Máte v ložnici uklizeno? Omyl! I šimpanzi mají postel čistší než lidi! Jak to? Zajímavá studie odhalila překvapivá data
Je po ránu čistší postel, ve které spal člověk, nebo hnízdo z listoví, ve kterém strávil noc šimpanz? Zdánlivě prostá otázka přináší překvapivou odpověď: jsou to totiž primáti, kteří po sobě zanechávají ve své noclehárně menší nepořádek. Alespoň ten mikrobiální.
Šimpanzi jsou velmi blízkými příbuznými člověka, ale když přijde na hygienu, dávají nám na frak. Výzkumníci Severokarolínské univerzity se soustředili na mikrobiální zoo plnou bakterií a dalších okem neviditelných organismů, kterými jsou primáti neustále obklopeni. Zajímali se o to, jak velkému riziku infekce jsou průběžně vystaveni, a jak se s tím vypořádává jejich imunitní systém. Pak pro srovnání učinili ten samý rozbor u lidí. Nestačili se divit.
Jak si kdo ustele…
Rozdílů mezi námi a hravými opičáky bude víc, ale jeden teď stojí zmínit: šimpanzi si připravují každou noc jiný pelech. Nízko ve větvích zbudované hnízdo, sestavené z trávy, listoví a větviček. A toto přírodní lože pak ráno opustí, a znovu se do něj již nevrací. Výzkumníci si vyhlédli 41 takových čerstvých nocleháren v Tanzanii, a odebrali z nich s pomocí vakuových vysavačů vzorky pod mikroskop.
Výsledek? Rozpačitý. Na první pohled se totiž zdálo, že šimpanzí pelechy doslova tepou bakteriálním životem. Jenže většina mikroskopických obyvatel šimpanzích postelí souvisela čistě s pralesním prostředím, ve kterém se primáti pohybovali. Tedy nejrůznější mikrobi, na které běžně narazíme v půdě, nebo na povrchu rostlin. Po samotných šimpanzích ale zůstalo v jejich hnízdech jen minimum bakteriálních stop. A lidé?
Postel? Mikrobiální mejdan bez konce
„Víme, že lidská obydlí jsou z mikrobiálního hlediska velmi specifickým ekosystémem,“ říká Megan Thoemmes. „Desítky druhů nejrůznějších bakterií jsou často výhradně vázány na člověkem obývané prostory.“ Naše osobní mikrobiální zoo je s námi na každém kroku, a neopustí nás ani ve spánku. Učiněnou kolekcí mikroorganismů je proto naše postel, ve které trávíme až třetinu svého života.
„Z hlediska druhového složení se 35 % bakterií zde nalezených dá odvodit od našich tělesných odpadů a výměšků. Včetně těch žijících z naší opadané kůže, lupů, slin anebo dokonce fekálií.“ Klid a odpočinek hledáme v peřinách a na matracích, ve kterých díky nám probíhá neustálý bakteriální mejdan. Na který každý večer přineseme další várku občerstvení, tedy opadaných kožních buněk, vlasů, ochlupení a slaného potu. Trochu nechutné, viďte?
Můj dům, má zoo.
„V šimpanzích hnízdech jsme narazili na násobně menší koncentrace bakterií kožního, fekálního nebo orálního původu,“ shrnuje Thommesová. „Počítali jsme, že tato hnízda budou rájem nejrůznějších parazitů a členovců. Ale nic takového se nepotvrdilo. Narazili jsme jen na čtyři kusy ektoparazitů. Opravdu, ne čtyři druhy, ale čtyři exempláře. V šimpanzích hnízdech je prostě čisto.“
Naši zvířecí příbuzní možná pomíjejí téma důkladné osobní hygieny, a kosmetika je pro ně dosud věcí neznámou. Ale tím, že nelehají do té samé postele každý večer, velmi prospívají svému zdraví. Efektivně totiž zamezují riziku možné kontaminace svého prostředí bakteriemi, které by na ně v případě oslabení imunitního systému mohly zaútočit.
„Nutí to k zamyšlení, jak naše snaha vytvořit izolované a čisté prostředí našich domovů paradoxně přispívá k tomu, že své nejtěsnější okolí zamořujeme vlastními bakteriemi,“ říká Thommesová.
Autor: Radomír Dohnal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Jak funguje lidská paměť. Můžeme se na ni spolehnout? Je její kapacita neomezená?
Puch a politika. Jak zápach a znechucení ovlivňují naše volby? Budete překvapeni!