Devastující konflikty 2. světové války: před 72 lety byla svržena atomovka Little Boy!

Druhá světová válka je tím nejvíce zničujícím globálním válečným konfliktem v lidských dějinách. Počet jejích obětí je odhadován až na 60 milionů. Srpen je mimo jiné také smutné výročí, kdy byla ve válce poprvé použita jaderná zbraň. Letos je to 72 let, kdy byly na japonská přístavní města Hirošima a Nagasaki svrženy atomová puma Little boy a plutoniová bomba Fat man.

Chlapeček a tlouštík

Poslední fáze 2. světové války byla v bombardování velmi intenzivní. Japonsko odmítalo přijmout výzvu ke kapitulaci, kterou vydala Čína, Spojené království a USA v během postupimské konference. Spojené státy se proto rozhodly pro rozhodující úder. Terčem útoku se stalo přístavní město Hirošima, jež smutně proslulo svržením atomové bomby Little boy dne 6. srpna 1945. Cíl byl vybrán, protože se tu nacházely důležité strategické body. Vojenský komplex zahrnoval přístav, základny, letiště a sklady. Lokalita sevřená horami navíc účinek bomby znásobila. Explodovala 580 metrů nad povrchem, a následkem výbuchu okamžitě zahynulo na 70 tisíc lidí. Stejný počet potom zahynul na následky zranění nebo radiaktivního ozáření.

O tři dny později svrhl na přístavní město Nagasaki letoun B-29 plutoniovou bombu Fat Man. Byla to účinnější puma se silou 22 kilotun, ale napáchala méně škod, než uranový Little boy. Důvodem bylo počasí, kvůli kterému nebyl muniční komplex v Kokuře vidět, a tak se bombardér odklonil k Nagasaki, kde v 11:00 „tlouštíka“ svrhl. I když bomba nezasáhla svůj původní cíl, zahynulo při výbuchu přes 40 tisíc lidí. V průběhu let pak počet mrtvých v důsledku vyvolaných nemocí ještě vzrostl. Celkem zahynulo asi 74 tisíc lidí. Tlaková vlna smetla veškeré budovy v dosahu mnoha kilometrů a současně s ní se začalo šířit i zhoubné gama záření, které způsobovalo slepotu a smrtelné popáleniny.

Největší tanková bitva historie

Jeden z neúspěchů, které odsoudily Třetí říši k porážce, byla bitva v Kurském oblouku. Dne 4. 7. 1943 zahájila německá vojska útok s cílem zlikvidovat výběžek zvaný Kurský oblouk, a oslabit sovětské síly tak, aby v důsledku ztrát rusové nebyly schopní ofenzívy. Rudá armáda utrpěla mnohem větší ztráty, i tak se ale jednalo pro Německo o velký neúspěch, kterým ztratilo kompletní strategickou iniciativu na celé východní frontě. Největší tankovou bitvu Německo prohrálo kvůli velké časové ztrátě a počtu promarněných příležitostí, a bylo to pro něj fatální.

200 dní a nocí Stalingradu

Boj, kterého se zúčastnilo největší množství lidí i bojové techniky, se odehrál před 67 lety na březích řeky Volhy. Zúčastnilo se ho na 2 miliony vojáků, 26 tisíc děl a minometů a 2 tisíce letadel. Stalingrad byl pro hitlerovce zvláště lákavý, protože to bylo velké průmyslové středisko s mnoha závody, které vyráběly mimo jiné těžké tanky. Navíc přes tento dopravní uzel putovala z kavkazu do Ruska většina ropy.

Útok začal 28. června 1942. Přestože byla německá armáda proti té sovětské mnohem početnější, obránci města Stalingradu bojovali neústupně a tak tvrdě, že postupně rozdrtili celkem pět armád: dvě německé, dvě rumunské a jednu italskou. V listopadu 1942 přešli rusové do ofenzívy, kdy obklíčili 300 tisíc nepřátel. Až 2. února bylo po všem, kdy zbytek Němců kapituloval. Stalingradská bitva trvala více než šest měsíců – 200 dní a nocí. Německá vojska ztratila více než 800 tisíc vojáků. Epochální vítězství Sovětů mělo veliký dopad na osvobozovací armády světa.

Začátek válečného období je oficiálně datován na 1. 9. 1936. Během 2. světové války přišlo o život na 40 milionů civilistů a 20 milionů vojáků. Největší ztráty na životech utrpěl Sovětský svaz, který boji přišel až o 80 % mužů narozených v roce 1923.

Autor: Eduard Havel

Doopravdy přežije šváb jaderný výbuch?

Nejbizarnější důvody válek – kvůli čemu se také rozpoutaly boje?

Další galerie