Fake News: neověřené zprávy se šíří šestkrát rychleji než ty pravdivé. Některé mohou i zabíjet! Proč je tolerujeme a šíříme dál?
Fake News, tedy falešné zprávy plné zkreslení a dezinformací, se šíří internetem šestkrát rychleji, než ty ověřené a pravdivé. Proč tomu tak je? Na to hledal odpověď tým prestižní MIT. Příznivce konspiračních teorií jejich výsledky nepotěší.
Massachusettský technologický institut už léta produkuje nositele Nobelových cen, úspěšné badatele a proslulé vynálezce jako na běžícím páse. Je tedy na místě otázka, proč se tu zabývali tématem tak podřadným a druhořadým, jako je šíření neověřených informací na síti. „První takový impuls pro mě byl teroristický útok při Bostonském maratonu v roce 2013,“ vysvětluje Soroush Vosoughi, expert datových analýz. „Prakticky všechny zprávy, které se krátce po útoku objevily na sociálních sítích, byly vylhané, nepravdivé.“
Nepravda může bolet i zabíjet
Jednou z nich byla i zpráva, že za útokem stojí jeden z pohřešovaných studentů Brownovy univerzity. „Neměl s tím samozřejmě nic společného, ale krátce na to spáchal sebevraždu,“ říká Vosoughi. „Tehdy mi došlo, že i falešné a nepravdivé zprávy mají velmi citelný dopad na náš reálný život.“
Jak ale zkoumat mediální smrště ve virtuálním světě? Lidé z MIT dali dohromady pořádný balík dat z twitterových účtů, datovaných od roku 2006, kdy byla tato mediální platforma založena. A pak, s pomocí kolegů, kteří vyhodnocují faktickou správnost zpravodajství, prošli náhodný vzorek 126 000 na Twitteru zveřejněných zpráv.
Ani senzace netáhnou
„Dohromady jsme tak zmapovali 4,5 milionu sdílení celkem třemi miliony uživatelů Twitteru,“ pochvaluje si záběr studie Vosoughi. Už z prostého porovnání bylo jasné, že seriózní a ověřené zprávy jen zřídka dosáhly více než jedné tisícovky sdílení. Zatímco senzační, ale často naprosto falešné novinky, snadno přesáhly i 10 000. Kdo za to může? Pokud byste si vsadili na ruské boty, instituce a programy specializované na přeposílání fake news, nevyhráli jste.
Pravda je fajn, ale šestkrát pomalejší
„Z toho mála co o botech víme je, mají spíše tendenci regulovat tok informací k uživatelům. Ale pravdivé i falešné zprávy rozesílají přibližně v měřítku 1:1,“ tvrdí Vosoughi. „Drtivou většinu ryze falešných zpráv šíří obyčejní lidé, každodenní uživatelé Twitteru.“ A v dost šíleném rytmu. Než bude ověřenou zprávu sdílet 1500 lidí, falešná za ten samý čas obrazí šestkrát více uživatelů. Pravda tedy zvolna doutná, zatímco lež letí po síti jako požár v suchem vyprahlé savaně.
Senzace nám dělají dobře
Proč ten zvýšený zájem uživatelů o šíření krajně neseriózních zpráv? „Hlavním důvodem je tu patrně celková novost informace,“ vysvětluje Alex Kasprak, zpravodajský analytik z kalifornské Pasadeny. „Pocit, že se dozvídáte něco neobvyklého, co nikdo okolo vás netuší, vám dává pocit výjimečnosti. Kontroverzní povaha informací fake news také vyvolává silné emoce, překvapení i znechucení, u příjemců. Víte to jako první, a zpráva je natolik extrémní a mimo zaběhlý rámec běžného zpravodajství, že se o ni chcete podělit.“
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Sociální sítě jako zhouba naší generace? Jakou cenu za ně vlastně platíme?
Nové výrazy ve slovníku. Může za to internet a sociální sítě!