Simo Häyhä, finský odstřelovač, který byl vražedný jako severská zima
Nejproduktivnějším odstřelovačem všech dosavadních válek se stal „vesničan a farmář“ z Finska. Kuriozitou je, že svůj dosud nepřekonaný rekord realizoval za pouhých 97 dní.
Jednadvacet sovětských divizí (do startu se 450 000, později se 700 000 muži) proti 265 000 finských obránců. Tisíce tanků a letadel – proti desítkám zastaralých strojů; nevyčíslitelné stavy polního dělostřelectva a minometů proti… proti čemu vlastně? Ne, během talvisota, Zimní války, stály poměry sázek jednoznačně proti Finům. Sovětská armáda měla podle očekávání z listopadu 1939 projet finskou obranou jako rozpálený nůž kostkou másla. Nicméně se ukázalo, že onen sovětský nůž je papírový a finské máslo tvrdé jako skála. Na straně obránců totiž stálo odhodlání, dokonalá znalost komplikovaného terénu, vražedný zimní mráz a Bílá smrt neboli Simo Häyhä.
Talent od dětství
Simo Häyhä pocházel z farmářské rodiny a měl 8 dalších sourozenců. Dětství naplněné dřinou si proto moc neužíval (doma pomáhal jako zemědělec i lovec), a v 17 letech vzal vcelku rád zavděk nástupem do dobrovolnické armády. Sloužil u cyklistických strážních batalionů, kde začal vynikat v přesné střelbě. Jeho pokoj byl plný cen a trofejí, kterými se ale nepyšnil.
Byl velmi tichý a nenápadný. Zvláštní schopnosti? Perfektní odhad (vzdálenost 150 metrů od oka „trefí“ s přesností na jediný metr). A extrémní rychlost přesné střelby. Do metrového terče se na těch 150 metrů trefí 16x za minutu, což je tehdejší brigádní rekord. Střílí se přitom z přebíjecího „manuálu“.
Jeden odstřelovač proti armádě
Když se Sověti rozhodnou srovnat si účty s Finskem a zaútočí na poloostrov Kola, dostanou se tím do hledáčku tohoto borce. Přesněji tedy před mířidla, protože Häyhä nefandí teleskopům a jiným přibližovadlům. Za mrazu -40°C na ně není spolehnutí, zato jeho vlastní úsudek vyniká až vražednou přesností. Spolu se spolubojovníky z 34. regimentu se na běžkách přesouvá zasněženými lesy, strojí léčky a pasti, číhá. Jako chladnokrevný lovec pak z bezpečné vzdálenosti odpravuje postupující invazní grupy nepřítele.
Občas si vypomůže samopalem nebo svazkem granátů (které ale do jeho skóre nezapočítáváme), než se přesune na další pozici. Jeho finty? Vidět a nebýt viděn; jíst sníh (aby mu od úst nešla pára); umět si počkat na dokonalou ránu. A že jich rozdá! Do Vánoc napočítá 138 přesných zásahů, tedy 25 % nepřátel, zlikvidovaných jeho jednotkou.
Za pouhých dvaadvacet dní se svým regimentem přinutil mnohonásobně silnější síly nepřítele k úplnému zastavení postupu. A v řemesle mistrného střelce pokračoval nesmlouvavě dál. Jeho celková bilance je +500 zásahů. Chce to jen nohy v teple, chleba ke svačině a moc nikam nepospíchat. Tempem pěti zabitých nepřátel denně pak každý den vytrvale přispívá k válečnému úsilí své země.
Sověti šílí strachy, a stačí jen zmínka o tom, že kdesi v lesích před nimi „číhá“ Bílá smrt (jak je Simo Häyhä přezdíván), aby vzdorovali nadřízeným. Jít proti jeho mušce totiž znamená zemřít. A Bílá smrt přichází znenadání. Na jeho dopadení jsou vypsány odměny, ale nic nezabírá.
Číst si o vlastní smrti
března 1940 je Simo raněn. Zásah, pravděpodobně z protitankové pušky, mu odstranil půlku obličeje a ztratil vědomí. Je považován za mrtvého a nechybělo mnoho, aby se dočkal pohřbu zaživa. Naštěstí se tak nestalo. Zato jej čeká 26 operací a velmi zdlouhavá rehabilitace. Během které si přečte v novinách svůj vlastní nekrolog, i zprávy o „dohodě“ se Sověty, kteří protentokrát v bitvě Davida s Goliášem prohráli.
O to radostněji je pak vnímám jeho „návrat“ do života. Když se jej, při předávání medailí ptali, čemu vděčí za svou přesnou ránu, odpověděl skromně: „Tréninku.“ Simo Häyhä nikdy moc řečí nenadělal. Ticho ho doprovázelo celý život, a rozhodovalo o jeho přežití během „lovu“.
FOTO: 123RF
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Historické zbraně: o jste o populárních z nich nejspíš netušili?