10 důvodů, proč se nerozšiřují elektromobily

V letošním roce se v České republice registrovalo 88 elektromobilů. To znamená 0,1 % všech aut. Je tedy zřejmé, že elektromobilům se nedaří. Proč tomu tak je?

1. cena

O peníze jde vždy až na prvním místě a u automobilů to platí dvojnásob. Nejlevnější elektromobil, Volkswagen e-up!, vyjde na 639 900 Kč. Vůz je tak téměř 3x dražší, než s pohonem na benzín. A to jsme u maličkého autíčka…

2. dojezd

Automobilky se chlubí, že jejich auto dojede „až“ 200 km. Až znamená za ideálních podmínek, často ne příliš vysokou rychlostí. V praxi počítejte s dojezdem o třetinu nižším. A kdo by si kupoval auto, které ani nedojede z Prahy do Brna!

Jupí, dojezd ještě 102 km!

3. dlouhá doba nabíjení

Rychlonabíječky slibují, že 80 % baterie dobijí za 30 minut. Ehm, takže to znamená, že musíte počkat půl hodiny, abyste ujeli 100 km. A to se bavíme o rychlonabíječkách, kterých je jako šafránu. Jinak počítejte s mnohahodinovým nabíjením. Když se to srovná s tankováním benzínu nebo nafty…

4. rozšíření dobíjecích stanic

Ano, elektromobil si můžete dobít i doma z klasické zásuvky. Ale co jinde? Dobíjecích stanic sice není málo, ale málokdy jsou v místě, kde potřebujete. Zvláště v případě, kdy si uvědomíte, že auto tu musí stát třeba 4 a více hodin. Nehledě na to, že musíte doufat, že zrovna bude volno.

Dobíjecí stanice rostou, to je dobře.

5. životnost baterií

Uživatelé to znají ze svého smartphonu. Po dvou letech má baterie sotva poloviční kapacitu. Tohle v autě nechtějí! Pravdou ovšem je, že životnost baterií v autě je diametrálně odlišná. Těžko byste každý den vybili a nabili baterii na 100 %, jako u telefonu. Třeba Nissan Leaf dává na baterie záruku 5 let (nebo 100 000 km), v případě výkonnějšího modelu pak 8 let (nebo 160 000 km).

6. maximální rychlost

Většina elektromobilů má maximální rychlost useknutou jen kousíček za povoleným dálničním limitem 130 km/h. Pro mnoho potenciálních zákazníků je to parametr, který je od koupě odradí.

7. naftařská loby

Tady už se dostáváme do světa spekulací, ale dost možná to má svoji váhu. Věříme tomu, že naftařský business, začínající u těžby ropy, její rafinací, transportem, končící vysokým zdaněním a prodejem, má velký zájem na tom, aby se elektromobily neprosadily.

8. málo elektřiny

Co si budeme povídat, kdyby jen malé procento aut začalo místo na naftu a benzín jezdit na elektřinu, znamenalo by to, že by nám chyběly elektrárny. Neměli bychom dostatek elektrické energie pro pokrytí spotřeby. Pokud elektromobil najede ročně průměrně 15 000 km při spotřebě 15 kWh / 100 km, spotřebuje 2,25 MWh elektřiny. To je průměrná spotřeba české domácnosti za rok.

9. přenosová soustava

Mají-li se elektromobily v budoucnu více rozšířit, bez rychlodobíjecích stanic to rozhodně nepůjde. Nové stanice, které se začnou stavět v roce 2018, mají mít výkon 350 kW. To je zhruba takový odběr, jako má malá vesnice. A to je hodně. Přenosová soustava tak bude potřebovat posílit nebo přebudovat.

Standardní nabíjení a spotřeba je jako 11 zapnutých rychlovarných konvic.

10. řidiči

Řidiči vlastně elektromobily ani moc nechtějí. S elektromobilem je třeba jezdit jinak, myslet jinak, měnit návyky. A to se nikomu nechce. A to je možná kámen úrazu. Kdyby od řidičů byla výraznější poptávka po elektromobilech, kdyby je opravdu chtěli, všech předchozích 9 problémů by se snadno vyřešilo.

A co vy? Chtěli byste elektromobil nebo zůstane věrni ropným derivátům? Napište nám do diskuze!

Autor: Analytik

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Náš autotest: Nissan Leaf

Filtr pevných částic. Proč to bez něj v dnešní době nejde a kdy je třeba ho vyměnit?