Vědci dokázali vytvořit stabilní polosyntetický organismus. Kam kráčí moderní věda?
Kalifornští vědci to konečně dokázali! Ptáte se co? No přece vytvořili první poloumělý organismus! Že vám to nepřipadá zase tak úžasné? Nám tedy ano. Jenže co všechna rizika?
Máme to. První poloumělý organismus je na světě!
Na počátku tohoto roku oběhla celý svět úžasná správa. Kalifornští vědci v čele s Floydem Romesbergem totiž dokázali vytvořit první stabilní semisyntetický, nebo chcete-li polosyntetický organismus. No, ono to ve skutečnosti pro laickou veřejnost zase taková bomba nebyla a většina lidí zřejmě tento úspěch vůbec nezaznamenala, ale minimálně ve světě bílých vědeckých plášťů se jedná o velké pozdvižení. Tento objev totiž může mít nedozírné důsledky. Ovšem nejen pozitivní.
Co že se to „bílým plášťům“ ze San Diega vlastně podařilo?
Nejprve trocha nezbytné teorie. Základními stavebními kameny DNA a RNA, tedy kyselin, které nesou genetické informace všech organismů na Zemi, jsou tzv. nukleotidy. Ty tvoří genetický kód, který doposud sestával ze čtyř nukleových bází označovaných písmeny A, G, C a T. Současný i minulý život na naší planetě je založen na tom, že se tyto nukleotidy párují, a to v různém počtu, pořadí a uspořádání. Vědci z The Scripps Research Institut ovšem vytvořili modifikované bakterie E.coli, jejichž DNA nese i dva nové nukleotidy, totiž X a Y. Jejich kód je tedy „šesti-písmenný“.
Že vše výše uvedené zavání nudnými hodinami chemie? Možná ano. Přesto je nutné smeknout, protože celý proces nebyl vůbec jednoduchý a trvalo poměrně dlouho, než se k tomuto úspěchu vědci dopracovali. Bakterie totiž mají svoji hlavu, pokud je tedy u nich vůbec možné hovořit o hlavě, a tak nebyla spolupráce s těmito organismy vůbec jednoduchá. Dva nové nukleotidy totiž časem mizely a některé bakterie si dokonce dovolily umírat. Aktuálně již ovšem nukleotidy X a Y nemizí a co víc, bakterie je dokážou předat i do dceřiných buněk během dělení.
Co to vlastně znamená? Nic víc, než že existuje zcela nový, částečně umělý život, který je navíc stabilní, což se předchůdcům tak úplně nedařilo. Pokud se vám zdá, že to alespoň v současném stavu zase taková pecka není, musíme doplnit, že jde o první úspěch, který může dát časem vzniknout organismům, o nichž se matce přírodě nezdálo ani v těch nejdivočejších snech. Člověk je navíc pro tyto umělé bakterie stvořitelem, tedy vlastně bohem. Otázkou ovšem zůstává, zda je Homo sapiens, ač údajně moudrý, na takovou roli skutečně připraven…
Úžasná šance pro lidstvo, anebo počátek katastrofy?
Příznivci sci-fi filmů a hororů už zřejmě začínají tvořit možné scénáře, co všechno se může pokazit. Pravdou je, že člověk má často problémy řešit poněkud triviálnější věci, jako např. nekonečné fronty na úřadech a role boha mu tedy není úplně vlastní. Na druhou stranu, úspěch kalifornských vědců může mít zásadní dopad na medicínu, protože poloumělé, případně časem plně umělé formy života by skutečně mohly pomoci řešit palčivé problémy současnosti.
S podobnými objevy je ovšem spojena řada etických a ekologických otázek. Kromě toho zde existuje určitá sorta lidí, říkejme jim tajně třeba „polytycy“, která by tyto objevy mohla chtít využít ve vlastním zájmu, který je často poněkud jiný než zájem lidstva jako takového. No dobře, katastrofické scénáře jsou sice poněkud předčasné, ovšem podíváme-li se do historie, najdeme řadu příkladů, kdy původně dobré úmysly měly nakonec tragickou dohru.
Ostatně, už první lidé nevytvořili nástroje jako pěstní klíny proto, aby svému hlučnému sousedu účinněji rozrazili lebku. Ale když už se to jednou osvědčilo… Buďme tedy raději obezřetní. Na druhou stranu jsou potenciálně pozitivní konsekvence (česky možné kladné důsledky) natolik zajímavé, že okamžité ukončení těchto výzkumů by bylo trošku krátkozraké. V každém případě můžeme konstatovat, že od roku 2017 žijí na planetě Zemi poloumělé organismy, zatím tedy jen v laboratořích, které ke svému přežití již nepotřebují svého stvořitele…
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
První robotičtí policisté hlásí nástup do služby!