Co američtí prezidenti dělat nemůžou? Budete překvapeni!
Na první pohled to vypadá jako fajnový job. Jenže když zhodnotíte, co všechno vlastně američtí prezidenti nemají pod kontrolou nebo nemohou ovlivnit, zjistíte, že ze spousty nepravostí jsme tyhle státnické celebrity podezřívali mylně.
Co američtí prezidenti dělat nemohou? Nejdříve to, co je k dispozici. Ubytování kvality 1A, byť v poněkud historickém baráku. Dokonalé zabezpečení. Soukromou flotilu letadel, helikoptér a automobilů. Jistotu, že pokud se stane zásadní průšvih, vždycky se vás někdo pokusí zachránit.
K tomu dobrý důchod a příslib parádního pohřbu na útratu daňových poplatníků. Navíc být jednou americkým prezidentem, to vám vždycky vydobude žádoucí pozornost na srazu spolužáků ze střední i mladých stážistek. Jenže tuhle práci snů si všichni trochu moc idealizujeme.
Američtí prezidenti se musí smířit s koncem svého soukromí
První muž (a celá jeho rodina) ve Spojených státech amerických, to je v první řadě společenská, reprezentativní funkce. Takže? Už si nikdy nezavoláte z vlastního mobilu, ani nepošlete dopis, jen tak. Vždycky musí být prověřený adresát, příjemce i obsah.
Každé vaše slovo během funkčního období (a často i dlouho po něm) bude někde, díky odposlechům a bezpečnostním kamerám, zaznamenáno. Na veřejnost se to nutně dostat nemusí, ale vaše soukromí už nikdy nebude jen vaše.
S nesvéprávností hraničící péče o vaši osobu je úmorná. Nemůžete se jen tak sebrat a po práci jít do kina nebo restaurace. Nejdřív musí dostat echo váš tajemník, ten to domluví se sekretáři, ti tam pošlou zajišťovací tým speciální služby, analytici vyhodnotí rizika a pak… možná. Budete koukat na film nebo přežvykovat v sále, plném státních agentů v přestrojení.
Nemůžete řídit auto, používat základní techniku, dát si jídlo v bufáči, létat komerčními lety. Dokonce si v tom blbém baráku s bílou fasádou nemůžete sami uklidit nebo otevřít okno. Na vlastním Twitteru dokonce nemůžete ani blokovat hejtry.
Zákony neschvalujete, války nevyhlašujete
Myslíte si, že tohle nepohodlí vykompenzují vaše nemalé pravomoci? A jaké, prosím pěkně? Chcete vyhlásit válku Francii? Chápeme, taky už nás štve. Ale americký prezident, byť jako vrchní velitel ozbrojených sil, nemůže vyhlásit válku vůbec nikomu.
To dělá Kongres, a on je o to musí slušně požádat. Což udělá jen, pokud ho o tom předem přesvědčí pánové z Ministerstva obrany. Sám z vlastního popudu si prostě nemůže srovnat účty s žádnou zemí. Teoreticky může (a děje se to) navrhnout vojenský zásah, misi, operaci. Válku ale ne.
Může ale zatočit s hippíky, progresivisty a obhájci lidských práv tím, že nastřelí nějaký brutální totalitní zákon, ne? Ne. Zákony nenavrhuje, ani neschvaluje. Administrativou Bílého domu může své myšlenky popostrčit, ale rozhodovat o nich bude Senát. A pak možná někdy Kongres.
Málokdy se ale stane, že by ten samý, řekněme republikánský prezident, měl garantovanou republikánskou většinovou podporu v Senátu i Kongresu. Čili zase nic. Že by třeba nějak chytře interpretoval už existující zákon? Na to je tu ovšem Nejvyšší soud. A taky Ústava a její dodatky.
Rozpočet? Vedení? Prezident nedělá nic
Vida – je tu určitá šance. Prezident může nominovat (nikoliv schválit) do funkce nejvyššího soudce, a tím si teoreticky posichrovat šanci na jeho podporu. Jenže soudci jsou vybíráni doživotně, takže většina z nich si pamatuje 5 prezidentů nazpět. Místa se uvolňují pomalu.
Zrovna tak může prezident jmenovat ředitele různých agentur, a ti teoreticky mohou začít zavádět nové pořádky. Jenže na fleku nezůstanou obvykle déle, než jedno volební období.
Američtí prezidenti nemůžou kecat ani do rozpočtu, byť za svou administrativu podávají prvotní návrh. Pak si to ale rozcupují jednotlivé kabinetní sbory a ministerstva. Většina vládních výdajů má ale dlouhodobý charakter, takže ořezat výdaje na zbrojení prezident teoreticky může, ale v platnost to vejde až s koncem jeho kariéry. Pokud vůbec.
Znovu je potřeba shoda s kongresem, jehož členové hájí zájmy svých skupin voličů – zemědělců, stavitelů, výrobců. Takže se ne vždy někdo pohne z místa. Nemůžete otevřít či uzavřít hranice, nemůžete legalizovat marihuanu, zabavit zbraně občanům anebo nařídit povinné čipování.
Podtrženo, sečteno: dělat amerického prezidenta je krajně nevděčná práce, při které máte jen minimální vliv na to, za co přesně vám bude nejméně polovina národa do konce života nadávat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Válka je pro průmysl skvělý byznys