Andílci nebo monstra? Na první pohled roztomilá zvířátka, v reálu bestie
Polidšťovat si zvířátka, interpretovat jejich chování z pohledu našich vlastních emocí, není úplně šťastný nápad. Zvlášť ta populární a roztomilá nás pak totiž překvapí svým silně nelidským chováním.
Že je medvěd smutný nebo veselý nepoznáte podle jeho úsměvu. Chybí mu mimické svaly v obličeji, a proto se nemůže smát, ani když vás překvapí na túře. I proto se může řadit mezi na první pohled roztomilá zvířátka.
Podobně pak úsměv šimpanze, široký od ucha k uchu, nevěstí nic dobrého. Zuby v jeho americkém úsměvu značí hrozbu. Šimpanzi, nám lidem tak příbuzný živočišný druh, se přitom nezříkají žádných špinavostí, včetně lovu či vraždy. Organizované násilí není ryze lidským vynálezem, a zvířátka rozhodně nejsou neposkvrnění tvorové. Jakou podívanou příroda pozorným divákům nabízí? Třeba hromadné sexuální násilí.
Tak trochu jiná hra na honěnou
Opravdu razantním a vynuceným gang-bangem se vyznačují například partičky mladých delfínů. Samici mohou zneužívat celé týdny, až k její smrti. Je to něco, co vám o těchto inteligentních mořských savcích ochránci oceánů nepoví. Ani mezi opeřenci nevládne romantika: třeba kachničky musí v sezóně snášet vynucený sex každodenně.
Přes 40 % pokusů o navázání intimního spojení má charakter bitky, z větší poloviny navíc bitky proti přesile a za dohledu diváků. Které tahle podívaná stimuluje k dalším sexuálním útokům. V repertoáru vodního ptactva přitom nechybí ani pedofilie, homosexuální chování nebo nekrofilie. Užívat si s mrtvými, to nečiní problém ani heboučkým mořským vydrám.
Kanibalismus? Žádný problém
A tuleni leopardí zase nemají problém upouštět páru ojížděním tučňáků. Dá se tomu vůbec říkat zoofilie? Tučňáků, elegánů ve fraku, nám ale líto být nemusí. Jejich samice, které vlastní neopatrností přijdou o vejce, si jednoduše ukradnou a vysedí jiné. Což asi není dobrý příklad pro mládež.
Z mrazivého jihu můžeme nahlédnout i na mrazivý sever, kde roníme slzy nad ubývajícími ledními medvídky. Proč jich je tak málo? Greta říká, že za to mohou klimatické změny, takže to musí být pravda. Jednou z hlavních/přímých příčin poklesu početnosti je ale jejich kanibalismus. Není svačina? Sežer souseda! Není čím nakrmit potomky? Sežer potomky!
Tradice vybíjení neviňátek
Znáte to: „Mladí vpřed, staří na svá místa!“ Jenže výsledek toho, že se novým CEO manažerem lví smečky stane nový mladý samec, přináší i infaticidu. Jeho prvním krokem v nové pozici po starém a vypelichaném šéfovi je, že vybije všechny jeho mladistvé potomky. Nepotřebuje konkurenci, chce, aby se samice staraly výhradně o produkci jeho genů.
Vybíjet nepříslušná mláďata je ale vlastní spoustě živočichů. Třeba alfa-samice surikaty nemilosrdně zlikviduje mláďata všech beta-samic. Aby se pak jako hodné tety postaraly o její potomstvo, nikoliv o vlastní. Hakuna Matata!
Krutost i neplacení výživného
Definice krutosti se mohou lišit, ale házet si s polomrtvou mořskou želvou jako s frisbee bychom tak chápali. Kosatky se tím baví naprosto běžně, zdokonalují si tímhle cvičením své lovecké schopnosti. Želvu v tomto případě nechápou jako potravu, ale užitečnou hračku. Provinilce ale nemusíme hledat jen v exotických dálavách.
Krakonošova sojka-práskačka si umí vylepšit jídelníček vybitím nehlídaného hnízda jiných ptáků. Nedělá to cíleně, ale svačině neodolá. Řada samců našich pěvců obdělává několik samiček, a pak se stará o několik „rodin“ současně. Když se zdroje potravy ztenčí, jednu rodinu prostě odepíše, ať si jeho mladí klidně pojdou hlady.
Co z toho plyne? Že stejně jako byste neměli na veřejnosti dávat radost najevo tím, že vrtíte spokojeně ocasem, měli byste se vyhnout i polidšťování zvířecího chování. Představa všemocné Přírody jako totální harmonie a rovnováhy je do krajnosti mimo. A často ta nejroztomilejší zvířátka, se kterými byste se chtěli pomazlit, patří k těm největším bestiím.
Autor: 123RF
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Když zvíře zachrání život člověku. Příběhy, kterou vás dostanou!