Čína kupuje celý svět. Světová velmoc sponzoruje nebo vlastní všechno kolem a kupuje si i nás a naše dluhy
Patří jí suroviny k výrobě moderních technologií, půlka internetu, třetina Afriky, Hollywood. Čína je pro nás zvláštní a nedemokratická země, něco vzdáleného a ne moc hezkého. Proto nejspíš překvapí, jak blízko a jak intenzivně nás ovlivňuje.
Čína má peníze a nebojí se je použít. Chytře investovat. V přepočtu na americké dolary třeba 18 miliard pro Pákistán. Ne, Čína muslimy nemusí, ale má zjevně pocit, že užitečnost pákistánské investice spočívá v tom, jak Islámábád dělá problémy Indii. Která je hlavním konkurentem Pekingu. Proč 31 miliard pro Indonésii? Nejde to na ochranu orangutanů, ale na rozvoj plantáží palem olejných. Protože ty zatím potřebuje celý svět, a je dobré na tom něco získat. Miliardy pro Brazílii? To víte, tam se teď začala těžit ropa. Kanada? Ropa, zemní plyn a dřevo. Austrálie? Tam Čína sponzoruje těžbu uhlí. Protože jsou tu momentálně největší světové zásoby a Indie jim uhlí prodávat nechce.
Investice do výzkumu a vývoje
Nejvíc peněz ale od roku 2005 kontinuálně Čína sype do Spojených států amerických. 72 miliard na investicích. Proč? Je to cesta, jak porazit protivníka bez boje. Když mu zaplatíte výzkum, získáte přístup k technologiím. A učiníte jej závislým na vašich zdrojích. Žádný výdobytek progresivní západní civilizace by pak nemohl vzniknout bez čínských peněz, ručiček a hlaviček, a hlavně surovin. Ty ostatně Čína také strategicky kontroluje. Málo se ví o tom, že k výrobě moderních technologií potřebujete i špetku velmi vzácných nerostů. Chytré telefony, placaté televize, ale také solární panely a magnety větrných elektráren se neobejdou bez surovin, které z 95 % kontroluje Čína.
Sponzoring korporací a průmyslu
Proto má Čína velký zájem na tom boom obnovitelných zdrojů energie podporovat. Jsou to její peníze. A současně: proto se tak „zajímá“ o Afriku. Tam se dá totiž za peníze pořídit všechno (lacino!) a Čína na to má fondy. Zhruba 140 miliard tu putuje do rozvoje energetiky, dopravní infrastruktury a samozřejmě, podpory těžby čehokoliv. Jasně, někde v Kongu zaplatí miliony za koncesi na těžbu minerálů, ale zúčtuje miliardy za to, že vládě postaví silnice. Peking je prostě světovou jedničkou v „okupaci“ strategických zdrojů.
Čína sponzoruje Thames Water, bez které by Londýn neměl vodu. Sype do Rosneftu, bez kterého by Rusové neměli elektřinu a teplo. Vydatně přispívá vývojářům a programátorům z IBM, expanduje do sektoru těžby – francouzský Total nebo britské BP už bez nich nedá ani ránu. A jasně, automobilky Ford, Peugeot nebo Volvo už to bez Číny také nedávají. Australští těžaři kovů ze společnosti Rio Tinto se bez 13 miliard z Číny také neobejdou.
zdroj: 123RF.com
Skupování dluhů a kontrola
Čína válí i v oblasti skupování dluhů. Například celkový národní dluh USA nyní činí 22,3 bilionů dolarů. Hned 10 % půjček přitom „drží“ čínské banky. Amerika tedy nemůže zlobit, protože by taky mohla skončit „bez střechy nad hlavou“. Nu a to je jen takový hrubý přehled toho, jak chytře si v Pekingu počínají. Chcete pracovat na vývoji nové technologie? Půjčí vám na to, ale zadarmo to nebude. Máte už tu technologii? Čína vám na ni prodá materiál. Vlastně, ve světě globálního obchodu a volného trhu vám ji spíš rovnou vyrobí. Za peníze. Nemáte? Tak vám půjčí. A formou strategických investic za chvilku dosáhne toho, že jsou všechny výhody na její straně. Prakticky si vás koupila, protože vývoj, výrobu, realizaci – bez ní nezvládnete.
Že na Čínu z vysoká kašlete a máte doma tibetskou vlajku? Vezmeme to hopem: populární aplikace Tik Tok, kterou možná používáte? Čína. Diskuzní platforma Reddit? Spolufinancována Pekingem, proto na žádost z vyšších míst cenzurovaná. Filmy z Hollywoodu? Produkci platí Čína, a pokud mají prorazit i na asijský trh, musí se scénáře podřídit zadání. Když Peking řekne, že se v USA – Zemi Svobody – nebude psát o protestech v Hongkongu? Je to rázem hotová věc.
Váš telefon, počítač, oblečení, židle, na které sedíte, auto? Je dost těžké v tom Čínu někde nenajít. Tak jen, abyste se pak nedivili.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Absurdní ukázky byrokracie v praxi. Vlády nechávají miliardy vyletět oknem