Trus za milion. Lidé jsou dnes ochotni zaplatit tučné sumy i za exkrementy. Kde hledat výkal, který vám vydělá na důchod
Přijde vám, že všechno stojí s prominutím za ho..o? Pak je nejspíš všechno v nejlepším pořádku, protože nic okolo neztrácí na ceně. Naopak. Nejrůznější podivné exkrementy by vám s přehledem zaplatily hypotéku. Chce to prostě mít jen štěstí a nebát se trochu při hledání umazat. Jak vypadají ty nejdražší bobky světa?
Francouzi tomu říkají ambergris. A když to vyslovují, tváří se tak blaženě, jako kdyby právě snesli vejce. O co jde? O trus, respektive voskovitě-gelovitý a často do pevnosti kamene ztuhlý výměšek zažívacího traktu vorvaňů. Jo, ambra je prostě věc, kterou vytlačila velryba. A lidé jsou z tohohle zázraku přírody paf nejméně posledních 1000 let. Protože tuhle silně aromatickou substanci můžete využít pro výrobu těch skutečně drahých parfémů. Tak drahých, že byste přemýšleli o tom, jestli je koupit i milence. Najít ji je jako vyhrát v loterii. Rekordní kousek z Ománu vydělal šťastnému nálezci v roce 2016 hezké tři miliony dolarů. Macík vážil 80 kilo. Na pobřeží najdete spíš dvou až tříkilové kousky. Když máte štěstí jako z velrybí…
Spodky s trochu jiným autogramem?
Jsou informace, které snad ani nechceme vědět. Ale příběh bleděmodrých spodků, které na sobě měl při vystoupení v roce 1977 Elvis Presley, si pozornost zaslouží. Bohužel. Ony totiž nejsou úplně bleděmodré. Vlastně v rozkroku a tak různě okolo jsou spíš dohněda. A už to radši moc nerozebírejme, protože platí, že první odhad byl tentokrát opravdu správný. Sběratelé pozůstalosti se ovšem takovou drobností nenechali odradit, a vzali je v dražbě ztečí. Výsledek? Nějakých 5000 liber, bratru 145 000 korun českých. Za doslova podělaný spodky! A víte, co je ještě divnější? Ten samý dražitel si k tomu koupil ještě Elvisovu Bibli (za 59 000 liber). To už nutí k zamyšlení, co má s těmi exponáty dohromady v plánu.
Bobek s milionovou pamětí
Exkrementy získávají s časem na ceně. I když se nedá říct, že by tady fungovala zrovna přímá úměra. Metr dlouhý koprolit (tak se říká bobkům, ze kterých se už staly v podstatě šutry), nalezený u městečka Toledo ve státě Washington, odpočíval pod zemí sympatických 33 milionů let. To je dlouho. V roce 2014 šel do dražby, a vynesl nálezci nějakých 11 tisíc dolarů. Slušný balík za fosilizovaný fekální materiál. Dost na to, aby se řada odborníků jala zpochybňovat pravost a původnost. Hlavní zádrhel? Je to prý možná víc bobků slepených dohromady, a taky jsou možná staré jen 6 milionů let. Chápete? Takové věci dnes lidi vážně trápí!
Trus včera a dnes
Vikingové byli drsní chlapi, o tom žádná. A raději nechceme slyšet, jaká slova a zvuky se linuly z kadibudky, kterou někdy v 8. století navštívil takový seveřan na území dnešního města York. Tady se, v roce 1972, při kopání základů pro novou banku, podařilo nalézt jeho „koprolit“. Vědce a dietology může oslovit, že tehdejší strava bojovných mořeplavců byla dost stroze omezená na pečivo a maso. Nás spíš děsí, že tenhle odpadní produkt zažívacího traktu má na délku 22 centimetrů a tlustý je skoro 6 centimetrů. Tuhle dřinu ocenili sběratelé Jorvického muzea sumou 39 000 dolarů. Ať se líbí.
Máme rádi zvířata
Zvířata vyměšují v jednom kuse, a někomu přijde jako fajn nápad na tom založit byznys. Takže jasný, cibetky v Asii baští kávová zrnka, ty v jejich zažívacím traktu projdou decentní fermentací. A když je vykadí, stačí se tím trošku prohrabat a máte černé zlato. Proti gustu. Za pytlík vyladěného kafe kopi luwak si ale náležitě připlatíte. A co třeba pivo, s příchutí sloního trusu? Pětatřicet gramů vytlačené přílohy dělá z třetinky piva Un, Kono Kuro záležitost za 2500 korun. Na zdraví.
A když tenhle model funguje v Africe a Asii, není důvod to vyzkoušet na jihu Ameriky, viďte? Takže tu máme ptáky Jacu, takové polétavé krůty křížené s bažantem, o kterých pořádně nevíme, co vlastně jí. Ale prý si umí pošmáknout i na plodech keříčků kávovníků. A co s tím uděláme? Přece absolutně luxusní kávu, s aromatem přírodního… čeho vlastně? Pořád se ale bavíme o příchuti, příměsi nebo propraném produktu. Ale proč dlouho chodit kolem horké kaše, tedy čaje? Za kilogram čaje profesora An Shi se platí 69 000 dolarů, a ano, je to ten nejdražší čajík světa. Původ? Větvičky a listí, které prošly skrz pandu. Hlavní reklamní tahák spočívá v tom, že by tenhle čaj měl léčit rakovinu. Je to samozřejmě kec, ale možná už teď chápete, proč se pandy v zoo tváří tak vysmátě.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Člověk jako zdroj surovin. Pokud myslíte, že z vás nikdy nic nebude, můžete dobře posloužit po smrti