Mění Facebook naše vzpomínky? Neskutečně! Lidé si pamatují i to, co nezažili
Co není na Facebooku, to se nestalo. Razíte tohle heslo? Možná o tom nevíte, ale vaše paměť si žije vlastním životem a se vzpomínkami nakládá podle svého.
Lidská paměť rozhodně není dokonalá. Spousta našich vzpomínek je zkreslených a moc dobře si to uvědomovali už naši předci. Z toho důvodu byla snaha veškerou myslitelnou historii zapisovat do kronik. Média tak odnepaměti sloužila jako opora naší paměti, abychom si mohli být jisti, co se skutečně stalo. Svitky a pergameny jsou dnes nahrazeny sociálními sítěmi, které nám nepřímo pomáhají v zapamatování si důležitých událostí. Ať už se jedná o fotky na Instagramu nebo příspěvky na Facebooku, sociální sítě si pamatují všechno a my díky nim taky. Ale je to vážně takhle jednoduché?
Falešné vzpomínky podle vědy
V devadesátých letech proběhl první výzkum na téma falešných vzpomínek. Účastníkům byly předloženy fotografie zachycující různé události, ať už je lidé skutečně prožili, či nikoli. Podle očekávání pomohlo ukázání fotografie tomu, že si lidé snadněji vzpomněli na řadu okolností prožité situace. Na tom by nebylo nic šokujícího, pokud by si však lidé stejně nevybavovali i situace, které nikdy neprožili! Paměť totiž do značné míry funguje nezávisle na dalších kognitivních procesech a má tendenci se s nimi vzájemně doplňovat; kde nestačí paměť, tam pomůže myšlení. Když si tedy něco přesně nepamatujeme, je přirozené, že si situaci domyslíme. Předložením fotografií s neproběhlými událostmi tak může dojít k vytvoření falešných vzpomínek. A funguje to i naopak, totiž se snadněji zapomínáme události, které na fotkách nejsou!
Jedná se dokonce o pojmenovaný fenomén. V angličtině se nazývá „retrieval-induced forgetting“, což bychom mohli trochu kostrbatě přeložit jako zapomínání vyvolané vybavováním. Hnusný název, že, ale jev skutečně funguje. Když si na dovolené pořídíte fotky určitých míst a situací, při jejich následném prohlížení si můžete všimnout, že zapomínáte to, co zachyceno nebylo. Fotografie do značné míry formují naši paměť, neboť nám dávají zdánlivě vypovídající obrázek o tom, co se dělo. Jenže to je všechno pouze zavádějící.
Zhouba, nebo požehnání?
A sociální sítě, díky kterým fotíme více než kdy dřív, tento fenomén ještě prohlubují. Z luxusní večeře si zapamatujete, jak jste tu kachnu pracně aranžovali na talíři, aby následná fotka dostala co nejvíc lajků. Ale na hádku s vaší holkou nebo rajcovně pomrkávající servírku si vzpomenete o to hůře – hlavní vzpomínkou na tenhle večer prostě bylo jídlo, a to jen díky fotce. Snaha o zachycení každého zajímavého aspektu života na Facebook či Instagram může vést k tomu, že si časem budeme pamatovat opravdu jen to, co bude mít svůj digitální otisk.
K tomu doplníme ještě dvě poznámky. Jednak se ukazuje, že Facebook nehraje v našem životě roli pouze v tom, že s ním trávíme spoustu času, nýbrž ovlivňuje i naše myšlení. Celospolečenské fenomény jako sociální sítě skutečně mohou postupně proměňovat i způsoby, jak přemýšlíme. A na závěr musíme zdůraznit, že tyto vlivy nemusejí být vždy jen špatné. Pokud si skutečně budeme pamatovat spíše pěkné chvíle zachycené na fotkách nežli spoustu nepříjemností, nezlepší se tím nakonec kvalita našeho života? Kdo ví. Každopádně s těmito změnami prostě musíme počítat…
Autor: Rimsy
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:
Lži na Facebooku – kdo námi manipuluje?