Podvod za 80 milionů eur. Stačilo předstírat, že volá ministr
Tenhle soudní proces momentálně otřásá Francií a vlastně i celou Evropou. O co jde? Zmizelo 80 milionů v eurech. To už je pořádný balík. A k sedmi obžalovaným vedou zatím tak chabé stopy, že se pořád mohou spokojeně usmívat. Nad způsobem, jakým peníze získali, zůstává rozum stát.
Postupně: jak k takovému jmění nečestně přijít? Pokud pomýšlíte na nějaký sofistikovaný plán přepadení banky nebo vyloupení klenotnické burzy alá Dannyho parťáci, jste vlastně amatéři. Všechny ty kukly a brokovnice, honičky s auty v ulicích nebo složité finty. Profíkům na podvod století vlastně stačil jen Skype, a (pozor!) plastová maska ministra.
Jak vyrobit ministra?
Něco jako z pravěkého pořadu Gumáci, akorát že tentokrát ta maska ztvárňovala obličej francouzského ministra Jean-Yves Le Driana. V roce 2015, kdy k „trestnému činu“ došlo, byl ministrem obrany, teď už je podruhé ministrem zahraničí Evropy. Tohle byly vlastně jediné rekvizity celého představení, když nepočítáme „kulisu“ ministerské pracovny. Tu si podvodníci vyrobili s pomocí francouzské vlajky, ořezávátka na tužky, obrázku prezidenta na stěně a stolečku s telefonem.
Hovor s překvapením
Právě za tenhle stůl pak posadili svého muže v masce ministra, který s budoucími oběťmi podvodu vedl následující rozhovor. „Naše země vás potřebuje… v delikátní záležitosti.“ Šlo o to, že nějací teroristé zase někde unesli nějaké Francouze. Novináře, podnikatele, bankéře. Čert ví. Zlí hoši chtějí výkupné. Bohužel, oficiální stanovisko francouzské vlády je, že s teroristy se nevyjednává. I když by samozřejmě v Elysejském paláci zaplatit chtěli. Takže vás teď Jean-Yves Le Drian žádá, jestli byste to jako nemohli zaplatit vy, ze svého, a francouzská vláda vám to pak nějak vykompenzuje. Znáte to, vlk se nažere…
Srdečné pozdravy čínské bance
Nechceme ani odhadovat, v které části toho popisu činu jste si začali klepat na čelo. Protože, ruku na srdce, jak často vám ministr obrany volá přes Skype? Je to celé naivní jako bulharská striptérka. To ale neznamená, že by to úplně nefungovalo. Na 150 zaznamenaných pokusů (!) podvodníci zaznamenali minimálně čtyři úspěchy. Dohromady za těch 80 milionů eur. Stačil jen trochu zrnitý obraz a krátký rozhovor. A kafky už posílaly peníze na účet do Číny „odkud se nedá vysledovat zdroj peněz“. Paráda. Kdo se nachytal? Třeba král výroby francouzského šampaňského, Aga Khan Karim al-Husseini.
Na dobrou věc? Přispějeme rádi
Stálo ho to 10 mega. Naletěl i devětasedmdesátiletý duchovní představený ismalisitů, což je odštěpenou shia-muslimská sekta. Bouchají míň. Za necelých čtyřicet do toho vletěl i turecký byznysmen, Inan Kirac. O dalších konkrétních kafkách se už nemluví. Podvodníci také měli zprostředkovat fiktivní nákup bojových vrtulníků za 19 milionů eur, jako formu nepřímé platby/výkupného, od vlády v Tunisu. Vypadá to, že se na Skype a lidské hlouposti dá vydělat jmění. Chce to jen trochu drzosti.
Pozitivní je, že se nenachytal stávající prezident Gabonu, ani proti-HIV charita Sidaction. Jinak by je to asi nejspíš přišlo draho. Ale na druhé straně, když už podstoupíte takový komický Skype-hovor s ministrem, co je jasný podfuk, nechtělo by se vám to oznámit přímo ministrovi? Kupodivu, nikomu se do toho moc nechtělo. Takže podvodníci mohli zkoušet svůj trik tak dlouho, než se konečně trefili.
Pánové s pestrou minulostí
A proč se zatím obžalovaní usmívají? Nu, protože podle všeho toho žaloba zatím moc v ruce nemá. Jediným solidnějším důkazem je mobilní telefon jednoho z obžalovaných (Anthony Lasarevitsch), ve kterém jsou uložena čísla na těch cirka 150 falešným ministrem obvolávaných lidí. Což může znamenat ledacos, jsou totiž veřejně dostupná. A pak je tu samozřejmě přitěžující okolnost č. 2.: Gilbert Chikli, další obviněný, umí dost dobře napodobovat hlasy cizích osob, dokonce s tím vystupoval i v televizní soutěži. A jasně, oba už mají flastr za nějaké ty podvody, ze kterých peníze končily v Číně. Ale i kdyby šli bručet: 80 mega, které uděláte tím, že si sednete před kameru a budete předstírat, že jste ministr? To je to vážně tak snadné?
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: