Skrytá pravidla harému. Strážcem žen byste být nechtěli! Ostatní stálo za to
Mít harém, to je sen když ne každého, tak určitě mnoha mužů. A není se co divit. Jen si to představte, přijdete domů z rachoty a hned můžete vejít do místnosti, kde budou desítky žen soupeřit o to, která se s vámi může vyspat. A vy si můžete vybírat nebo je mít třeba všechny najednou. Mělo to ale svá skrytá pravidla.
Na začátek je potřeba říct, že opravdový harém mohli mít jen ti nejmajetnější lidé, sultáni, vladaři, mocní šlechtici a podobná smetánka. Harém není to samé, co mnohoženství, byť v některých ohledech má podobné prvky. Harém je místnost, kam může vstoupit jen pán nebo majitel. Vlastně to není místnost jako taková, je to obrovský komplex. Takový harém v istanbulském chrámu Topkapi má rozlohu přes šest kilometrů čtverečných. Harém obsahuje kromě ložnic také lázně, pokoj sultánovy matky, pokoje žen, manželek, nechybělo několik kuchyní…
Továrna na ukojení vašich choutek
Harém byla v podstatě taková továrna na ukojení choutek jednoho konkrétního muže. Aby vše fungovalo, musela v takové organizaci panovat hierarchie a platila přísná pravidla. Celému harému šéfovala právě sultánova matka případně nějaká starší žena, která požívala důvěry majitele harému. Dále byly v harému služebnice a to hned několika druhů. Byly tu garderobiérky, kuchařky, ženy pro každodenní práci. Byly to otrokyně a jen málokterá měla to štěstí, že si jí sultán povšiml nebo s ní dokonce chtěl spát. Pokud se tak stalo, taková otrokyně brzy povýšila do vyššího ranku, kde byly především konkubíny, tedy ženy na sex. Zdaleka ne všechny byly současně manželkami. Mohly to být zajatkyně obrácené na muslimskou víru nebo ženy, které prostě sultán nařídil zařadit do svého harému. Pokoje nejrůznějších favoritek nebo manželek byly spojeny s ložnicí sultána chodbami, takže stačilo pro konkrétní ženu poslat a ostatní se nedozvěděly, která byla pro onu noc vyvolenou.
V harému pro stud není místo
Mezi ženami v harému panovala silná řevnivost. Ženy se doslova předháněly, aby získaly panovníkovu přízeň a měly možnost se s ním vyspat. Vůbec největší kariérní postup čekal ty, které daly sultánovi dítě. Z těch se stávaly právoplatné manželky a bylo na ně pohlíženo jinak. Takže si to shrňme, jste panovník, a máte část domu, kde jsou desítky žen, které dělají všechno proto, aby s vámi mohli vlézt do postele. Jsou speciálně školeny v sexuálních praktikách všeho druhu. Ostych nebo cudnost tu nemá žádné místo. Jakékoliv vaše přání je vždy nadšeně plněno. Jasně, stojí to obrovský ranec peněz, tuhle parádu si opravdu může dovolit jenom pán Persie či Turecka, ale nejspíš to fakt stálo za to.
Eunuch měl smolíka a neměl pindíka
O celý tenhle harém se stará taky armáda kleštěnců neboli eunuchů. To jsou naopak lidi, se kterými by z nás chlapů neměnil fakt nikdo. Jen si to vezměte. Jste celý den mezi polonahýma ženskýma, které jen drbou a vedou řeči o sexu a vy nemáte, no prostě nemáte nic a musíte tyhle ženské doprovázet do koupele nebo jim držet ručník. Eunuch byl ceněné zboží, mohl být prodán, ale většinou si loajální eunuchy panovníci nechávali a ti měli poměrně vysoké postavení v harému.
Kdo se znelíbil, šup do pytle
Občas se panovník dopálil a dospěl k závěru, že celý harém je třeba obměnit. Jsou známy případy, kdy byly ženy zavražděny, aby udělaly místo pro nové. Taky harémové holky se občas vraždily mezi sebou, to vše v rámci nekonečných a neutuchajících intrik. Která neposlouchala, byla například svázána do pytle a hozena do vody. Tělesné tresty byly naprosto normální a patřily k dennímu koloritu. Tresty se prováděly v takzvané místnosti nářků. Nářek se odtud ozýval opravdu často.
Harémy v podobě, jak je popisujeme, existovaly ve starověku a středověku. Je nutné přiznat, že harém byl prostě jeden velký bordel, kde většina žen nebyla dobrovolně a z dnešního pohledu to bylo něco na způsob sexuálního otroctví. Tehdejší morálka byla jiná, ale dnes by harém asi dnešním politikům neprošel, i když třeba takový Silvio Berlusconi si něco na ten způsob nejspíš vybudoval u sebe doma. Skandál způsobila před rokem manželka tureckého prezidenta Erdogana Emine, když veřejně prohlásila, že harém připravoval ženy na život. Harémy byly prý hlavně vzdělávací instituce a měly by se jimi lidé inspirovat i dnes. Tak asi úplně klasická škola nebo univerzita harém rozhodně nebyl, ale naučit se tam jistě dalo leccos. Je otázka, jestli by paní Erdoganová poslala svou dceru studovat zrovna do harému a ne raději na nějakou americkou univerzitu, ale to je jiný příběh. Harém dál zůstane nenaplněným snem nás křesťanských evropských mužů, o kterém si můžeme nechat tak leda zdát.
A co vy, chtěli byste mít svůj vlastní harém?
Autor: Snaut
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Muslimská sexualita. Jak to chodí? Tohle je brutal!