Francouzi vystavěli pomník pro latrínu generála Pattona. Sám slavný vojevůdce se nestačil divit!

Jméno George Smith Patton mladší jste při hodinách dějepisu nejspíš nepřehlédli. Čtyřhvězdičkový americký generál byl posledním opravdovým kovbojem druhé světové války, kterého se z neznámých důvodů nacisté obávali jako čert kříže. I když nebyl zrovna vynikající stratég. Často ale stačila jen zpráva, že útok řídí on, a skopčáci už brali do zaječích. A Spojenci toho uměli mistrně využít.

Hrdina, který osvobodil Evropu. Dvakrát

Například tím, že Pattona schválně neposlali 6. dubna 1944 do Normandie. Bylo to mistrné krytí, které mělo Hitlera přesvědčit, že když zůstává nejobávanější americký generál na ostrovech, je celé vylodění na francouzských plážích jen jakousi lstí k odvedení pozornosti před jiným velkým útokem. Patton se do Evropy nakonec vydá a jeho 3. armáda nakonec osvobodí i západ Čech až po Domažlice. Jenže to bude ještě chvilku trvat.

Prvních pár týdnů po vylodění se bude ještě plácat v úmorných osvobozovacích bojích ve Francii, kterou velmi důvěrně zná. Už tady totiž jednou byl, na sklonku první světové války v roce 1917. Tehdy jen jako pouhý plukovník, který se u francouzské lehké tankové brigády učil řídit „ty báječné obrněné stroje“. A nyní zjišťuje, že za posledních šestadvacet let se tu vlastně mnoho nezměnilo. Dokonce potkává i francouzské pamětníky, kteří si na něj vzpomínají. Třeba v malé vesničce Bourg.

Tady už jsem někdy byl, že?

Bourg, to je dnes bezvýznamná dlouhá osídlená ulice u městečka Langers. Za první světové války měl právě tady plukovník Patton svůj hlavní štáb. A když sem slavně přijede v roce 1944, ukazují mu místní hrdě, že na něj nezapomněli. Poté, co se odtud stáhli Němci, sesbírali místní dobromyslní sedláci všechno, co jim připomínalo první Pattonův pobyt.

V malém zámečku de Vaux, kde dříve sídlil, mu dokonce narychlo zřídili i muzeum. A také tu po celá léta, i v době německé okupace, tajně udržovali pomník americkým padlým vojákům. To Pattona rozhodně zaujme. Je si totiž jistý, že nikdo z jeho spolubojovníků z první světové války nepadl u Bourg, a ani nebyl pohřbený kousek od štábní budovy. A tak se chce na tenhle nečekaný střípek minulosti podívat.

Na padlé tu nezapomínají

Nadšení vesničané jej zavedou do míst, kde teď stojí kamenná deska žulového památníku, na počest „Těm, co zůstali vzadu“. Popisují, že po první světové válce, když Američané odjeli za oceán, zde zůstal jen prostý navršený rov hlíny, označený dvěma polámanými kříži. Oni ale nezapomněli na jejich oběť, a vystavěli zde padlým hrdinům vzpomínkový monument. Jindy čtyřhvězdičkově výřečný George S. Patton se teď zmůže jen na prosté: „Ou.“

Proslov nad latrínou

Přesně na místě domnělého „hrobu“ totiž měli před šestadvaceti lety postavenou latrínu. Jistě, pod šesti stopami hlíny se tu nachází nefalšované ostatky Američanů, ale rozhodně ne takové, které by si zasloužily od Francouzů pietu. Patton nemá sílu na to, aby to vesničanům vysvětlil. Říct, že se celé tohle procesí konalo kvůli staré kadibudce, by je stejně nepotěšilo. A tak raději uctivě smekne a pronese pár povzbuzujících slov. Velmi rychle poté Bourg i s jeho pomníkem pro latrínu opustí.

Francouze nebrat ani jako spojence

Podrobněji celý případ popíše až ve své vzpomínkové knize Válka, mýma očima. V zásadě se Francouzům z vesničky Bourg nediví. Jámy po latrínách skutečně americké sanitární jednotky zasypávaly hlínou, a byly označeny dřevěnými deskami, které někomu mohly připomínat polámaný kříž. Ale vystavět latríně pomník?  Pattonova slavná věta: „Je lepší mít německou divizi před sebou, než francouzskou divizi za sebou.“ se tak vlastně zase znovu potvrdila.

Autor: Radomír Dohnal

Kapesní armády světa. I ty nejmenší země si udržují stálou vojenskou sílu! Které to jsou a kolik jednotlivců čítají jejich ozbrojené složky?

Česká armáda nakupuje jak zběsilá, přesto nás neubrání ani týden

Další galerie