Šlehačka ve spreji. Nestojí za nic!

Sprej sám o sobě je poměrně užitečným lidským vynálezem. Laky na vlasy, toaletní vody nebo pěny po holení v této formě – to všechno jsou záležitosti do jisté míry zvyšující životní komfort. Bylo asi jen otázkou času, kdy nějaký chytrák, inspirovaný nejspíš výše zmíněnou pěnou na holení, přijde s nápadem šlehačky ve spreji. Bohužel se mu to úspěšně povedlo.

Je to prostě humus

Kdekdo teď namítne – proč bohužel? Vždyť je to tak praktické zařízení. Namísto složitého šlehání pravé a poctivé tekuté šlehačky (a s tím spojeného mazání nádobí) a následného „krášlení“ pokrmů či nápojů prostě vezmete nádobku z lednice, párkrát s ní zatřesete a můžete stříkat lépe a estetičtěji než zkušený pornoherec, pardon kuchař. Problém je trochu ten, že hmota vycházející z útrob spreje má se skutečnou šlehačkou společnou maximálně tak barvu. Což se snadno pozná za pár minut (u horkých nápojů či pokrmů i v řádu sekund), kdy se jakás takás pěnovitá konzistence promění na beztvarou bílou kaluž roztékající se do všech stran. O umělohmotné chuti, skutečně trochu připomínající neparfémovanou pěnu na holení, ani nemluvě.

Doma? Nu dobrá. V restauraci? Zločin!

Tak dobře. V domácích podmínkách se to ještě jakžtakž pochopit dá. Koneckonců je každého věc, čím si upatlá vlastnoručně připravenou krmi. Ale když vám s vážnou tváří „ozdobí“ sprejovou šlehačkou jídlo nebo nápoj v restauraci, kavárně či cukrárně, tak i průměrný labužník instinktivně skřípe zubama. A to hlavně tehdy, pokud nejde o hospůdku páté cenové skupiny, ale o „lepší“ podnik v centru města. A člověk jen s nostalgií vzpomíná na dávné doby, kdy si v kavárně Slavie dal za pár korun vídeňskou kávu se šlehačkou, ve které „stála lžíce“. Holt jsou i oblasti, kde se česká gastronomie vyvíjí špatným směrem.

Restaurační evergreeny s bílou hmotou

Sprejová šlehačka zkazí spolehlivě vše. Ale dovolím si vypíchnout tři restaurační „evergreeny“, u kterých je to skutečně extrém. Výše zmíněná vídeňská káva je jasná. Palačinky se šlehačkou jsou taky úžasná „paráda“, zvlášť v momentě, kdy se bílá antihmota začne po rozkrojení palačinky spojovat s marmeládou či nutellou do teplé tekutiny nevábných barev. Ovšem zcela jasným vítězem je svíčková na smetaně. Případy, kdy mnohdy výtečnou omáčku, křehké rozpadající se maso, nadýchané knedlíky a brusinkový terč mistr kuchař dozdobí sprejovým střikem, by se snad měly trestat. A tak zbývá asi jen jediná obrana proti podobnému restauračnímu moru – prostě do podobných podniků nechodit anebo dochucování bílým sprejovým hnusem při objednávce preventivně odmítat.

A co vy? Používáte doma šlehačku ve spreji? A také vám vadí v restauracích a kavárnách?

Autor: red

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Vietnamské večerky. Schopní podnikatelé nebo mafie?

Řezníci míří do propadliště dějin? Už brzy nejspíš koupíme maso ze zkumavky