Tragédie jaderné ponorky Kursk. Co se stalo příčinou smutné události v Barentsově moři, při které zemřelo 118 členů posádky?
Není tak dávno, co se v roce 2000 potopila jaderná ponorka Kursk. V lednu bude uveden film, který mapuje celou tragédii. Co se tehdy vlastně stalo?
Tragická událost se stala 12. srpna v roce 2000 v Barentsově moři během námořního cvičení. Ruská jaderná ponorka K-141 Kursk měla jako součást cvičení vyzkoušet střelbu slepými torpédy, ale něco se pokazilo. Došlo k mohutné explozi uvnitř ponorky, díky které plavidlo kleslo na dno do hloubky 108 metrů. V ponorce se v té době nacházelo celkem 118 členů posádky, kteří zoufale čekali na záchranu. Událost ale dopadla tragicky, protože všichni námořníci na palubě nakonec zahynuli.
Historické drama
Drama podle skutečné události vzniklo v produkci Belgie/Lucembursko. Scénář k filmu napsal Robert Rodat, který má na svědomí scénář k slavnému filmu Zachraňte vojína Ryana. Hlavní role ztvárnili Matthias Schoenaerts (Rudá volavka, Dánská dívka), Colin Firth (Králova řeč, Kingsman), Léa Seydoux (Specte) a Max von Sydow (Prokletý ostrov). Objeví se i Michael Nyqvist (John Wick), který zemřel v roce 2017. Film bude mít v českých kinech premiéru 17. ledna 2019, tedy hned zkraje roku. Opět bude zajímavé sledovat, jak se ke snímku bude stavět ruská distribuce.
Mohli někteří přežít?
Na tragédii jaderné ponorky Kursk je nejzásadnější asi fakt, že byla posádka, uvězněná v ocelovém trupu, ještě poměrně dlouho naživu. Mnozí se dodnes domnívají, že tu byla šance na to námořníky dostat ven, a alespoň některé z nich zachránit. Za nezvládnutí celé situace stojí i laxnost ruské vlády k celé události, a neochota přijmout pomoc od Spojených států a Velké Británie.
Na palubě Kursku se osudného dne nacházela tzv. tlustá torpéda s dostřelem až 50 km, která byla původně vybavena jadernou hlavicí. V průběhu 90. let byly tyto hlavice odstraněny, torpéda ovšem zůstala. Právě střelba s nimi byla na programu během osudného cvičení. Později bylo zjištěno, že mělo několik torpéd tohoto typu závadu. Jedno takové torpédo bylo osudné i námořníkům na Kursku.
Ponorka jako plovoucí rakev
Příčinou první exploze byl pravděpodobně vysoce koncentrovaný peroxid vodíku, který slouží pro pohon torpéda. Prosákl rzí v torpédové pouzdře, reagoval s mědí a mosazí a způsobil tak chemickou reakci, vedoucí k explozi. Ta roztrhla dvě z devíti uzavíratelných oddělení ponorky, a zabila sedm mužů. Ponorka ihned poté klesla na dno arktických vod Barentsova moře, kde vzápětí došlo k dalšímu výbuchu. Došlo totiž k odpálení několika torpédových hlavic a v trupu se udělala obrovská díra, kterou začala proudit dovnitř voda. Každý, kdo se v tomto prostoru nacházel, zakrátko zemřel. V pátém oddělení byly přitom umístěny dva jaderné reaktory, které byly dostatečně chráněné na to, aby explozím odolaly. Zabránilo se tak jaderné havárii.
Odpočítávání času
V devátém oddělení se shromáždilo 23 mužů, kteří se ocitli na okamžik chráněni. Zde se nacházel jeden únikový tunel, další byl zatopen ve druhém oddělení. Únikový otvor ale nikdo nepoužil – znamenalo by to plavat více než sto metrů vzhůru v ledové arktické vodě v záchranném obleku, a na hladině pak čekat na případnou pomoc. Nikdy se ale nedozvíme, jestli bylo možné průlez vůbec otevřít. Po odstavení reaktoru vypověděl činnost i nouzový zdroj energie a posádka se tak ocitla v naprosté tmě, přičemž začala klesat i teplota. V té době ještě ještě Kapitán Kolesnikov stihl napsat zprávu, že si moc šancí na přežití nedávají, a uvedl i jména přeživších. Námořníci zoufale čekali na pomoc zvenčí. Teoreticky bylo možné potopit se se záchranným plavidlem, které by přilnulo z boku ponorky a námořníky vyprostilo. Rozhodovaly však okamžiky, a ruská strana váhala příliš dlouho. Jejich vlastní technika selhala, když se ukázalo, že obě malé ponorky pro vyzvednutí mají problémy s dobíjením baterie a její krátkou výdrží. Ruská vláda požádala o pomoc až čtyři dny po katastrofě – tedy 16. srpna, a záchranná loď z Norska vyplula den poté a dorazila až 19. srpna. Potápěči už jen potvrdili nevyhnutelné, všechna oddělení ponorky byla zaplavena vodou.
Pravda zůstala na dně moře
Příčin úmrtí posledních přeživších mohlo být více – do ležícího Kursku prosakovala voda a netěsnosti nebylo možné ucpat. Navíc na palubě došlo k požáru, který se sice dal přežít potopením pod hladinu uvnitř ponorky, ale oheň zřejmě rychle zkonzumoval zbytek kyslíku. Tohle už se nikdy nedozvíme, nicméně, trup ponorky byl vytažen v říjnu roku 2001, a z vraku bylo vyzvednuto celkem 115 mrtvých z celkových 118. Za katastrofu ale nebyl nikdo obviněn. Ruská státní agentura sice tvrdí, že bylo zbaveno funkcí několik pohlavárů námořnictva, ale kdoví, jak to doopravdy bylo.
Celou událost teď připomene film Kursk, který alespoň přiblíží pocity těch, kteří se nacházeli na palubě, i jejich bezmocných nejbližších. V kinech od 17. ledna 2019.
Autor: Eduard Havel
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: