjevně do poslední chvíle volal o pomoc do éteru. Nebo to aspoň měl v úmyslu. Jak zjistila policie, mrtvý muž byl německý světoběžník a mořeplavec Manfred Fritz Bajorat. Ten se plavil po světových oceánech na několika svých jachtách. Dříve ho doprovázela manželka Claudie, ale ta se s ním rozešla a tak dál putoval po moři sám. Policie si myslí, že Bajorat zemřel na infarkt a teplý vítr ho pak doslova mumifikoval. Jak dlouho se takto plavil v mumifikovaném stavu, není jasné. Podle odborníků to může být klidně až šest let, ale existuje údajně člověk, který se s ním mluvil ještě před rokem. Na palubě byl také nalezen dopis, který Bajorat napsal své manželce. Ta zemřela v roce 2010 a v dopise je tento fakt zmíněn. Takže v roce 2010 byl Bajorat ještě naživu. Každopádně podle příbuzných a rodiny to byl odvážný muž, který miloval moře a nebál se jít za svým snem. Určitě si přál zemřít na moři na své jachtě. Jen asi úplně nechtěl skončit jako mumie.
Mimozemské signály od ufounů
Obří teleskop Arecibo v Portoriku zachytil signál z vesmíru. Podstatné je, že ten signál se opakoval a pocházel z jednoho místa – souhvězdí Vozky. To se ve vesmíru rozhodně nestává. Když už dojde k zachycení jednotlivého signálu, zpravidla to souvisí s nějakým výbuchem v hlubokém vesmíru, jako když zanikne hvězda nebo něco podobného. Ale jak by mohlo docházet k signálu, který je opakovaný a navíc z jednoho zdroje? I podle skeptických vědců je jasné, že v souhvězdí Vozky musí být nějaké těleso, které tyto radiové záblesky vysílá. Záblesky proto, že signál trvá jen několik milisekund. Ale to je přístrojům jedno, zachytí jej a analyzují. Podle některých názorů je už nyní jasné, že signál vykazuje dokonce jakousi logickou strukturu, takže by mohl být od mimozemšťanů. Docela zajímavé je, že na tuhle věc přišel Paul Scholz, mladý postgraduální student z Montrealu, který se probíral daty sebranými teleskopem Arecibo. A všiml si oněch pravidelných záznamů signálů. Jak to tak bývá, napřed nad tím všichni nějakou dobu kroutili hlavami (a pěkně je nejspíš štvalo, že na to nepřišli sami), ale dnes je už mezi vědci kvůli tomu pořádný rozruch. Opakovaný signál z vesmíru ještě lidstvo nezachytilo. Někdo tam venku je. Nejsme sami.
Konec Džungle navzdory sešívaným
Z vesmíru se vraťme zase zpět na Zemi. Tady máme svých problémů taky dost. Například Francouzům už definitivně došla trpělivost s Džunglí, kterou si u přístavu Calais postavili uprchlíci. Ano, to je to stanové městečko, odkud čas od času vysílá reportér ČT Jakub Szantó a popisuje, jak tu pohromadě žijí tisíce uprchlíků. Mají tu mešitu, školu, obchod, prostě si tu udělali své město. A po večerech se vydávají na své běhy o život do tunelu pod kanálem La Manche nebo skáčou a napadají kamiony mířící na trajekty. Francouzi začali Džungli bourat, což se místním moc nelíbí. Protestují tím, že si sedají na střechy svých příbytků a ti zapálenější si navíc sešívají na protest svá ústa. No, proti gustu žádný dišputát, akorát si tím trochu komplikují možnost se domluvit s policií nebo úřady. Ale hlavně by uprchlíci mohli pochopit, že ani v tak benevolentní a liberální zemi jako je Francie, není možné jen tak zabrat kus území a postavit si na něm své město. Ono by to asi neprošlo nikde na světě, ale v Evropě kvůli tomu ovšem napřed musí proběhnout soud, který konstatoval, že to tedy nejde a Džungle se má zbourat a vyklidit. Což se také za účasti policie a vodní artilerie stalo. Výsledkem je, že se povážlivě rozrostl počet sešívaných a evropská civilizace konečně zatočila s jednou uprchlickou Džunglí.
Neuklízejte nebo umřete
Na závěr jsme si nechali jednu zcela zásadní věc. Vědci ve Velké Británii přišli na to, že kdo uklízí, je víc nemocný, než kdo žije v bordelu. Kdo moc uklízí, trpí respiračními chorobami a alergiemi. Nejvíc škodí praní, žehlení, luxování a domácí zvířata. My chlapi už to samozřejmě dávno víme, ale snad to konečně dojde i našim ženám. Navíc jak praví jedno moudré přísloví : uklizený byt je známkou promarněného života. K tomu není co dodat.
Autor: Snaut