Aktivisté káží ostatním, které jídlo mají jíst. Co je dráždí na různých pokrmech ze světa?
Nejnižší formou života ve vesmíru nebude člověk, který si ještě ve třiceti letech hraje s vláčky, ale aktivista útočící na stravovací návyky svého okolí. Nejde přitom jen o veganskou klasiku nebo proklamovanou krutost páchanou na zvířatech. Někdo má potřebu diktovat zbytku světa, co, kdy a kde můžete vlastně jíst.
Jíst před spaním, přejídat se ráno, rozdělit si jídlo do dvanácti chodů konzumovaných v průběhu celého dne, diety? Na blbce se pochopitelně dá narazit všude na světě, ale mnohem větší šance máte tam, kde se podepisuje petice nebo protestuje proti „příliš velkým porcím“. Jaké to jsou? Které jídlo aktivisté odsuzují? Záleží kus od kusu.
Nějakou dobrou dušičku vytáčí fritéza plná hranolek překlopená do kbelíku s kečupem, jiné trápí deset vejcí v jedné omeletě. Univerzálním terčem jsou ale super-stejkové porce přes půl talíře a půlkilové hamburgery. Jednak proto, že je to zlé maso ze smutných kraviček; že to nejspíš někdo nedojí a budou zbytky v koši, a nakonec, je to přece totálně nezdravé!
Porce tak akorát. A kolik to je?
Odpovědět s ledovým klidem: „A co je vám do toho?“ jde dost těžko, když se vás někdo pokouší udusit kalorickou tabulkou. Protože 1200 kalorií v jedné porci masa, to je snad už zločin proti přírodě, ne? Aktivisti brojící proti herkulovským porcím nechápou, že se najdou velcí jedlíci. Lidé, kteří se stravují třeba jednou za den.
A nepobírají ani to, že porce 5000 kalorií je sice darda, ale se zdravím neudělá nic. Že se to možná vyhodí? Třeba to nakrmí pejska, nebo to půjde do kompostu. K čertu, není to jedno? Každé zboží má svého kupce, a kdyby nikdo nechtěl celé uzené koleno na talíři, tak je nikdo prodávat nebude, ne?
Doma jez co máš, v cizině co štěká
Vypněte teď prosím ten gramofon, který dokola obehrává: „Jíst maso je velký špatný…“ a pusťme si podobně omšelý song o tom, že jíst některý zvířata je zlo. Třeba koně. Hej, tvoje bába jedla koninu! (a moje nejspíš taky). To je vážně dost luxusní maso, a v dobách nouze to byla víc než fajn svačina.
To, že jsme podlehli kouzlu písní Janka Ledeckého, fakt neznamená, že by to maso začalo být špatné. Jestli nemáte chuť na koninu, cajk. Ale necpěte ostatním, že je to špatný. Že je špatný nápad jíst netopýry? No, ehm ehm, má to své vedlejší dopady.
Ale třeba kaloň v hrnci je ústředním bodem papuánské gastronomie, a nedá se říct, že to bylo špatné. Jíst psy je zlo? Ale jděte… od východního Slovenska s jeho štěkajícími klobáskami až po korejské trhy s ňu-ňu pejsky, je to prostě jiný kraj, jiný mrav. U nás se nejí, u nich ano. Morče? U nás mazlíček pro děti, v Peru svačina pro děti.
Nemá moc cenu aplikovat naše standardy na cizí kuchyni, a naopak. Hotovo, absorbujte to. Vyřešeno. Protože není nic hloupějšího, než aktivista, který v Čechách demonstruje za zákaz psích trhů v Asii. S transparentem stojí o dobrých 15 000 kilometrů vedle.
Chutě se mění, aktivismus zůstává
Vážně jsme řekli, že není nic hloupějšího? Ou. Chyba. Protože proti gustu gastro-aktivistů se můžete protivit i tím, že jíte „povolené“ jídlo, ale jeho špatnou část. Vajíčka jsou i pro nemalé procento lidských brokolic v pořádku. Protože z vajíčka maso nekouká. Zkuste si ale dát oplozené vajíčko, balut, s miniaturní kachničkou uvnitř.
To je prý zlo. Někde mezi bodem nul a rozvojem embrya za skořápkou jsme asi dospěli k názoru, že v určité fázi se už slepičí ovulace nejí. Divné, a třetina obyvatel planety, pojídačů oplozených vajec, s tím nesouhlasí. Pletou se oni, nebo aktivisti?
Jíst hovězí je „netolerovatelné, ale snesitelné zlo“, ale býčí žlázy už jsou povšechně nechutnost. Jatýrka na cibulce dobrý, ale plněná střívka nebo plíčka na smetaně, to už je anomálie? A odkdy? Kdo vlastně rozhoduje o tom, která část zvířete nebo zeleniny je už za čárou?
Jídlo s příchutí sexuálního nátlaku a rasismu
Gastro-aktivismus je dost nevyhraněný tím, že se vyhraňuje proti všemu. Je problém nadbytek nějaké suroviny nebo chuti? Je to přesolené, přecukrované, tučné? Pak je to špatné. Je něčeho málo? Třeba vitamínů, nutrientů? Pak je to špatné. Trpělo kvůli tomu zvíře?
Děs a hnus, je to špatné. Ublížilo to přírodě, cestovalo to přes půl světa, má to příliš velkou uhlíkovou stopu? Hádejte sami. Špatné totiž bude všechno, na co ukáží prstem. Je otázka, jestli pak má cenu je brát vážně. Protože pak se jednoho dne dozvíte, že jídlo a pití může být sexistické, nebo rasistické.
Ústřice a šampaňské? Aha, to má být přírodní afrodiziakum a to už zavání sváděním, důvěrnostmi, osaháváním a MeToo, byť byste je konzumovali na recepci katolických kněží (nebo možná právě proto?). Coca-Cola je černá. Už to taky vidíte?
Jasný útlak a připomínka koloniálních a plantážnických časů. Udělá někdo colu v bílé barvě (nezávisle na sobě v Rusku, Číně, Japonsku) – zase je to rasismus. Na blbce se pochopitelně dá narazit všude na světě, ale mnohem větší šance máte tam, kde někdo aktivně brojí za správnou výživu a chce revolučně přepisovat jídelní lístky.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Zásadní důvody, proč jíst maso. Fakta o živočišné stravě, která zaženou veganství zpět do temnot