Infekční nemoci a jejich historické dopady. Toto jsou neviditelní zabijáci, kteří změnili svět

Byly doby, kdy by si nějakého koronaviru nikdo ani nevšiml. Protože mezi lidmi dočista běhali jiní viroví a bakteriální sekáči. V časech, kdy jste si o panice ze sociálních sítí, poprskaného rohlíku v obchodě a doma šitých rouškách mohli jen zdát, měnili neviditelní zabijáci celý svět.

Infekční nemoci

Třeba ve 14. století se ne poprvé a nikoliv naposled projevila tzv. Černá smrt. Mor. Nákaza, kterou si dnes schováváme v dějepisných čítankách, když už nemáme jak jinak žáky znuděné post-apo filmy zaujmout. Na vině byla bakterie Yersinia pestis, která vyrazila do světa s blechami žijícími v srsti hlodavců. Přijde vám to komplikované? Řekněme, že v době, kdy byly krysy a blechy prakticky všude, to bylo naopak velmi jednoduché. Podívejte se na další infekční nemoci, které radikálně zasáhly svět.

Na mor zemřela polovina Evropy

Můžeme se hádat o tom, jestli k šíření epidemie přispěla spíš Hedvábná stezka vedoucí skrz Asii anebo um janovských či benátských obchodníků. Každopádně tyhle první dobové výstřelky globálního obchodu dokázaly rozšířit během pár desetiletí mor do celé Evropy. A pak? Pro nakažené žádné „pak“ nebylo, mortalita neklesala pod 70 %, léčba neexistovala. Když jste se nakazili, bylo po vás. Tedy, až za tři dny, abyste ještě měli čas pár bližních nakazit. Karanténa neexistovala, takže farář dávající poslední pomazání infekčním pacientům pak odsloužil nedělní mši před celou vsí, a mrtvým bylo hned veseleji. Na Černou smrt zemřelo kolem 200 milionů lidí, a tehdejší populace v Evropě se „naředila“ o polovinu.

Čištění celých kontinentů zdarma

Může být ještě něco drsnějšího než mor? Může. Lidské civilizaci po staletí dávaly na frak neštovice. Ty pravé, proti kterým se dnes dost banálně očkujeme krátce po narození. Pokud tedy nejsme kopyta a neodmítáme očkování, protože nám může udělat bebí. Inkubační doba cirka dva týdny, pak festovní horečky a bolesti, typická „krupička“ boláků po celém těle. A pak? Co byste asi tak čekali? Krvácení, oběhové selhání a funus. Tenhle virus jsme si v Evropě navzájem předávali po staletí, a někdo to tu a tam přežil. Vzhledem k až 95 % mortalitě nic-moc. Výsledkem byla tzv. vytvořená imunita a částečná odolnost. Nakonec tu bylo víc přeživších, částečně imunních vůči neštovicím, než těch bez imunity.

Očkování je zatraceně dobrý vynález

Což nás v zásadě odlišovalo od severo a jihoamerických indiánů. Kteří padali jako hrušky, zatímco dobyvatelé Nového světa mohli šetřit střelný prach do mušket. Co neštovice zvládly? Vyhubit přes 90 % populace indiánů takříkajíc jedním vrzem. Dohromady se ale bilance tohoto viru pohybuje kolem 300 milionů mrtvol, což je síla. Ještě v roce 1967 na ně umíralo kolem 15 milionů lidí. Přemýšlejte o těchto číslech, až vám zase někdo bude vykládat o tom, že očkování škodí. Přemýšlejte o tom, čím ho praštíte. Neštovice dokázaly mrknutím oka vylidnit dva kontinenty, a objev vakcíny proti nim se počítá mezi největší objevy lidstva.

Lekce nedávné minulosti

Co tu máme dál? Cholera, banální nemoc špinavých rukou, která z vás ale v extrému může udělat do tří hodin nebožtíka. Dětská obrna, kterou buď nepřežijete, anebo přežijete jako doživotní mrzák. Pokud tedy nejste očkovaní. I ten blbý syfilis, který na pohodu zvládneme vyléčit, pokud pacienti mají zbytek rozumu a nešíří ho řetězově dál. Nebo (z hlediska mortality) totální strašáky, jako virus Marburg nebo Ebola. S šancemi 95:5, že to nevyhrajete, to s nimi není zrovna veselé. Naštěstí je jejich výskyt extrémně izolovaný, a právě na nich jsme se naučili, jak důležitá je karanténa. A že lékaři ze zasažených oblastí patří mezi nejohroženější.

Jak si stojíme?

Chybět by tu nejspíš neměla ani Španělská chřipka, která se projevila s koncem I. světové války, a přinesla násobně víc obětí, než celé to válečné šílenství. Zmařila kolem 500 milionů lidských životů. A samozřejmě, pořád a stále tu máme malárii, kterou se ročně nakazí kolem 200 milionů lidí (a 500 000 na ni umře). I když bychom jim dokázali pomoci, kdyby tu byla vůle. Stávajících 280 000 globálně nakažených a cirka 12 000 mrtvých na pandemický koronavirus vedle toho působí jako parodie. Ne, nejde o to jeho efekt nějak zlehčovat, ale najít inspiraci v minulosti. To všechno – hygiena, prevence, karanténa, izolace, pomoc potřebným, vědecké bádání a očkování – už známe. Historie už nám udělila pár lekcí a je prostě doba složit zdárně test.

Autor: Radomír Dohnal

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Sám sobě doktorem? Nemoci zajímají Čechy víc než sport! Jsme národem hypochondrů?

Smrtelně nemocní, kteří to nezabalili. Nechte se povzbudit do života!