Jak funguje lidská paměť. Můžeme se na ni spolehnout? Je její kapacita neomezená?
Co je to paměť? Může být neomezená? Skutečně existuje fotografická paměť? A můžeme se na svoje vzpomínky vůbec spolehnout? Zjišťovali jsme pravdu.
Paměť jako základ lidského světa
Slavný antický filosof Aristotelés kdysi napsal: „U lidí s pamětí vzniká zkušenost; neboť mnohokrát opakovaný a pamětí uchovaný vjem téže věci nabývá na významu jedné zkušenosti. A zkušenost, jak se zdá, podobá se téměř vědění a umění; vědění a umění u lidí vzniká proto, že mají zkušenost.“ Tato poměrně nudná definice, která byla vymyšlena před zhruba 2 350 lety, vystihuje celkem přesně význam paměti pro existenci člověka. Vedle jazyka a myšlení je to právě paměť, která nám umožňuje naše „vědění a umění“ a navíc zajišťuje osobní kontinuitu.
Ultrakrátká paměť. Co to je?
Lidská paměť se obvykle dělí na krátkodobou neboli pracovní (slouží k řešení aktuálních problémů) a dlouhodobou (vlastní paměť tak, jak ji většina lidí chápe). Existuje ovšem ještě třetí typ, a to tzv. ultrakrátká neboli senzorická paměť. Ta uchovává informace, které k nám přicházejí z našich smyslů (zraku, sluchu apod.) tady a teď. Pokud přitom mozek vyhodnotí, že jsou pro nás dané vjemy důležité, dojde k jejich dalšímu zpracování a následně „cestují“ do krátkodobé nebo dlouhodobé paměti.
Může být dlouhodobá paměť neomezená?
Představíme-li si dlouhodobou paměť jako harddisk, nutně nás musí napadnout otázka její kapacity. Tu však nelze stoprocentně zodpovědět, protože ji zkrátka a dobře nemáme jak změřit. Obecně se ovšem soudí, že lidská paměť je potenciálně nekonečná, respektive si za náš omezený život nemůžeme zapamatovat tolik věcí, abychom harddisk zaplnili a museli něco „mazat“. Samozřejmě, že někteří lidé si zapamatovávají více věcí snadněji, jiní méně věcí hůře, nicméně naše kapacita je zřejmě skutečně neomezená.
Jednou zapamatováno, pořád zapamatováno
Dlouhodobá paměť je dle Wikipedie „relativně pasivní část paměti, uchovávaná v nevědomí“. Co to znamená? Nic víc než to, že spoustu toho, co si zapamatujeme, si neuvědomujeme, v mozku to však přeci jen je. Vědci dokonce soudí, že pokud se už něco dostane do naší dlouhodobé paměti, zůstane to tam prakticky napořád. Jen něco si však můžeme vybavit záměrně. U většiny zapamatovaných věcí nám ve vybavení mohou pomoci pouze tzv. asociace. Většině lidí se koneckonců již určitě stalo, že např. ucítili vůni, kterou předtím cítili naposledy v dětství, a to v nich vyvolalo vzpomínku na určitou událost, aniž by si na ni desítky let, byť jen nakrátko, vzpomněli.
Fotografická paměť jako mýtus?
Pokud byste vládli fotografickou neboli eidetickou pamětí, mohli byste si kupříkladu zapamatovat jméno dědečka Mirečka from Bujumbura z filmu Jak básníci přicházejí o iluze, které zní „Lepodotelačesalačogaleokranieliipsonatriumupotrimatosifiopara momeritokatakekulmenokyčlepasifofatoperistelerektrionop“. Lidem s touto schopností prý totiž stačí cokoli krátkodobě zaznamenat a mohou si to kdykoli naprosto přesně vybavit. Na druhou stranu, existují názory, že fotografická paměť ve skutečnosti neexistuje a jedná se pouze o rozšířený mýtus.
Mandela efekt aneb lidská paměť není spolehlivá!
Nelson Mandela byl bojovník proti jihoafrickému apartheidu, jenž za svůj život strávil 27 let ve vězení. Později však byl prezidentem (1994–1999) a zemřel v roce 2013. Spousta lidí se však mylně domnívala, že zemřel za mřížemi v 80. letech a dokonce prý o této události viděla reportáž v televizi. Díky tomu se začalo podobným fenoménům říkat Mandela efekt a často má souvislost s filmy.
Za příklad nám mohou posloužit slavné Hvězdné války. Tak například nápis: „Luke, I’m your father“, najdete na tričkách a dalších Star Wars předmětech. Jenže tato věta v sérii nikdy nezazní! Darth Vader totiž říká: „No, I‚m your father“. Spousta fanoušků se navíc domnívá, že C-3PO je celý ze zlata, na což odkazují i mnohé sběratelské figurky. Robot má však v původní sérii jednu nohu stříbrnou.
Mandela efekt jasně ukazuje, jak může být paměť ovlivněna všeobecným míněným. S tím ostatně souvisí skutečnost, že si dva lidé pamatují stejnou událost úplně jinak – jsou při ní totiž v jiném rozpoložení, zaměřují se každý na jiný detail apod. Proto bychom měli mít na paměti, že paměť není tak úplně spolehlivá. Díky tomu můžeme předejít mnoha zbytečným rozepřím…
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Jak osvěžit paměť? Jednoduchý trik fakt zabírá!
Efekt přihlížejícího: až to s vámi sekne, neměl by být kolem dav lidí!