V Rotterdamu budou chovat krávy přímo uprostřed přístavu. Proč chtějí Nizozemci vybudovat plovoucí kravín?
Pokud vše půjde podle plánu, bude se moci druhé největší nizozemské město od příštího roku pochlubit světovým unikátem. Zemědělskou farmou, která bude operovat přímo na hladině zdejšího přístavu. Bude to veliké: obyvateli rotterdamského pontonu se totiž stane čtyřicítka krav.
O tom, že se obyvatelé světových metropolí vzdalují přírodě, už byly popsány stohy papíru. Děti z evropských nebo amerických měst jsou prý občas ochotné věřit tomu, že maso na řízky se v regálech supermarketů rodí v krabicích, a mléko je vlastně takový syntetický bílý džus. To je už možná trochu přehnané, ale to, že se spotřebitel vzdaluje výrobě, je bohužel holý fakt. Nejde ale jen o odtržení urbanizovaného člověka od přírody. Města se díky tomu stávají neudržitelná.
Stačí málo a metropole vyhladoví
Peter van Wingerden se o tom dost nepříjemně přesvědčil v roce 2013, když na město New York udeřil hurikán Sandy. Zrovna se tam totiž nacházel, a nebylo mu vůbec příjemné sledovat, jak rychle metropole s miliony obyvatel může vyhladovět. „Kvůli počasí se zpozdily pravidelné dodávky potravin do obchodů. Nechybělo mnoho a mohlo to skončit humanitární katastrofou,“ říká. Vlastně stačí jen málo, a města se stanou neobyvatelná. Přitom v rozrůstajících se sídlech žije stále více lidí. Co s tím?
V Rotterdamu otevřou první plovoucí farmu
Proč nemůže být farma ve městě?
Řešením by mohlo být nerozdělovat území na zastavěnou plochu měst a „produkční“ venkov, a nevést jednosměrně zásobovací trasy ke spotřebitelům. A proto van Wingerden oslovil Carla de Vriese a Johana Bosmana, odvážné průkopníky nizozemských neziskovek, a nabídl jim „alternativní pohled na věc“. Představil jim projekt, který by řešil problémy urbanizace, úbytku zemědělské půdy, otázky uživení rostoucí populace i napojení lidí na produkční řetězec. Jak? Vytvořením farmy, přímo uprostřed města.
Nápad, který stojí na vodě
Rotterdam nemá volných pozemků nazbyt, a tak se celý nápad začal realizovat na „nezastavitelné ploše“. Uprostřed vodní hladiny, přímo ve zdejším přístavu. Tady na konci letošních prázdnin zakotvil betonový ponton, který poslouží jako „základ“ pro stavbu dvoupatrové farmy. Součástí objektu budou skleníky hydroponické farmy, fermentační kádě produkující bioplyn a kompostéry. Hlavně se ale na palubu tohoto futuristického zařízení nalodí čtyřicet krav plemena Meuse-Rhine-Issel, špičkových dojnic.
A bez plovacích vest…
Ty budou produkovat 750 litrů mléka každý den, a zásobovat tak obyvatele „přímo od zdroje“. „Šlo by to samozřejmě i v menším měřítku, nebo s jiným zvířetem,“ dodává van Wingerden. „Jenže plovoucí drůbežárna by nikoho nezaujala.“ Krávy na vodě jsou opravdu trochu extrém, ale rozhodně přitažlivý. Představte si třeba desítky takových plovoucích farem, zakotvených na Vltavě. Sice by to narušilo překrásné panorama Hradčan, ale Praha by se nikdy neocitla „na suchu“. Minimálně pokud by šlo o mléko.
Krávy na palubu!
Plovoucí krávy z Rotterdamu sice nebudou disponovat rozsáhlou pastvinou, ale pohyb jim na farmě chybět nebude. Stejně jako vydatná strava. Autoři konceptu nizozemské plovoucí farmy se chtěli vyvarovat opačného extrému. Tedy, že by „přivedli krávy do města“, ale krmivo museli dovážet z venkova. A tak zařídili, aby 80 % krmiva zajistilo přímo město. Jde především o šrot, slad, zbytky z produkce místních pivovarů. Nakolik je celá myšlenka skutečně životaschopná a jak smysluplné řešení představuje pro evropská města, uvidíme už na začátku příštího roku.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: