Proč muži zákona z USA prodávali zbraně narko-kartelům?

V roce 2006 se už rozhodně nedalo hovořit o mexických kartelech, jako o nějakých druhořadých pašerácích. Naopak, organizačně, technikou a svou pochybnou profesionalitou byly maximálně na výši, jako dokonale sehrané profesionální armády, kontrolující celé regiony a státy při severní hranici.

Američané se dost zoufale snažili je nějak zastavit, a z této zoufalosti vzešel i americkou vládou posvěcený projekt Gunrunner. Později neoficiálně nazývaný Rychle a Zběsile. Protože připomínal spíš nedomyšlený scénář k akčnímu filmu. O co šlo?

Zbraně, které ATF nechala „odejít“

Myšlenka, stvořená arizonskými ATF a vydatně podporovaná DEA, byla prostá. I když měli dostatek důkazního materiálu k tomu, aby zatkli několik desítek amerických obchodníků se zbraněmi, nechali je dál působit v branži. Tak, aby mohli sledovat, kam až se podsvětím jejich zbraně do Mexika dostanou. A pak budou moci slavně pozavírat ty velké ryby. Nebo ne?

Prodejci zbraní z USA přitom s touhle formou obchodní spolupráce, výměnou za vlastní beztrestnost, souhlasili. A docenili dar od americké vlády, v podobě stovek vyřazených i moderních zbraní z policejních skladů, které měly posloužit jako lákadlo pro mexické překupníky. Nešlo přitom o nějaké špuntovky.

Agenti ATF zásobili smluvené prodejce poloautomatickými puškami, samopaly a kulomety, a celými paletami s pistolemi. Jen si zaznamenali do evidence jejich výrobní čísla, a pak je „nechaly jít“. Podle skromných odhadů šlo o 2000 zbraní, dohromady za hezkých pár stovek tisíc dolarů. Neoficiálně bylo zbraní mnohem víc, a za miliony.

Paradoxní situace, kdy profíci z úřadu pro potírání zbraní a jejich zneužívání při trestné činnosti je sami rozdávají gangsterům, začala brzo přinášet výsledky. S navýšeným arzenálem se členové soupeřících kartelů pustili do konkurenčních čistek, které neměly obdoby. Ulice mexických měst zrudly krví, přičemž krev nevinných obětí (bylo jich přes 150) měli na rukou i lidé z ATF.

Když jim dáme zbraně, budou se zabíjet!

Když náhodou mexická policie při nějakém masakru zasáhla včas, podařilo se zajistit i pár zbraní z „made in USA“. A jistě si dokážete představit překvapení mexických zákonodárců z toho, že se jejich gangsteři začali vyzbrojovat na severu. Mexiko totiž o utajené akci nikdo oficiálně neinformoval. To byl ale jen jeden z  problémů. Dalším bylo, že do roku 2011 se podařilo „dohledat“ jen 795 kusů z prodaných zbraní. A žádná z nich neskončila u velkých ryb, jak si ATF slibovali. Rozebrali si je pěšáci.

Američané přitom nedokázali vůbec kontrolovat pohyb zbraní za svými hranicemi, odhalili tím jen několik tuctových překupníků. Vypadalo to na pořádný debakl.

A ten nevyhnutelně přišel. Během jedné divoké přestřelky na hranici byl zabit člen americké pohraniční stráže, Brian Terry. Ukázalo se, že vražednou zbraní, kterou na něj pálil člen mexického kartelu, byla poloautomatická puška AR-15. Která, podle soudní evidence, měla ležet v policejním skladu.

Jenže neležela, stala se totiž součástí zásilky, kterou ATF doručila svým překupníkům. Takže po pěti letech prasklo i ono „utajení“ celé akce. Zbraně, zajištěné v amerických policejních skladech, se prodávaly mafiánům z Mexika, aby mohli mordovat civilisty i americké občany.  

Do vyšetřování se pustila zvláštní komise amerického Kongresu, která potvrdila, že lidé z ATF tímhle zběsilým a nepromyšleným podnikem nedokázali vůbec nic. Jen pořádně naštvat Mexiko a rozšířit seznam obětí trestných činů na obou stranách hranice o hezkých pár desítek jmen. Tahle akce prostě patřila k těm hodně nepovedeným.

FOTO: 123RF

Nejdražší zbraně světa: Od šavle Bolívara po Kaddáfího zlatou pistoli

Historické zbraně: o jste o populárních z nich nejspíš netušili?

Další galerie