Šokující sebevraždy sportovců. Deprese, problematické vztahy – co ještě za nimi stojí a proč se to děje tak často?

Čeští sportovci, kteří spáchali sebevraždu

Sérii sebevražd úspěšných českých fotbalistů odstartoval čin Františka Rajotarala (†31), reprezentanta, který se 23. dubna 2017 oběsil během angažmá v tureckém Gazientasporu. Důvodem byly zřejmě dlouhotrvající deprese a dluhy. Pouze měsíc na to (konkrétně 19. května) ukončil svůj život oběšením také David Bystroň (†34), bývalý Rajtoralův spoluhráč z Baníku Ostrava a plzeňské Viktorie. Za sebevraždou v bytě ve Švýcarsku stály údajně dluhy nebo dlouhodobý rozvod.

Dne 1. května 2018, tedy velmi nedávno, ukončil svůj život další český fotbalista Pavel Pergl (†40), bývalý obránce pražské Sparty, který hrál v letech 2006 až 2015 v mnoha zahraničních klubech. Vynikající bek se stejně jako výše zmínění hráči oběsil, a to opět v zahraničí. Za sebevraždou v německém Magdeburku stojí zřejmě rozpad vztahu s přítelkyní, se kterou měl 15ti měsíční dceru.

Výše uvedené případy nejsou, bohužel, ani zdaleka ojedinělé. Svůj život sami ukončili i jiní čeští sportovci. Šlo např. o dalšího bývalého fotbalistu Milana Barbariče (†42), který se v roce 2013 zastřelil. Jeho případ má navíc ještě tragičtější rozměr. Před svým činem totiž zavraždil svou manželku Moniku. Sebevraždy se však samozřejmě netýkají pouze fotbalistů.

V roce 1994 ukončil např. sám svůj život skokan na lyžích Vladimír Podzimek (†29, důvodem byla nevěra manželky), v roce 2003 hokejista Pavel Kábrt (†24, zdravotní komplikace) a o rok později motocyklista Jaroslav Huleš (†30, rodinné problémy a neúspěšný konec kariéry). V roce 2014 se k nim „připojil“ i bývalý slovenský hokejový reprezentant Miroslav Hlinka (†42, problematické vztahy s exmanželkou). Mezi Čechy jej uvádíme proto, že odehrál 9 zápasů za ČR a později působil i jako hokejový expert České televize.

Případy sebevražd sportovců ze zahraničí

Sebevražedné sklony se nevyhnuly ani hvězdným sportovcům za hranicemi naší země. Dobrovolnou smrt zvolil např. bývalý československý hokejový reprezentant Dušan Pašek (†37), jenž se v roce 1998 zastřelil ve své pracovně v Bratislavě legálně drženou zbraní. Nutno ovšem dodat, že se jeho blízcí se závěrem vyšetřovatelů nesmířili a dodnes se mluví o vraždě.

V letech 2010 a 2011 zemřelo v zámoří hned několik aktivních či bývalých hokejových bitkařů. Zatímco za smrtí některých byly zdravotní komplikace nebo nešťastná náhoda, Rick Rypien (†27) a Wade Belak (†35) spáchali sebevraždu. Oba kanadští hráči trpěli depresemi. V případě Belaka byla smrt o to horší, že po něm zůstala manželka a dvě malé dcery.

V roce 2009 např. šokovala Německo zpráva o smrti reprezentačního fotbalového brankáře Roberta Enkeho (†32). Ten měl těžké psychické problémy po smrti dvouleté dcery s vrozenou srdeční vadou a své trápení ukončil skokem pod vlak. Řeckého fotbalistu Jannise Koskinaitise (†25) z třetiligového klubu Diagoras Rhodos naopak skoro nikdo neznal. Do obecného povědomí se ovšem dostal důvodem své sebevraždy. Po jeho skoku ze skály v roce 2008 byl nalezen dopis na rozloučenou se slovy: „Nejsem v sestavě, je to nespravedlivé. Už to nesnesu!“ Fotbalový záložník se totiž nedostal do sestavy pro pohárový zápas se slavným Olympiakosem Pireus.

Sportovci mají stejné problémy jako každý jiný

Důvody sebevražd sportovců jsou zjevné – deprese, problematické vztahy, neúspěchy nebo zdravotní komplikace. Tímto se nijak neliší od „běžné“ populace. To platí rovněž o způsobu, neboť dle statistik se 60 % sebevrahů rozhodne odejít ze světa oběšením a muži ukončí svůj život 4–5× častěji než ženy, neboť volí účinnější metody. Rozdíl tedy spočívá pouze v tom, že u slavných osobností je zkrátka a dobře sebevražda více rozebírána a zdá se nepochopitelnější.

Sportovci ovšem mají stejné problémy jako každý jiný. Často je na ně ovšem kladen větší tlak a potíže se navíc mnohdy přenášejí do jejich sportu. Navíc musíme zmínit ještě jeden faktor. Mohlo by se zdát, že slavným a úspěšným lidem, kteří mají mnoho peněz a mohou mít na každém prstu 10 milenek nebo milenců, vůbec nic nechybí. Jenže zatímco mnoho „obyčejných“ lidí se může během potíží chlácholit tím, že jednou budou slavní, bohatí a budou mít nejkrásnějšího partnera nebo partnerku na světě, takový únik je v případě slavných a bohatých nemožný.

Na závěr se ještě zastavme u častého označení sebevraždy jako „dobrovolného odchodu ze světa“. Toto označení je totiž pouze relativní. Sebevražda je poruchou pudu sebezáchovy, který je velmi silný a existuje všude v přírodě. Při některých sebevraždách samozřejmě hraje roli racionální volba. Často jsou ovšem tito lidé v natolik špatném psychickém stavu, že je k sebevraždě vede taková nutkavost, že můžeme o dobrovolnosti hovořit jen hodně stěží.

Autor: Petr81

15 celebrit, které se pokusily o sebevraždu

Chcete hrát Modrou velrybu? Smůla, neexistuje, je to jen hoax, říká odborník

Další galerie