Jaký problém má obec Fucking a kdo holí britské kočky dohola. Tyhle zločiny jinde nemají
Pro zločin je důležitá příležitost. Tedy místo a vhodný čas. Následující „zločiny“ jsou velmi těsně spjaty s konkrétními místy. Příkladem je obec Fucking, ulice Stoner Avenue nebo tajemný holič koček. U některých je motiv vcelku jasný, nad jinými ale zůstává rozum stát.
Naším cílem byl Fucking
V jedné rakouské vesnici nemají jen problém s častými krádežemi cedulí, ale s nepřístojným chováním výletníků z celého světa. Vlnu loupeží, které si za svůj cíl vybraly dopravní značení s názvem obce, víceméně vyřešila instalace bezpečnostních kamer. Což ale nepřineslo kýžený efekt v tom, co se teď před kamerami odehrává. Přátelé, vítejte ve vesničce Fucking!
Zkouřenou ulici chce mít doma každý
Bemidji v Minnesotě má přibližně stejné množství obyvatel, jako Velké Meziříčí. Což už je tak trochu diagnóza. Na rozdíl od slavného Velmezu tkví sláva Bemidji v jedné jediné ulici, nazvané Stoner Avenue. Tedy ulici řekněme česky Kamenické. Anebo pokud dáme za pravdu marihuanovému slovníku, tak ulice Totálně Zhulená. No a takový popisek se všem strašně líbí. Tak moc, že radnice městečka musela za posledních 10 let investovat přes 20 000 dolarů do pořizování nových cedulí s názvem ulice, protože předchozí vždycky někdo stopil. Řešení?
Mnohem vyšší sloupy! Sice z auta neuvidíte, po jaké ulici jedete, ale aspoň se tu nekrade… Možná by se podobným přístupem mohli inspirovat v městečku Bat Cave, kterou podobně demolují nájezdy fanoušků Batmana. Nebo by to mohlo posloužit k odehnání fanoušků kapely Beatles, kteří decimují Abbey Road. Aha! A ještě jedna čerstvá aktualitka, která nás opět vrací na minnesotskou ulici Zhulenců: poměrně nedávno radnice navrhla přejmenovat ulici na Lakeland. Proč by ne. Jenže spolu s tím už přestalo být Bemidji dočista zajímavé pro cestovní ruch. Takže po třech měsících se název ulice tiše vrátil zpět.
V prach se obrátíš
Spisovatelka Jane Austenová oslovila miliony čtenářek po celém světě. A to tak silně, že její bývalý dům dnes přestárlé fanynky knížek o Pýše a Předsudku obléhají a přelézají plot do zahrady. Ne, nejdou si sem hodit selfíčko. Ale rozprašují tady popel svých blízkých zesnulých. Což je dost morbidní poslední přání, když jim to nikdo nepovolil. Na druhou stranu, pokud vám tenhle dům bude patřit, nemusíte nikdy v zimě řešit sypání namrzlých chodníků.
Kachličky místo pohledů
Nepopíráme, Portugalci měli dřív rozhodně smysl pro krásu detailu. Proto jsou v Lisabonu na domech k vidění tzv. azulejos, překrásně domodra vymalované kachlíky. Tedy, spíše byly, protože černý obchod s nimi dnes jen kvete. Partička pobertů vám s pomocí sekáčku obere ozdobu z domu za pár minut, a s chutí je prodá turistům jako stylový suvenýr z cest. Nikomu samozřejmě nevypráví, že zboží pochází z krádeže. „To malovala naše babička!“. I když teď kachlíky hlídají kamery a policisté v civilu, krádeže nekončí. Za jednu sadu totiž můžete získat hezkých pár stovek eur.
Krást na cizí zahrádce se nevyplácí
Nový Zéland před pár lety zažíval zelený boom. Ve velkém tu rozjeli pěstování avokáda, a ze začátku to byl fantastický byznys. Jenže pak se do toho připletli přičinliví chmatáci, kteří začali sklízet, aniž by zaseli. Okradení zemědělci se zase začali hojit na dosud neokradených sousedech. Stížnosti a soudní spory kolem avokáda vykrystalizovaly do podoby, kdy se pěstování přestalo úplně vyplácet. Skoro každé avokádo v obchodě je totiž nejistého původu.
Podobnou epidemii zlodějství se podařilo v zárodku zastavit v ráji vanilky, na Madagaskaru. Poptávka po aromatickém luxusu nedávno vystřelila cenu do oblak. Zhruba tak o 500 %, což je dost znát. A začalo se krást. Jenže stačilo, aby místní „hlídači“ ubili holemi pár zlodějů k smrti, a je zase klid. Pro jistotu se ke zdejším vanilkovým hájům raději nepřibližujte, zvlášť ne v noci.
Kočičí záhada
Městečko Minchinhampton je problém najít i na podrobné mapě Gloucestershire. Přesto mu v posledních čtyřech letech věnovala světová média nebývalou pozornost: zrovna tady totiž řádil (a možná ještě bude řádit) záludný padouch a tyran zvířat. Co dělal? Unášel kočky, toulavé i ze dvorků, a pak je oholil. A živé pak vrátil zpátky, chlupy si nechal. Také vám to přijde podivné? A právě tohle velké: „Proboha proč?“ se městečku Minchinhampton postaralo o popularitu. Forenzní experti, psychologové, milovníci záhad i amatérští vyšetřovatelé. Ti všichni chtějí zdejší kočičí záhadě už čtyři roky přijít na kloub. Tohle nikde jinde nemají!
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Pozitivní motivace je lepší než pokuta. Jak to funguje ve světě