Bitcoin nás přijde draho: těžba virtuální měny znečišťuje ovzduší ve velkém! Jak to, když jde o nehmatatelnou a digitální záležitost?
Bitcoin byl určitě zajímavý nápad. Nezávislá a plně virtuální kryptoměna, která by se stala funkční alternativou proti běžným platidlům. Zajistila by transparentnost transakcí, změnila by pohled na vlastnictví peněz a majetku, prospěla by životnímu prostředí. Jenže tu je jeden problém: neekologická těžba měny.
Jak to, když jde o nehmatatelnou a digitální záležitost? Vtip je v tom, že pro „těžbu“ věnujete čas/výkon svého počítače na připojení k síti a potvrzování série již probíhajících transakcí. A čím více je už natěžených Bitcoinů, tím náročnější je jejich další získávání. Imaginární mince už vám dnes na virtuálním účtu nepřistane po desítkách minut, ale většinou po dlouhých hodinách nebo dnech, vyžadujících činnost celých specializovaných datových center. A ty žerou elektřinu ve velkém.
Za elektřinu z těžby by jelo Irsko celý rok
Je to opravdu tak zlé? Vlastně, je to každý den o něco horší. Loni například veškeré bitcoinové operace spotřebovaly 0,13 % veškeré elektřiny vyrobené na Zemi za celý rok. Tedy zhruba tolik, kolik činí celoroční spotřeba elektřiny celého Irska nebo Slovenska. Nemusíme se ale bavit jen o elektřině, ale o energii obecně. Loni tak těžba bitcoinů obsáhla spotřebu 13,8 milionů barelů ropy. A to už nezní ani pokrokově, ani šetrně vůči životnímu prostředí.
Emise? Syndrom neudržitelnosti
Enormní spotřeba energie pro těžbu virtuální měny zaujala i výzkumníky z univerzity v Manoa na Havajských ostrovech. Vypočítali, že loňský rok nepřímo vyprodukovala těžba bitcoinů 69 milionů tun emisí oxidu uhličitého. Což není zrovna legrace, tolik zvládne třeba deset nejšpinavějších uhelných elektráren světa dohromady. Navíc náklady (elektřiny nebo energie obecně) těžby neustále narůstají a stávají se neudržitelné.
Asi jste zaznamenali, že země z celého světa se teď méně či více aktivně angažují do boje proti klimatickým změnám. Cílovou metou je zabránit nárůstu průměrné teploty o 2°C. Proto teď každý řeší, jaké emise produkuje zemědělství, automobilová doprava nebo za městem stojící elektrárna. Jenže na hyper-moderní a populární bitcoin se trochu zapomnělo.
Planetu nám oteplí bitcoin
Pokud by jeho těžba i nadále udržela stávající vzestupný trend a tím i nárůst spotřeby energie, zvládne to obávané zvýšení atmosférické teploty svými emisemi o dva stupně bitcoin sám do roku 2033. Záleží, jak velcí pesimisté jsme. Pokud by se například do té doby zdokonalila těžební technika, tedy výkonnější počítače, mohlo by to být i o něco dřív.
Zdroj znečištění, který nelze přehlížet
„V současnosti nedokážeme předpovídat budoucnost kryptoměny známé jako bitcoin,“ říká Camilo Mora, vedoucí výzkumu na Manoa. „Ale už teď dokážeme říct, že pro životní prostředí to rozhodně nejsou dobré zprávy.“ Jeho kolegové varují, že jsme si poněkud automaticky navykli počítat mezi zdroje emisí třeba produkci potravin, přepravu zboží a osob. „Ale vzhledem ke spotřebě energie mezi tyhle emisní zdroje bitcoin rozhodně patří.“
Záleží, odkud teče šťáva
O environmentální škodlivosti bitcoinu přitom rozhoduje ještě jeden faktor. Geografie. Protože to, kde k těžbě virtuální měny dochází, rozhoduje o povaze užité energie. Čistě teoreticky, pokud se bude bitcoin těžit na Islandu, který „pohání“ elektřina z geotermálních čerpadel a turbín usazených na přirozených vřídlech, nebude to tak zlé. Jen se tu zužitkovává přírodní obnovitelný zdroj energie.
O poznání horší by to ale bylo v zemích, které elektřinu získávají v tepelných elektrárnách, spalujících uhlí. A jak asi tušíte, mezi největší „těžaře“ patří Čína, která se nejen kvůli bitcoinové senzaci stává jedním z největších znečišťovatelů světa. Bitcoin a desítky dalších podobných virtuálních krytpoměn jsou jistě zajímavý alternativní nápad, ale životnímu prostředí rozhodně neprospívají.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: