Boxer Štěpán Horváth: „Neúspěch mě nezastaví!“ Vybojuje si hollywoodskou slávu?
Ještě před pár lety žil tenhle skromný muž na ulici. Kdyby se narodil a žil v Americe nebo v Rusku, byl by určitě dávno sportovní hvězdou první kategorie. U nás se ale k slavným ještě nezařadil. Přesto sklízí úspěchy a prošlapuje si cestu ke slávě. Ne každý zápas se povede, ale to nic neznamená. S životem se bije Štěpán úctyhodně.
Poslední zápas, který jsme s napětím sledovali, bohužel nevybojoval. Byl to nejdůležitější zápas jeho kariéry. V ruském Čeljabinsku nakonec po 12 kolech podlehl domácímu Magomedu Kurbanovovi. Vítězství bylo nakonec na body a radoval se Magomed Kurbanov. Body rozhodčí rozdělili následovně: 111:116, 112:115 a 113:115. Všechno ale bylo nějak podivné, jak už to v boxu v posledních letech bývá. Publikum dokonce pískalo. Štěpán sice měl pár slabých chvilek, ale na prohru to rozhodně nebylo. To už ale teď nezměníme. Věříme, že bude bojovat dál a své zasloužené slávy dosáhne.
Začal ve 12 letech
Už od malička věděl, že box je velká dřina. Poprvé se s ním setkal tváří v tvář ve dvanácti letech. Dokonce se bál úderů do hlavy, a tak si myslel, že to není nic pro něj. Vydal se hledat zkušenosti v jiných sportech. Sáhl si na házenou a také se věnoval fotbalu. Tvrdí, že nakonec ho k boxu přiměl bratr, který se mu věnoval. Čím více mu to šlo a byl úspěšnější, tím více Štěpán toužil po tom jej následovat. Dokonce ho neustále provokoval, že sporty, které dělá, nejsou pro pořádný chlapy. V 16 letech byl Horváth v reprezentaci. Bohužel každý nemá to štěstí a slavnou dráhu si neprošlapává hned od začátku. A to se stalo i Štěpánovi. Prvním zásadním zakopnutím byl moment, kdy se nekvalifikoval na olympijské hry, které se konaly v Pekingu. Tehdy se rozhodl, že na čas s boxem skončí.
Nedělal nic a žil na ulici
A trvalo dva roky, kdy nedělal vůbec nic. Dokonce poznal drsný život ulice. I když se mu rodina snažila pomoci, nestál o to. Chtěl si svůj život vybojovat sám. Když se k boxu vrátil, začal znovu od píky. Trénoval v malé tělocvičně městské policie, kde bylo všechno, co v tu chvíli potřeboval – boxerský pytel a činka. A zanedlouho se dostavily nové úspěchy. Stal se profesionálním boxerem a jeho kariéra se rozjížděla. Po vítězné sérii v Česku se snažil prorazit i v zahraničí, kde čelil slavným soupeřům. Vždycky nestál na vítězném stupínku, ale neúspěch ho nezastavil.
Box mu pomohl stát se lepším člověkem
Zásadním zlomem v jeho kariéře bylo pozvání do nově vzniklého týmu Qwert Boxing z Plzně. Sázeli tam na něj všechno! Díky tomu se mohl pustit do přípravy naplno a soustředit jen na sport. Otevřeně hovoří o tom, že mu nejde primárně o to, stát se slavným. Dokonce ani peníze nejsou jeho hlavním hnacím motorem. Chce být dobrým člověkem a box mu tohle umožňuje. Být lepším. Jde mi o to, abych byl dobrý člověk. A motivovat stovky, nebo tisíce, dalších jeho následovníků. A co ho vede v cestě dál? Pocit, že ještě neřekl své poslední slovo, že ještě není konec, že ještě má co světu říct.
Autor: Eduard Havel
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nejbrutálnější knockouty všech dob! Kteří boxeři to šeredně odskákali?