Recenze: Valerian a město tisíce planet – vážně se dá srovnat s Pátým Elementem?
Valerian a město tisíce planet zaujal trailery nabitými paletou efektů, záplavou gejzírů barev a rozmanitým mimozemským prostředím. Luc Besson si splnil klukovský sen a natočil opulentní sci-fi, které vizuelně připomíná Avatara, a je připodobňováno k jeho snímku Pátý element. Stojí film za to?
Bohužel, všemi těmi pestrými lákadly a pozlátky Valerian maskuje mdlý a naivní příběh, který si s výše zmíněnými opravdu nezadá. Hlavní hrdinové, agenti Valerian (Dan DeHann) a jeho kolegyně Laureline (Cara Delevigne) jsou posláni na misi do galaktického města Alfa, které vyrostlo původně jako stanice pro navazování vztahů lidí a mimozemských civilizací. Nyní je to obrovská kolonie ve vesmíru, město s milióny obyvatel všech ras, a právě tady musí hrdinové odhalit tajemné spiknutí.
‚Speciální‘ agenti
Oba hlavní protagonisté jsou představeni jako agenti, kteří v nekonečnu plní mise pro naší rasu, tedy tu lidskou. Jiné agenty neuvidíme a o jejich organizaci se taky nedozvíme nic, stejně jako důvod, proč úkol na záchranu obřího města položí hvězdný generál právě na bedra zrovna jim dvěma. To v celém vesmíru vážně nemáme někoho jiného, než tyhle dvě děti?
To je další kámen úrazu. Danu DeHannovi roli speciálně vycvičeného agenta prostě nelze věřit. Celou situaci zachraňuje celkem překvapivě modelína Cara Delevigne, která je příjemná i okouzlující, na plátně se na ní dobře dívá, a samotného Valeriana slušně zastiňuje. V duchu jsem se modlil, aby jsme dostali co nejméně scén, kdy padesátikilová modelka zkope chlapy z ochranky, a naštěstí alespoň tady byli tvůrci tak soudní, že je tu taková situace jen jednou. Uf.
Ani dialogy mezi hrdiny to nijak nezachraňují, protože nejsou nijak vtipné ani nápadité. Dostali jsme přesně to, co psal distributor při promování filmu. Valerian dělá své kolegyni návrhy, ta se s ním škádlí, ale neustále ho odmítá. To je všechno a o nějaké extra chemii mezi oběma agenty se mluvit nedá.
Pohoda jazz
Nejmarkantnějším problémem filmu je potom jeho naivita. Největším příkladem budiž situace, kdy se Valerian ztratí v těžební oblasti mimo dosah signálu jednotek lidí. Laureline musí podniknout menší dobrodružství, aby se dozvěděla, kde havaroval. Jakmile zjistí označení polohy, kde Valerian zůstal, střih, v další scéně už otevírá dveře a ocitá se na místě. Bingo! Před ní se rozprostírají hektary skalisté jeskynní oblasti, Laureline se rozhlédne, obejde pahorek doleva, a bingo! Leží tam její kolega. Valeriane! Tělo je nehybné. Vytáhne ampuli s modrou tekutinou, ta zmizí v ústech raněného a bingo! Ten zalapá po dechu a zvedne se na nohy. V budoucnosti je všechno tak prosté! Tváří v tvář smrti je všechno jako procházka Stromovkou. Prostě pohoda, nice and easy.
Domorodí mimozemšťané. Akorát nejsou modří, ale bílí…nebo raději šedí.
Hele, Rihanna!
Vrcholem a téměř urážkou je potom uměle naroubovaná postava Rihanny, jejíž taneční scéna vás donutí zvednout obočí. Když se uprostřed akce Valerian ocitne v baru, kde před ním začne tančit Rihanna, máte pocit, že jste omylem přepnuli na Óčko. Její vystoupení má snad čtyři minuty a působí jako pěst na oko, jakou ve filmu nepamatuji. Takhle trapně odhalený product placement považuji od tvůrců za plivnutí divákovi přímo do ksichtu, a neexistuje vysvětlení, proč něco takového vůbec vypustit do světa. Ne v téhle podobě.
Za posledních dvacet let natočil Besson jediný dobrý film, a to Lucy se Scarlett Johansson. Vzpomínání na Pátý Element to nezachrání, film přišel v určité době a našel si svoje místo mezi ceněnými kousky. Luc Besson je zkrátka nevypočitatelný režisér. O tom, jak brutálně podělal pokračování 96 hodin s Liamem Neesonem, raději ani nemluvit…
Díky, snažili jste se…
Valerian a město tisíce planet je typickým počinem současných megalomanských blockbuterů s nafouklým rozpočtem, jako jsou třeba Transformers. Efekty, destrukce, průlety, dopady, ale přitom naprosto ploché postavy a neskutečně natažené nic, které po dvou a čtvrt hodinách nudí k smrti a vy máte pocit, že vám zadek přirostl k židli. Tohle stálo 180 miliónů dolarů? Valerian je nedotažený a je to škoda, protože ten potenciál tam prostě byl. Někdy to vypadá, že tvůrci, při všech těch možnostech CGI a efektech, které jsme dnes schopní udělat, mají problém udržet pohromadě film jako celek. Věříme, že desetiletý bráška bude z Valeriana unesen. Tolik barviček a světel…
Autor: Eduard Havel
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: