Petlahve útočí na naše životy! Kontaminaci přírody mohou ale zachránit bakterie, které žerou plasty! Jak?

Co vlastně jsou plasty? Zjednodušeně řečeno, jde o komplexní polymery (tj. dlouhé řetězce ve vodě nerozpustných molekul). Díky svým vlastnostem, životnosti a ceně je tento materiál velmi oblíbený u výrobců, méně pak těší ochránce přírody a další živočišné druhy. Kontaminace přírody plastem a plastovými produkty je opravdu velký problém. Důvodem je dlouhá doba rozpadu. PETka, kterou vyhodíme dnes, se v přírodě rozloží až za nějakých sto let. Lidstvo vyrábí, kupuje a obratem vyhazuje čím dál tím víc plastických kravin. To přitom bohužel není jen estetický problém (např. v případě nelegálních skládek a pohozených láhví), plasty totiž zabíjí a jejich rostoucí podíl v mořích a oceánech má drtivý dopad na mořskou faunu i nás (vysoké obsahy plastů do sebe dostáváme konzumací ryb). Takže, co s tím?

Ideonella ještě nevečeřela!

Vědci nedávno oznámili odhalení nového řetězce bakterií (Ideonella sakaiensis 201-F6), kterým plast kupodivu chutná. S pomocí sekrece speciálních enzymů, urychlují rozklad plastu, který naruší chemické vazby a menší molekuly pak absorbují, dokážou „sežrat“ PET láhve a další nežádoucí odpady. Není na místě čekat něco po vzoru hladových piraní, přesto se tak ukazuje možná cesta a směr, kterým by se mohla v budoucnu ubírat ekologicky šetrná recyklace.

Ačkoli už dříve byly známy některé druhy bakterií, které pomáhají rozkládat plasty, Ideonella sakaiensis 201-F6 se zatím jeví jako nejnadějnější. Ideálně pracuje za teploty kolem 30 °C, hodí se tak např. pro použití v budoucích bioreaktorech. Vědci nyní aktivně zkoumají možnosti další kultivace nadějného řetězce, který by pomohl dále zvýšit jeho efektivitu v rozkladném procesu a umožnil jeho plošné využití na trpící matičce Zemi. My držíme palce jim i bakteriím s vítaným apetitem!

Sáček není kamarád

Co se vám vybaví, když se řekne umělohmotný sáček? Nám planeta v ohrožení. A to bez jakékoli snahy o přehnanou dramatizaci, posuďte sami:

• Podle aktuálních statistik se ročně vyrobí na 5 miliard plastikových sáčků, v praxi to znamená 160 000 sáčků za sekundu nebo 700 sáčků ročně pro každého člověka na planetě Zemi.
• Recyklace? Ale jděte! Odhadem je recyklováno méně než 1 % všech umělohmotných sáčků. To je bída, viďte?
• Ze všeho nelze vinit jen sáčky, celkem ročně spotřebujeme na 100 milionů tun plastových výrobků.  Zhruba desetina z toho skončí v oceánech a důsledky už klepou na dveře…
• Plasty se v oceánech rozpadají na výrazně menší části, které končí v zažívacích traktech mořských živočichů a ryb. Tento umělohmotný balast je však nestravitelný a tak se nám všechno svinstvo pěkně vrací, a to vlastně kdykoli se rozhodneme sníst něco z moře.
• Plasty bohužel také zabíjí, a to nejen ryby, ale i ptáky, želvy, tuleně nebo velryby. V roce 2008 na pobřeží v Kalifornii objevili mrtvou velrybu – příčinou smrti bylo 22,2 kg plastu, které tvor předtím pozřel.

Autor: Pseudofilosof

Klidně pijte vodu z kohoutku. Je kvalitnější i než kojenecké vody.

Býváte častěji nemocní? Ubývá vám testosteron! Proč se to děje a co s tím dělat?

Další galerie