Nejutajenější a nejvýkonnější vojenské jednotky na světě. Které známe a o kterých nevíme skoro nic?

Sněžní leopardi? Zní to exoticky a děsivě, protože tyhle kočičky splývají s terénem a útočí ze zálohy. Možná proto si je jako název jednotky vybrali čínští speciálové, oficiálně vedení jako proti-teroristická jednotka. Policejní, nikoliv vojenská. Tím se ale docela chytře maskuje jejich poslání. Leopardi jsou tu totiž od toho, aby udržovali pořádek v armádě, třeba i ve speciálních vojenských oddílech, které by mohly teoreticky být náchylné ke vzpouře. Takže zatknout vzpurného generála výsadkářů nepojedou jiní výsadkáři, ale tihle kluci. Jinak jsou experti na boj v zastavěném terénu, práci v utajení. Patří také mezi nejvíc hi-tech jednotky na světě. Vymazlené vybavení jednoho takového speciála, se kterým jde do akce, přijde na cca 30 milionů korun. Prostě má spoustu šikovných udělátek.

Pomsta servírovaná s přesností decimetru

Řekněme, že už vás nudí všichni ti výsadkáři, potápěči, experti na přežití a v sabotážích. Takže co dalšího? Meteorologové! Nekecáme. Jednotky speciálních skupin Weatherman slouží v americké armádě a koaličních silách jako mobilní meteorologické stanice, navigátoři a naváděči na cíl. Umět musí všechny dovednosti z prvního řádku, přičemž asi největším vtipem jejich práce je, že na dohled nepřátelským liniím musí působit celé týdny. Nepozorovaní, prakticky bez zajištění. Na velení jen předávají souřadnice o s místy vhodnými k bombardování. Jsou to prostě radisté na 36. levelu s nadáním rosniček z předpovědi počasí, kteří mají rádi totální soukromí.

Tajná sestřička britských SAS

Tajné jednotky, o kterých se hodně píše a mluví, asi moc tajné nebudou. Proto nás spíš zajímají takové, o kterých se neví skoro nic. Třeba o britských SBS, mariňácích Královského námořnictva. Jednotka založená kdysi ve čtyřicátých letech minulého století jako nepříliš povedená ostraha hlídkových říčních člunů, je od té doby v kontinuální válce. Kde? Vesměs v zónách nekonečných konfliktů s nízkou intenzitou: Sierra Leone a Nigérie. Mihli se také obligátním Afghánistánem (tam jel na výlet snad každý!) a Irákem. Ukázali, že jim pouště a velehory nevadí. Prý se také objevili v Libyi, kde oficiálně žádné jiné jednotky moc nepůsobily. Jejich specializací jsou záchrany rukojmích a pořádně výbušné evakuace.

Evropskou produkci se nevyplatí podceňovat

I když týmy národních speciálních útvarů z Evropy obvykle nedosahují jako celek nejvyššího standardu, jednotlivé jejich jednotky umí zazářit. Třeba polští GROM (Grupa Reagowania Operacyjno-Manewrowego), kteří se v devadesátkách objevili na Haiti a v Izraeli. A nebyli na dovolené. V Iráku zase dokázali obsadit a udržet přehradu, která mohla zaplavit Bagdád. Nebo francouzští GIGN. Že jsou to podle názvu vlastně obyčejní četníci? Řekněme, že je to jediná francouzská jednotka, jejíž účast si Američané na misích extra-vyžadují. Jejich bilance protiteroristických zásahů po celém světě je prostě ohromující. Legrace není asi se španělskými Fuerza, řekněme námořní zásahovkou. To oni jsou odpovědí na otázku, proč ze Severní Koreje do Jemenu nikdy nedorazily rakety SCUD.

Dokonalý hybrid pro každou situaci

Poměrně dlouho bychom se mohli hádat o tom, jestli jsou lepší americké jednotky SEAL (Team 6) nebo Delta Force. Obě totiž představují to nejlepší, co USA nabízí. Navíc by se mohl do debaty zapojit někdo, kdo by nad hlavou zamával kiltem a baretem, a upozornil by nás, že britská SAS jedny i druhé strčí do kapsy. Proto velmi neutrálně jako naprostou topku zmíníme Task Force 88. Koho? Americko-britský hybrid všech tří zmíněných jednotek dohromady. Moc se toho o nich neví, protože od roku 2001 povětšinou operovaly v Somálsku, kde lovily „speciální cíle“. Za zmínku stojí, že krize s piráty v Adenském zálivu nastala až po jejich odjezdu. Takže se zdá, že pár desítek speciálů tu drželo na uzdě pár desítek tisíc nepřátel.

Osmaosmdesátníci nechyběli v Afghánistánu, kde už jejich „lovy“ nebyly tak ladné. Poměrně volně totiž přecházeli i do Pákistánu, kde prý dělali neplechu i těm, o kterých se hovoří jako o spojencích ve válce proti teroru. Mihli se prý jižní Amerikou, ale kdo ví. Úspěch měli i v Iráku, při lovu na představitele Islámského státu. Pro většinu takových hvězd si dojedou osobně. O nepříjemnosti rozhodně nouzi nemají. Minimálně v jednom případě měli zaútočit na syrské a turecké vojáky, a na svědomí mají minimálně jednu přestřelku s „nepravidelnou“ armádou Wagnerovských žoldnéřů. Čert ví, co vlastně dělají a jaké jejich mise mají cíle. Jsou ale zatraceně dobří.

Autor: Radomír Dohnal

Výcvik, po kterém vám bude válka připadat jako vysvobození! Jak vypadají přijímačky, když nikoho přijmout nechcete?

Všeobecná branná povinnost. K čemu vlastně sloužila a měla by se vrátit?

Další galerie