Narůstající alergie nebo klesající plodnost mužů. Alarmující trendy ve zdravotnictví, se kterými moc nenaděláme
Svět se mění a my s ním. V případě našeho zdraví nebo inteligence to ale k lepšímu není. Medicína v posledních letech zaznamenala několik zneklidňujících trendů, které neumí moc vysvětlit nebo řešit. Například?
Plodnost mužů klesá. A to tak, že velmi. Z hlediska kvality i kvantity spermií jsme se za posledních pár desetiletí dostali na polovinu. Což by nás mělo trochu děsit. Střílet slepými může být sice úsporné, ale z dlouhodobého hlediska to není zrovna efektivní cesta k přežití lidského druhu. Co zatím stojí? Životní styl, chemikálie kolem nás? Možné je ledacos, jisté skoro nic. Zajímavé je, že průměrná plodnost mužů začne klesat tehdy, když dosáhnou jisté řekněme civilizační a ekonomické úrovně. Afričtí kluci zatím problémy se spermiemi nemají, ani ti z jihu Ameriky. Na Západě je to děs, a teď pomalu přestávají být plodní i Číňané. Skoro, jako by ty spermie věděly něco, co my zatím netušíme.
Začínáme blbnout. Pomalu, ale jistě
Nejsme dost chytří na to, abychom věděli, jak hloupí jsme. Ne, vážně: po desetiletích pozvolného nárůstu inteligenčního kvocientu populace jsme dospěli do bodu stagnace, a loni jsme poprvé zaznamenali pokles. Ne, tohle nevysvětluje, proč je Zeman nebo Trump prezidentem. Výsledky studie poklesu IQ totiž pochází z Francie, Británie, Finska, Dánska a Estonska. Zrovna severské státy přitom mají mít (nebo se to aspoň říká) jedny z nejlepších školských systémů světa. Něco za touhle pauzou v růstu ale stát musí. Výživa? Životní prostředí? Mimochodem, věděli jste, že tabelované hodnoty IQ vychází z celonárodních průměrů? To znamená, že českých 160 bodů rozhodně neznamená totéž, co 160 japonských?
Alergie pro každého?
Dost brutálně v lidské populaci narůstají alergie na potraviny, a ne, vážně nevíme proč. Pravda, povídá se něco o našem přehnaně rozmazleném imunitním systému. Jak se totiž snažíme eliminovat všechny ty roztoče a další parazity vně i uvnitř našich těl, zapomíná náš organismus, jak se jim vlastně bránit. Ale čert ví. Před padesáti lety jste s alergií na lepek byli za exota, dnes už je to skoro mainstream. Vlastně 15-20 % lidské populace nějakou tou nepříjemnou alergií trpí. A nejrůznější zdravé diety, které nám radí co všechno vynechat z jídelníčku, nám s přirozenou skladbou stravy moc nepomáhají. Někde je chyba. Ale kde?
Nechceme se zabíjet. Už ne
Když vynecháme ty podivné chlapíky s vestami napěchovanými semtexem a ocelovými kuličkami z blízkého východu, zjistíme, že globálně ubývá sebevražd. Což je sice dobře, ale trochu zamrzí, že nevíme proč. Třeba by se nám to někdy ještě mohlo hodit. Ještě donedávna jsme měli spoustu rozumných vysvětlení, proč to chtěla zabalit průměrná mladá Číňanka nebo Japonec středního věku. A dávalo to smysl. Vlastně, Asiati byli přes sebevraždy fakt borci. A Rusové. A Korejci a Mongolové. Jenže s tím je teď veta, počet sebevražd tu od roku 1990 poklesl o 33 až 51 % a trend narůstá. Ne, nejsou spokojenější, šťastnější ani vyrovnanější. Štvou je ty samé věci, jako před lety. Jen už se prostě sami nezabíjí.
Buďte zdrávi do sta let
Nic neroste až do nebe, to je jasný. Všechno má svůj strop. Třeba průměrná délka lidského života. U žen trochu vyšší než u mužů, ve vyspělém světě delší, než v rozvojovém. Mezi rekordmany v dlouhověkosti obyvatel se zařadilo milionáři našlapané Monako, nebo přístavní Singapur. A pak samozřejmě Spojené státy americké. Jenže tam předloni vůbec poprvé průměrná délka života poklesla. Což může být dobře tak statistická anomálie. Anebo varovný signál. Od počátku statistik průměrné délky života totiž pozorujeme víceméně jen a jen růst (pokud do toho nevstoupí nějaká ta válka nebo epidemie). USA nezažilo ani jednu z těchto variant, a má velmi pokročilý systém lékařské péče. Přesto se tu sestoupilo na společný průměr 78,6 let.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: