Vánoční jídla a Štědrovečerní pokrmy. Jaké zvláštní chutě a tradice mají a co připravují k večeři jinde v Evropě?
U nás je to tradičně kapr, kterého ale často nahrazuje řízek. Vánoční jídla a Štědrovečerní pokrmy se ve světě dost liší, a to i tady v Evropě. Jaké pokrmy a tradice najdeme? Kde by nám chutnalo, kde naopak ne a co by nám scházelo nejvíc?
Co dalo světu Švédsko?
Co se vám vybaví, když se řekne Švédsko? Dnes je to IKEA, elektromobily, Greta a imigranti. Většinu asi napadne švédská trojka (dva x jedna) a také švédský stůl. Každý se s touto formou servírování určitě někdy setkal, ať už na firemním večírku nebo v nějakém penzionu. Informace o tom, že tenhle nápad dostali Švédové na Vánoce, je nesmysl. Poprvé s tím přišli v roce 1939 na výstavě v USA, kde si mohl každý brát pokrmy ze stolu podle chuti. Tenhle způsob stolování se udržel dodnes a švédsky se nazývá smörgåsbord, tedy doslova „sendvičový stůl“. Vánoční jídla podávají právě takhle.
Vem si co chceš
Ve Švédsku se tradičně slaví 24. prosince a k večeři chystají občerstvení, které se nazývá julbord. To je „švédský stůl“ na Vánoce, který ovšem nemusí být přímo na Štědrý den, ale když se na svátky sejde rodina nebo přátelé. Hlavní výhoda? Více času na povídání a zábavu, když se každý obslouží sám. K dispozici bývají ryby, hlavně losos, různé druhy salámu a zeleniny, a k tomu jako příloha brambory nebo jen pečivo.
Francouzi mají zvláštní chutě
I proto se jim přezdívá žabožrouti. Francouzi udržují stejnou tradici, jako my v Čechách: rodinní příslušníci se sejdou na Štědrý den u večeře, které se říká révellion. Základen tohoto výrazu je réveil, tedy probuzení. Pojmenování vychází z pověry, že by nikdo neměl jít spát před půlnocí. Občas se mylně dočtete, že je to název jejich jídla – ale není. A co frantíci na révellion podávají? Pojímají to luxusně a po svém: humr, ústřice, šneci, kaviár. Našince by spíš oslovil jejich krocan s pečenými kaštany, který je také tradiční. Co tam máme dál? Foie gras, to jsou ztučnělá játra hus nebo kachen. Prý skvělá delikatesa. Samozřejmě nesmí chybět obalovaná žabí stehýnka. To vše doplní sýry a víno. Pokud přijde někomu morbidní nebo nechutné jíst kapra, pak by se nejspíš z francouzské štědrovečerní tabule zhroutil.
Angličané a jejich pudding
Výraz Christmas pudding jste určitě slyšeli. To je tradiční Štědrovečerní pokrm, pocházející z Anglie. Chystají ho ale celé měsíce před tím – to aby pěkně odležel a dozrál. Podle receptu se správně připravuje ze třinácti ingrediencí, což je symbolika pro dvanáct apoštolů a Ježíše. Samozřejmě si ho každý dochutí, jak se mu zlíbí, ale co je základem? Sušené ovoce! Všechny možné druhy, které drží dohromady pomocí vajec, strouhanky a melasy. Do směsi patří skořice, muškátové ořechy, hřebíček, zázvor a jiné druhy koření. Prostě solidní mix, ke kterému patří ještě jedna důležitá přísada – alkohol. Brandy, rum nebo whisky, 2-3 lžičky na jednu porci zajistí, že budete moci pokrm flambovat přímo na stole. Tedy zapálit, a máte to i s efektem dortových svíček.
Žádné švestky!
Často se uvádí, že patří dovnitř i švestky, ale to je nesmysl. Celý název pokrmu Christmas plum pudding sice obsahuje jejich název, ale ve staré angličtině se tak označovaly rozinky. Chcete být ještě více tradiční? Dovnitř se podle starého zvyku vkládala mince. Kdo ji našel, měl příští rok zbohatnout. Tak pozor na zuby! Aby to ale nevypadalo, že angláni jedí jen tohle: mezi jejich vánoční jidla patří i krocan. Ten ale nevydrží ve špíži rok, na rozdíl od puddingu.
V Estonsku si mlaskají
Estonsko, to je takový malinký stát (menší než my) mezi Finskem, Ruskem a Lotyšskem. Proč jsme vybrali právě Estonsko? Čech i Moravan by si s jejich nabídkou pokrmů na Štědrovečerní večeři rozuměl velmi dobře. Hlavní roli hrají všechny možné pečené uzeniny, hlavně vepřové. K tomu brambory a kyselé zelí. To je taková Estonská klasika. K tomu patří i tradiční Verivorst, což jsou krvavé jitrnice. Součástí jejich servírování je navíc nezbytná brusinková marmeláda. Ke všemu nechybí chléb, sulc a bramborový salát. Pro některé je tohle prostě splněný sen.
Mají toho víc, ale jedno tomu chybí
Všechna Vánoční jídla mají jedno společné: hlavně bohatý stůl. V tom je nejspíš největší rozdíl oproti České tradici, kterou je (občas) rybí polévka a pak kapr/řízek a brambory/bramborový salát. Všechny národy, která slaví tuto křesťanskou tradici, mají své originální pokrmy, ale většinou obsahují hned několik chodů, místo jednoho nebo dvou, jako to děláme my. Jedna věc ale patří nám – cukroví. Drtivá většina Evropanů, kteří slaví Vánoce, totiž žádné nedělá. I ve Švédsku, Francii, Anglii nebo Estonsku totiž znají jen perník. Tahle tradice je Česká.
Autor: Eduard Havel
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: