Temné strana síly: Když bodybuilding ničí vaše tělo

První klad, a hned zápor souvisí s návykovostí bodybuildingu. Vazba je tu prostá: prvotní dřina fyzické námahy je odměněna uvolněnými endorfiny v mozku. Zaplaví vás instantní pohoda, pocit štěstí. Je to vynikající pro snižování stresu, úzkosti, zahánění depresí. Paráda. Jenže je to (relativně) snadná cesta, a tak jí (někteří) kulturisté rychle propadnou. Stanou se závislí na endorfinu po cvičení, chtějí ho víc a pořád. Tak budou víc cvičit, v čem je problém?

Udělat si dobře

Inu, je to stejné jako s masturbací. Je příjemná? Jasně. Nabízí pohotové uvolnění a pohodu? No jeje. Ale pokud budete trávit dny tím, že něco lovíte ve vlastních spodkách, začne vám unikat život okolo. Třeba lidské samičky a samečci, s nimiž je dosažení sexuálního uvolnění najednou tak… pracné? Kulturisti mají zrovna tak tendenci podlehnout mámení sebe-uspokojení silovým tréninkem, stejně jako by si tahali Frantíka. Teď už to mezi borci ve fitku nevypadá tak drsně, co?

Jedno tělo, jeden vzor?

Každé lidské tělo je originál, a ne každý má nutně geny dané dispozice k nařachané tělesné konstituci. Kulturistika je super, když jí zlepšujete a posouváte limity svého těla, podle vlastních možností. Jakmile se ale začnete snažit „vypadat“ jako někdo jiný (s odlišnými dispozicemi), máte problém. Ani tisícovka shybů nebo půltuny na bench vás do vysněného cíle poslat nemusí. Silácky zupácké hlášky o překonávání sebe sama a bolesti naráží na fyzickou realitu. Buď se smíříte se svým maximem a budete udržovat kondici (naprosto v pořádku), anebo půjdete za limit.

Cesta do pekel

Tam už vás ale musí doprovázet méně či více přirození pomocníčci. Z užitečné zábavy se stává hypertrofie, a co mělo být užitečnou kombinací posilování, stravy a odpočinku začíná být nevyváženým honem za iluzí. Frajeři z fitka to slyší neradi, ale bez těch práškových proteinů a doplňků, díky kterým jim kynou svaly, by to nedali. Není to jejich forma a dřina, ale něco, co si vypůjčili – a budou časem muset splácet svým zdravím. Čím? Ve hře jsou svalové dysmorfie, erektilní dysfunkce, neplodnost, selhání jater, srdeční choroby. Přesný opak toho, co by měl sport zdraví přinášet.

Tak trochu jiné píchání

Doplňky stravy pro kulturisty jsou trhem, globálně za 129,6 miliard dolarů. To, že nefungují lépe než tucet bílků a ovesná kaše k snídani, jim vůbec neubírá na prodejnosti. Do roku 2030 se odhaduje vzestup na 200 miliard, a stane se tak podobně výnosnou oblastí, jako kosmetika pro ženy. Není to náhoda, že jednu marnivost touhy po kráse a dokonalém vzhledu dorovná další. Brát to můžeme jako emancipaci mužů. Nebo jejich degradaci, podle situace. Ženám necháme silikony a muži si vezmou… injekce syntholu, které „nafukují“ svaly. Jako vážně?

Na Temné straně síly

Kromě legálního zobání je tu i nelegální, které růst svalové hmoty urychluje. A protože kulturisté hezkých pár zkratek v cestě za svým uspokojením již učinili, přestoupit tuhle nejzazší hranici už jim takové potíže nečiní. Anabolické steroidy a krmení inzulinem pak nemusí vyvolávat jen palumboismus, projev špatného vstřebávání živin a tedy kulaté bříško. Je tu i bigorexie/anorexie, trvalé poškození kloubů, zpřetrhané svaly, narušená páteř, nutnost odstranění části střev.

Jednoduše proto, že jste si na kostru naplácali víc masa (svalů), než na kolik je původně designovaná. O psychických obtížích a závislostech, nekontrolovatelných proměnách nálad raději ani nemluvě. Lidé umí být krutí, a od nepaměti se na královských dvorech chlubili vystavováním lidských zrůdiček. Jejich škleb a hnus vyvolával u nízkých vrstev pobavení. Je na čase si přiznat, že tělesně zdevastovaní kulturisté, oběti přehnaného bodybuildingu, dnes vyvolávají přesně ten samý druh „obdivu“.

Vyplatí se cvičení s vlastní vahou? V čem je lepší než posilovna?

Jak snížit výdaje na cvičení? Postavte si doma vlastní posilovnu nebo se dejte na kalisteniku

Další galerie