Anatomie vraždy. Kdy se poprvé zabíjelo, co vedlo k rozšíření vraždění mezi lidmi a nejhorší vrazi v dějinách
Mohlo by se zdát, že vraždy patří nedílně k historii člověka. Jenže to není tak jisté. Lidé se mezi sebou možná většinu své evoluce nezabíjeli. Co bylo příčinou, že se to postupem času začalo měnit? Kteří vrazi vstoupili do historie ve světě a kteří u nás?
Zabíjeli se lidé odjakživa?
Podle českého paleoantropologa Jiřího A. Svobody neexistuje z období paleolitu jediný důkaz, že se mezi sebou pravěcí lovci zabíjeli. Jistě, pravděpodobně k tomu docházelo, především v dobách ledových, kdy byly minimálně na severu podmínky k životu dosti obtížné. Žádná z nalezených koster ale nenese prokazatelný důkaz vraždy, tedy zranění, které způsobil druhý člověk. Paleolit neboli starší doba kamenná přitom trval zhruba 2,5 milionu let, zatímco zbytek lidské historie tvoří zhruba 12 tisíc let.
Důkazy pro první násilné střety lidí existují až z doby mezolitu (střední doba kamenná), během kterého se naši předci v důsledku měnících se podmínek začali pomalu usazovat. Tato větší věrnost stanovišti zřejmě způsobila větší teritorialitu, což vedlo i k násilí, jehož důsledkem byly vraždy. Např. v Německu byly nalezeny kostry žen a dětí, které mají těžce poškozené lebky od motyk či seker. Tento vývoj pak pokračoval v neolitu (mladší doba kamenná), v němž člověk vynalezl zemědělství a definitivně se usadil.
Zbožštění kolektivní lidské moci
Lovci a sběrači neměli v důsledku svého způsobu života prakticky žádný soukromý majetek. Lidské skupiny se přesouvaly za stády zvěře, takže si se sebou mohly brát z místa na místo jen to nejnutnější. S usazením se ovšem majetek mohl začít hromadit, navíc docházelo k větší dělbě práce a společenské stratifikaci (rozvrstvení). A když se má soused líp, jednou z možností, jak získat jeho majetek, je právě vražda.
[the_ad id=“89295″]
V neolitu ještě lidé uctívali bohy a duchy přírody, s nástupem civilizace ale došlo k tomu, co historik Arnold Toynbee nazval „zbožštěním kolektivní lidské moci“. Bohové se rázem stali nebeskými vládci jednotlivých městských států a států a pak už bylo jednoduché napadnout druhý stát, který má jiné bohy a navíc i bohatství. Kromě smrti na bitevních polích byli samozřejmě vražděni i civilisté.
Civilizovanost lidem moc nepomohla
K válečným střetům a vraždění jednotlivců docházelo i nadále. I když by se mohlo zdát, že byl člověk postupem času civilizovanější a civilizovanější, holocaust vyvedl ve 20. století celý svět z omylu. Od největších masových vražd v dějinách neuplynulo ani 80 let, což je z hlediska dějin lidstva jako kapka v moři. Člověk na jednu stranu dokázal využít moderní vynálezy k tomu, aby si zlepšil život, ale také přesně opačným způsobem. Takový cyklon B, který má na svědomí obrovské množství obětí v plynových komorách, byl původně insekticid, který se používal v zemědělství.
Fenomén masových a sériových vražd
Vraždy se dnes dějí hlavně v afektu, což není omluvou, a překvapivě obvykle v rámci rodiny. Afektivní ovšem mohou být i masové vraždy, tedy násilné akty, kdy daný člověk zabije více lidí najednou. Do této kategorie tedy např. patří v poslední době „populární“ vraždy na školách. Naopak k sériovým vraždám dochází po delší dobu (klidně i po mnoho let). Sérioví vrazi přitom obvykle nejednají v afektu, a i když jsou obvykle psychicky labilní, zároveň mohou být i inteligentní a své činy si dobře připravují.
[the_ad id=“89297″]
Největší vrazi v dějinách
Pozor, za jednoznačně největší masové vrahy v dějinách lze samozřejmě považovat politické diktátory jako Mao Ce-tung, Josif Stalin nebo Adolf Hitler. Na ty jsme se ale zaměřit nechtěli, stejně jako jsme nebrali v potaz teroristy. Přesnější záznamy o vražedných činech navíc existují především z 20. a 21. století, takže naše „úspěšnost“ vrahů dokumentuje pouze posledních cca 100 let.
Za největšího masového vraha v dějinách lze považovat jistého Číňana jménem Jin Ruchao, který vyfasoval trest smrti za to, že měl dle obžaloby 16. března 2001 způsobit ve městě Š‘-ťia-čuang čtyři exploze, v jejichž důsledku zahynulo 108 lidí. Nezaměstnaný Ruchao zabil nožem svoji přítelkyni a o 10 dní později použil 100 kg trhavin na detonaci dělnických ubytoven. Prý se tak chtěl pomstít bývalé manželce, která v jedné z budov bydlela se svým novým manželem, nicméně motiv je nejasný.
Rekordman mezi sériovými vrahy
Za největšího sériového vraha je považován Pedro López z Kolumbie, který znásilňoval a vraždil mladé dívky v několika zemích Jižní Ameriky. Muž, který se narodil v roce 1948, byl v Ekvádoru obviněn ze 110 vražd, sám se ale přiznal k dalším 240 vražedným činům v Peru a Kolumbii. Celkem by tak měl na svědomí 350 lidí! Jeho oběťmi byly dívky především ve věku od 10 do 20 let. López po deportování do Kolumbie utekl a nikdo o něm nic neví. Spekuluje se ale o tom, že mohl být zabit některým z pozůstalých.
Nejhorší čeští vrazi
Nejhorším českým masovým vrahem byla dlouhou dobu žena, a to Olga Hepnarová. Ta na protest proti společnosti vjela 10. července 1973 nákladním autem na zastávku tramvaje, kde zabila osm lidí a 17 dalších zranila. Jedná se mimochodem o poslední popravenou ženu na území Československa. Po více než 40 letech se ovšem Hepnarové vyrovnal Zdeněk Kovář, který vstoupil 24. února 2015 do restaurace v Uherském Brodě, kde kvůli údajnému ubližování, šikaně a lhostejnosti úřadů zastřelil osm lidé a následně otočil zbraň i proti sobě.
Zajímavé je, že i mezi největšími českými sériovými vrahy figuruje žena. Nejvíce prokázaných obětí (opět osm) totiž mají na svém kontě manželé Jaroslav a Dana Stodolovi, kteří loupili a vraždili v letech 2001 a 2002. Jejich oběťmi byli přitom výhradně důchodci. Později při vyšetřování se zdálo, že je na vině recidivista Jaroslav, časem se ukázalo, že manželka Dana byla při těchto činech neméně aktivní. Stodolovi si aktuálně odpykávají doživotní trest a ve vězení se mimochodem rozvedli.
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Jak se cítí vrazi – zpovědi lidí, kteří někoho zabili