Detektivky nikdy neomrzí. Nejlepší severské kriminálky, které jsou chladné jako led. Zabaví vás i v létě
Severské kriminálky se dnes těší veliké popularitě. Zatímco dříve se jednalo ryze o lokální žánr, v současné době jsou tyto knihy, filmy i seriály s kriminální tématikou oblíbené celosvětově. Čím si získaly pozornost a které patří mezi ty známé i méně známé?
Jak vlastně severské kriminálky dobyly svět?
Detektivní příběhy mají v severských zemích dlouhou tradici. Vznikalo zde mnoho knih, které bývají řazeny mezi tzv. nordic noir, tedy severské noir. Jejich specifikem je realismus příběhu, který se odehrává v drsné krajině, přičemž celková atmosféra je temná. Severské kriminálky se vyznačují i chováním postav, které jednají morálně nejednoznačně, a angažovaností, protože často řeší společenské problémy.
I když byly domácí detektivky na severu Evropy populární, zlom nastal až s detektivní sérií Milénium od švédského spisovatele Stiega Larssona. Ze zamýšlených deseti románů ale vznikly jen tři. Larsson v roce 2004 zemřel v 50 letech na infarkt, nicméně příběhy se sociálním podtextem upoutaly pozornost světa na severské krimi. Navíc existují i další světově proslulí spisovatelé, např. Jo Nesbø. Svět začaly brzy dobývat i severské detektivní filmy a seriály.
Slavné detektivní filmy ze severu Evropy
Velký boom do filmového světa udělala především výše zmíněná Larssonova trilogie Milénium – Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm a Dívka, která kopla do vosího hnízda. Ta vznikla v roce 2009 ve švédsko-dánsko-německo-norské koprodukci. O dva roky později navíc známý americký režisér David Fincher natočil znovu první díl Muži, kteří nenávidí ženy, a v hlavní roli se objevil „James Bond“ Daniel Craig. Díky tomu severské kriminálky ještě více prosluly.
Muži, kteří nenávidí ženy (2011)
Filmového zpracování se dočkaly i další knihy severských autorů. Mezi nejznámější patří snímek Lovci hlav (2011) norského režiséra Mortena Tylduma, který zpracoval předlohu Jo Nesba. A velmi populární je rovněž čtyřdílná filmová série o detektivním oddělení Q podle knih dánského spisovatele Jussiho Adlera-Olsena – Žena v kleci (2013), Zabijáci (2014), Vzkaz v láhvi (2016) a Složka 64 (2018).
Lovci hlav
Nejznámější severské krimi seriály
Fenoménem posledních zhruba deseti let se staly severské kriminální seriály, a to opět díky své jedinečné chladné atmosféře a originálním i společensky angažovaným příběhům. Mezinárodní věhlas odstartoval především dánský seriál Zločin/Vražda (2007–2012) v hlavní roli se známou herečkou Sofií Gråbølová. Příběh jasně ukázal to, kam se severské detektivky ubírají, tedy angažovaným směrem. V podstatě klasický krimi příběh se totiž odehrává na poli machinací ve vysoké politice.
Díky úspěchu série Zločin/Vražda (dva různé distribuční názvy) se podobným směrem vydaly i další seriály. Vůbec nejznámější je asi švédsko-dánsko-německý seriál Most (2011–2018), který se dočkal již čtyř sérií. Detektivní příběhy přitom opět okořeňují témata jako sociální vykořenění či ekologie. Navíc hlavní postava, policistka Saga Norénová, kterou skvěle hraje Sofia Helinová, trpí Aspergerovým syndromem (porucha autistického spektra) a chová se chladně a patologicky racionálně.
Dalším seriálem, o kterém bychom se chtěli zmínit, je V pasti (Island/Německo, 2016-2018). Jeho výraznou složkou je chladná islandská krajina. Ostatně díky špatnému počasí nemohou do menšího městečka dorazit profesionální kriminalisté z hlavního města vyšetřovat nález část lidského těla. Vše tak spočívá na místních a ne příliš zkušených policistech. Příběh navíc opět disponuje angažovaností – tentokrát je jednou z příběhových linií pašování lidí.
Za zmínku pak stojí i švédsko-francouzský seriál Půlnoční slunce (2016), který rozvíjí příběh o vyšetřování velmi brutálních vražd, jejichž motivací je pomsta. Děj se odehrává během polárního dne v Laponsku a jeho součástí je ještě jedno zajímavé téma, totiž přístup Švédů k Sámům (Laponcům), na které hledí přezíravě a chtějí, aby se přizpůsobili. Jenže Sámové jsou původní obyvatelé severu Skandinávie, takže kdo by se měl vlastně komu přizpůsobovat?
Severské kriminálky u nás během komunismu
Severské kriminální filmy a seriály z Dánska, Finska, Islandu, Norska a Švédska za minulého režimu v Československé televizi ani v kinech příliš nefrčely. K nejznámějším filmům, které se u nás objevily, patří snímky švédského režiséra Bo Widerberga. Jsou to Muž na střeše (1977) a Muž z Mallorky (1984), na kterých se podílel téměř totožný tým včetně herců. Co se týče severských seriálů, které u nás běžely za minulého režimu, pamětníci si asi nejvíce vybaví švédskou šestidílnou sérii Čestné modré oči (1977). Ta pojednává o nepolapitelné dívce, která připravuje o majetek bohaté pány.
Další severské krimi seriály, které stojí za vidění, jsou Ti, co vraždí (2011), Bez poskvrny (2015-2016), Jordskott (2015-2017), Černé jezero (2016-2018), Springfolden (2016-2018) nebo Wisting (2019).
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Jaký problém má obec Fucking a kdo holí britské kočky dohola. Tyhle zločiny jinde nemají