Největší koloniální zvěrstva naší historie. Které národy se na nich podílely a o čem se dnes raději nemluví

Češi nikdy zámořské kolonie neměli, historicky jsme sami pár století byli spíš nesvéprávným přílepkem Habsburků z Rakousko-Uherska. A zrovna těm koloniální politika moc nešla. Takže když 28. října 1918 oficiálně Československo vzniklo, mohlo se světu pochlubit jistou vnitřní čistotou, protože nikdy na svědomí nemělo žádný špinavý byznys mimo starý kontinent. Což u nás malinko vede i ke zkreslenému pohledu na koloniální zvěrstva. Protože to vážně nebylo jen o krádeži levných banánů.

Největší koloniální zvěrstva naší historie. O čem se dnes raději nemluví

Malí Holanďané byli vždy velcí obchodníci, takže když roku 1602 zapustila jejich Vereenigde Oost-Indische Compagnie kořeny na Sumatře, Jávě a části Bornea, vynášelo to. Z cizinců, kteří si vypůjčili jeden přístav v Batávii, se brzy stali silou, která ovlivňovala veškeré dění v regionu, vytvořili si paralelní vládu a začali oblasti tak nějak bez svolení šéfovat. Soudy, vězení, popravy odpůrců a další koloniální zvěrstva. Když VOC doma zbankrotovala, převzala iniciativu holandská vláda. A byla tak populární, že tu za II. světové i Japonce vítali jako osvoboditele. Po válce se Indonésie přihlásila o nezávislost, ale džentlemeni z Amsterodamu řekli ne.

A my vám tu nezávislost nedarujeme

Výsledkem byla válka, při které bylo násilně přemístěno 7 milionů obyvatel Sulawesi, 200 000 obyvatel bylo vyvražděno coby vzbouřenci, 100 000 zabito za ozbrojený odpor proti nadvládě a 120 000 jich bylo popraveno „jen tak“ pro výstrahu. Specialitou holandských commandos bylo přepadávání a „třídění“ obyvatel vesnic, většinou na ty, které zastřelí a které upálí v chatrčích. Trvalo to do roku 1949, jen pro vysvětlení toho, proč tu pradědové ne úplně s nadšením hledí na holandské batůžkáře.

Tady je Krakonošovo

Výstupem Berlínské konference roku 1885 bylo, že si evropské země rozparcelovaly Afriku jako koláč. A vydatné sousto dnešní Namibie získali Němci. Jen o tom nikdo nezpravil místní, kteří dost dobře nechápali, proč by teď měli makat na svých polích pro cizince. Ti sem mimochodem zavlekli mor skotu, čímž efektivně připravili domorodce z etnik Nama, Herera a San o obživu. Takže začala strkanice. Domorodců s oštěpy bylo ze startu víc, ale kvalitní kulomety brzy dorovnaly rozdíl. To byla erste phase. Aby se kolize neopakovaly, prosadili si Němci, že až po hranice vymezené řekou Zambezi nebude žít žádný Herera.

Císařský řez

A následujících deset let tenhle plán s příslovečnou důkladností proměňovali v realitu. Lovili je jako králíky, přeživší dopadené zavírali do ohrad z ostnatého drátu a tam je nechávali umřít hlady nebo tyfem. Je to vlastně první doložená „moderní“ genocida, protože dokázali zredukovat národ o 80 % populace. Takže když o pár desetiletí později začali Němci regulovat jiná etnika, v první řadě židy, už moc dobře věděli, jak na to. Němci prostě rádi regulují cokoliv, bez ohledu na lidské životy.

Hříchy Impéria neberou konce

Velká Británie vytvořila impérium, nad kterým slunce nezapadalo. Takže vybrat si z jejich kolonizačních masakrů nějakou topku je opravdu problém. Mají jich na svědomí opravdu slušnou řadu. Když poprvé červenokabátníci připluli k Austrálii, žilo na ní 750 000 Aboridžinců. Po sto letech jich bylo o 90 % méně. Pak tu byla ta kolize na území dnešní Jihoafrické republiky. Nejprve s domorodými Zuly, pak s kolonisty-Búry. Tady Britové jako vůbec první přišli se zlepšovákem v podobě koncentračních táborů. Je to nápad o kterém víme, že se neztratí. A co jejich hladové hospodaření v Indii? Brity uměle vyvolaný hladomor zahubil třetinu obyvatel státu Oríša. Protože příliš neochotně spolupracovali s impériem. Na koloniální zvěrstva tak byli ve Spojeném království také machři.

Španělům pomáhaly epidemie

Španělé se postarali o Nový svět. Zlikvidovali Aztéky, a na jihu Inky. Protože zlato. Desítky tisíc padlých v boji vystřídaly stovky tisíc těch, kteří se udřeli otrockou prací na plantážích cukrové třtiny. No a pak tu byly chřipkové epidemie a neštovice, které se postaraly o zbytek. Vyhubit na dvou kontinentech 50-90 % původního obyvatelstva, to je prostě výkon. Domorodců tu nakonec bylo tak málo, že se vyplatilo dovážet otroky z Afriky.

Kdo se hlásí a má čím?

Můžete to brát jako kvíz. Který krvavý diktátor prohlásil: „Uřezat ruce? Ty lidi vůbec nepřemýšlí. Mohli uřezat cokoliv jiného, ruce je to jediné, co v Africe potřebuji,“. A ne, neřekl to Polpot, Hitler, Stalin nebo Mao Ce-tung, žádný z historií prověřených šílenců. Jsou to slova Leopolda II., belgického krále. Ten si v Kongu zřídil svou vlastní výnosnou kolonii. Ano, jinde tomu šéfovaly „korporace“ nebo se na vedení spolupodílela vláda, ale tohle byl čistě osobní projekt evropského monarchy. A zatraceně výnosný.

Přišel si tu na nějakých 500 milionů v dolarech, což vcelku dobře vysvětluje, proč mají v Belgii tak hezké veřejné stavby. Stavěl je totiž štědrý král. Za mramorem je ale třeba vidět 10 milionů lidí, které nechal zavraždit, protože nepracovali podle jeho ideálních kvót. Bylo to naprosto regulérní otroctví, biče, křižování, řetězy. A mačety. Na sekání rukou za jakékoliv prohřešky. Protože munice byla drahá. Belgičané prostě nepřinesli do Afriky ani náznak civilizace, ale pořádnou porci starověku. I oni mají na svém kontě koloniální zvěrstva.

Autor: Radomír Dohnal

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Přepisování historie. Které národy si s chutí upravily vlastní minulost a tváří se, že se nic neděje

Zářivý odchod na věčnost. Co se stane, když v kremační peci skončí radioaktivní tělo