Barva drinku a kocovina spolu úzce souvisí. Co může za vaši ranní bolest hlavy a jak jí předejít
Kocovina není nepřítel, je to jen signál, že jsme netrefili tu správnou míru. Pro neznalé je tedy nejlepší prevencí kocovin nepít alkoholické nápoje. A ti ostatní? Měli by si pohlídat barvu drinků, které konzumují. I ta totiž hraje určitou roli. Jakou?
Kocovina je vedlejší efekt toho, když to přeženete s pitím. Faktorů ve hře o ranní bolest hlavy je povícero, a většinu z nich znáte. Rozhodují volty přijímaného pití, respektive objemová procenta alkoholu. Pak je tu vcelku pochopitelná otázka zkonzumovaného množství. Když to do sebe sázíte jako maršál Malinovskij a účet píšete hráběmi, nečekejte s rozedněním zrovna pohlazení.
Rychle a zběsile?
Trochu překvapivější je už role rychlosti konzumace. Jasně, láhev na ex pohotově složila do bezvědomí i jinak zdatného píče. Podstatná je i vaše váha a činnost metabolismu. Rychlosti, s jakou jste schopni alkohol odbourávat. A taky, jestli pijete nalačno, a konzumaci prokládáte nealko-tekutinami. V zásadě nic nového.
Přirozené barvy, nepřirozené účinky
Australští chemici z Curtinovy technologické univerzity v Bentley si v jasné chvilce posvítili ještě na jeden, dosud opomíjený a přesto podstatný faktor. Barvu alkoholického pití. A teď jen pro upřesnění, nebavíme se o rezavé barvě tuzemáku, zářící zeleni ulepené Zelené nebo barvičkách semaforu laciného rádoby-absintu, tedy o barvách umělých, nebo těch dodávaných kulérem. Bavíme se o barvě vína, piva, dobrého portského, whisky nebo k čertu třeba vodky, tedy o barvách, které jsou přirozeným důsledkem výroby konkrétního druhu alkoholu. Jejich barevné tóny totiž napovídají o obsahu kongenerů. Moc cizích slov najednou? Nebojte, uděláme si to jednoduché.
Záhadné kongenery do pití patří
Za kongenery jsou dost povšechně označovány vedlejší produkty fermentačních procesů. Nejsou vyloženě špatné. Vlastně, dost zásadním způsobem ovlivňují chuť výsledných lihových produktů. Dodávají unikátní aroma, typické zabarvení, příchuť. Jenže čím víc jich je, případně v čím větší koncentraci jsou, tím horší je pak vaše kocovina. Pochopitelně s ohledem na všechno výše uvedené, týkající se množství, rychlosti konzumace, atd. Čím tmavší pití, tím víc kongenerů, a tím horší bolest hlavy.
Čím tmavší, tím horší kocovina
Proto vám zdatný piják rád v dobrém prozradí, že z červeného vína je kocovina horší, než z vína bílého. Jasně, jen zdatný pijan vína, který nepije přesířené splašky a neholduje „částečně zkvašenému hroznovému moštu“. Takový, který si dobré víno umí vybrat, a neprolévá se směsí fenomenální Klášterní svíce a Ostravského kahanu. Takže? Čím tmavší pití, tím víc kongenerů. Kvalitní brandy má více kongenerů, než čirá vodka. Ta je mimochodem lepší a bolehlav z ní snesitelnější, než z neutrálně zelenkavého kvalitního absintu. Pivo jich má méně, než v sudu dobře odleželá whisky, ale tmavé pivo je „horší“ než světlé.
Je to trochu náročné porovnávání, protože se tu bavíme o alkoholických nápojích s různou koncentrací alkoholu a podávaných v různých objemech. Ale pokud si uděláte odpovídající vzorkovníček, máte brzy jasno. Proto jsou taky gentlemanské ochutnávky dražších chlastů takový mor. Dobré tropické rumy z cukrové třtiny jsou přes kongenery velmi vydatné, a tak vás pár panáků odruší víc, než kdybyste na procenta alkoholu pili stejně naředěnou čirou slivovici.
Protřepat, nemíchat…
Sečteno a podtrženo, ranní horor v žaludku a v hlavě tedy není jen důsledkem metabolického rozkladu alkoholu na acetaldehyd, ale také oněch „látek navíc“. Třeba histaminů z červeného vína, které při kocovině podporují rozvoj pocitu psychické deprese. Samozřejmě, že zažitá rada alkoholu-milovných znalců platí: barvičky prosím nemíchat. Čím komplikovanější koktejl pro své zažívání připravíte, tím horší to pak je. Tělo má totiž problém, když jej večer zásobujete pestrou, různě koncentrovanou a „barevnou“ směsí.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: