Piráti a jejich podivné tradice, které v učebnicích nenajdete. Rebelové na moři dodržovali přísná pravidla

Svobodomyslní rebelové? Jak se to vezme. Kodex pirátských posádek byl ve skutečnosti mnohem krutější, přísnost režimu překonávala i brutální praktiky zažité na vojenských plavidlech.  Tam bylo bičování normou, ale mezi pirátskou cháskou? Trest smrti prakticky za každý prohřešek. Piráti se samozřejmě mohli volně bouřit a likvidovat mezi sebou, ale jen na souši. Když byli na jedné lodi, museli táhnout za jeden provaz. A většinou pak na druhém konci toho provazu visel ten, kdo naštval kapitána.

Ahoj, ty jeden bukanýre!

Celé měsíce na palubě, jen o tvrdých sucharech a vodou ředěném rumu. Ženské v nedohlednu. Jasně, že pirátům bylo trochu smutno. Chybělo jim takříkajíc pohlazení a hřejivé teplo lidského těla. Asi už chápete, kam se tím míří. Stejně jako staří Řekové piráti „legalizovali“ nejrůznější formy partnerství zástupců stejného pohlaví. Říkalo se tomu francouzsky matelotage. Starší a zkušenější pirát uváděl mladšího bukanýra takříkajíc do života. Když se zhaslo, tak často rychleji, než byste řekli „Long John Silver“.

Společně sdílená palanda, svačinky, dělení pokladu na dvě hromádky, jeden druhému kryje záda. Při boji, samozřejmě. No, vlastně i mimo boj. Na souši si zase každý jede svoje, ale na rozhoupaných vlnách jsou jako jedno tělo. Doslova. Tohle nám v Pirátech z Karibiku teda naštěstí neukázali. I když teorie o tom, že se Johnny Depp celou dobu pokoušel dostat tomu elfovi do spoďárů, by hodně z toho jinak nepochopitelného děje osvětlila.

Pojištění pro případ úmrtí

Papoušci na rameni, hák na ruce, dřevěná noha? Každý má holt něco. Pro všechny piráty ale byly nejzásadnější náušnice. No joking! Fakt. Protože to bylo to jediné jmění, řekněme hotovost, kterou mohli mít při sobě. Během plavby totiž naloupené poklady odpočívaly v truhlici nebo se zakopávaly různě po ostrovech. Mezi partou vrahů a zlodějů u sebe nechcete nosit cinkající měšec, abyste zbytečně nedráždili. I když jste jeden z nich.

Zlaté náušnice přivařené k boltci vám skutečně nikdo nepozorovaně ve spánku ukrást nemohl. Náušnice ale byly důležité ještě z jednoho důvodu. Byla to „jistina“, ze které vám v případě vašeho skonu kolegové zaplatili slušný pohřeb. Ať už jste zahynuli během rvačky v krčmě nebo na popravčím špalku ve vězení. Z toho, co máte na uchu, se platila rakev a kříž, plus nějaká ta svíčka v kostele. Protože i Ďáblové potřebují mít klid v duši.

Copak to vidím?

Páska přes oko? Taky pěkná rekvizita. Věděli jste ale, že spousta pirátů ji nosila, i když měla obě oči v pořádku? Během nočních plaveb byla nedocenitelná. Zrak si totiž na přechody z temné paluby do osvíceného podpalubí špatně zvyká, a páska tenhle problém elegantně řešila. S orientací v 3D prostoru při jednom odkrytém oku z toho vyplývaly menší komplikace, ale tím jsme i u té typické rozhoupané chůze mořských vlků.

Že uvidět tu černou vlajku s bílou lebkou a zkříženými hnáty bylo to nejděsivější, co vám moře mohlo nabídnout? Pravda je taková, že mnohem horší byla vlajka červená. Piráti „pod černou“ chtěli jen loupit a drancovat, brát zajatce a požadovat za ně výkupné. A většinou se k výnosným uneseným obětem chovali hezky, protože pro ně představovali investici do budoucna. Většinou se s nimi dalo vyjednávat. Červená ale znamenala „žádné zajatce nebereme“. Boj se povede do posledního muže, a ti kdo prohrají, nepřežijí… Vzhůru na palubu, mořské krysy!

Autor: Radomír Dohnal

Šokující fakta o otroctví a otrokářství. Obchod s lidmi v Africe zavedli sami Afričané. A to není všechno

Přepisování historie. Které národy si s chutí upravily vlastní minulost a tváří se, že se nic neděje

Další galerie