Stresují vás svátky a nákupy dárků? Buďte rádi. Psychicky vyrovnaní lidé utrácí za dárky více! Jak to?
Nerváci, kteří ještě čtyřiadvacátého prosince dopoledne obíhají poslední otevřené obchody, aby naplnili košíky nepromyšlenými dárky? Nebo kliďasové, kteří s nákupem překvapení pro své blízké začali už v půlce srpna? Kdo nakonec utrácí za vánoční dárky víc?
Američtí psychologové se pokusili najít odpověď na otázku, kdo utrácí před Vánoci víc. Lidé emočně stabilní, anebo naopak ti, kteří mají sklony k neurózám a jsou plní stresu. Svými výsledky konfrontují zažitou představu o tom, že „nerváci“ utrácí na poslední chvíli a víc. Ve skutečnosti lidé s rysy nevyrovnané osobnosti spíše šetří a utrácí méně, než otevřeně a poklidně smýšlející pohodáři.
Pětina celoročních tržeb za měsíc
Že jsou Vánoce magické svátky? Obchodníci o tom vědí své. Na vánočních tržbách se totiž zahojí za celý rok, za zboží z prodeje tehdy utrží 20 % svých zisků. A právě pětina výdělku obchodníků je už docela slušný motiv pro psychologickou studii na téma: „Kdo vlastně utrácí víc?“.
Sara Westonová z Northwestern University na to šla od lesa, a umluvila ke sběru dat 2133 dobrovolníků. Celý rok monitorovala jejich výdaje (okolo dvou milionů jednotlivých plateb), aby poznala vánoční rozdíl. A pak se všemi svými respondenty provedla sérii jednoduchých psychologických testů, které měly odhalit jejich základní povahové, chcete-li osobnostní rysy.
Plánujete? Utrácíte víc
Studie teoreticky předjímala výsledek. Přeci jen, má se za to, že ti, kdo moc neplánují dopředu, utrácí na poslední chvíli víc. Jenže chyba lávky: lidé, kteří v testech projevily větší emoční stabilitu, utráceli za vánoční dárky srovnatelně více. Přitom právě od nich se očekává důslednější schopnost strategicky dlouhodobě plánovat a hospodařit s financemi. Na dárky pod stromečkem to ale evidentně neplatí.
Muži a ženy, kteří nenávidí svátky
Analýza provedených plateb prokázala, že lidé emočně nestabilní, se sklony ke neurotismu, sice nakupují dárky až na poslední chvíli, ale tráví jejich sháněním podstatně kratší dobu. A také za ně utrácí výrazně méně. Paradoxně tak vykazují vyšší tendenci ke spořivosti a účelnosti, než ti, co by se samou láskou pro ostatní rozdali.
Udělat radost všem a za každou cenu
Což je pravděpodobně ten rozdíl. Kliďasové kolem sebe vnímají širokou rodinu, přátele a kolegy jako potenciálně obdarovatelnou skupinu. Dělání radosti ostatním jim činí potěšení, a proto si nákupy dárků užívají. Vybírají dárky dlouho a důsledně, každému se snaží svým darem trefit do vkusu a chuti. Investují tak do celého nákupního procesu větší peníze a energii, než neurotikové.
Nemusí to být jen zbytečnosti
Ti jen na poslední chvíli naloží nákupní košík ponožkami, lacinými voňavkami a knížkami ve slevě, a mají vystaráno. Ani tohle ale nemusí být pravda: lidé emočně nestabilní v zásadě nemusí nakupovat zbytečnosti. Prostě jen ví, co se od nich očekává, koho podarovat, a ví, kde to najít. Nemusí trávit nákupem celé dny, stačí jim na to pár hodin.
Konzumní kocovina? Neurotici jsou odolnější
„Rysy osobnosti jsou pravděpodobně jen malou částí konzumního chování,“ vysvětluje Westonová. „A pravděpodobně v nich ještě bude panovat velká rozdílnost případ od případu.“ Zdá se ale, že neurotické sklony hrají v prospěch vaší peněženky, když přijde na nákupy dárků i běžné hospodaření. Nemají totiž přílišnou potřebu zavděčovat se ostatním, činí jen to, co je potřebné a nezbytné.
V haldách dárků, které nakonec navzdory upřímné snaze dárců radost přeci jen neudělaly, se to ztratí. A když se vypaří prosincová euforie z utrácení a nakupování, zůstane jen konzumní kocovina. Emočně nestabilní lidé, neurotici, kteří celé to sváteční veselí upřímně proklínají, z ní vyjdou lépe.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: