Psychologie Star Wars – nad čím se musíme zamyslet?
Stejně jako loni patřil i letos vánoční filmový trh světu Hvězdných válek. Nad boji v předaleké galaxii si i tentokrát zaslintají miliony fanoušků, pojďme se ale zamyslet nad tím, co nám tohle univerzum vlastně sděluje. A že to není vždy úplně to nejrozumnější!
Ideální Jediové? Ne tak docela
Vesmír Hvězdných válek má silně pohádkové motivy. Vždyť jak často ve filmech pro dospělé vidíte tak jasně polarizované dobro a zlo? Ve většině dramat a thrillerů (alespoň těch chytřejších) nejsou záporáci ani hrdinové černobílí a jejich chování je důsledkem různých životních událostí. Čili dost podobně jako ve skutečnosti. V předaleké galaxii ovšem máme zcela dobré a správně se chovající Jedie a do morku kostí zlé Sithy.
Právě cesta Jedie je ovšem z psychologického hlediska trochu pochybná. Zbavit se strachu, radí Yoda. Nenechat se unášet emocemi. To všechno sice zní docela rozumně, ovšem právě v potlačování emocí tkví největší problém celé jediovské mytologie. Emoce v našem mentálním systému nejsou pro nic za nic, nejsou to naši nepřátelé. Naopak nám leckdy dávají užitečné informace ještě dřív, než otěže stihne převzít rozum. Ignorování či dokonce potlačování emocí nikdy k vyrovnanému vnitřnímu životu nepovede. Pokud bychom si hodně zaspekulovali, lze říci, že za proměnou dobrosrdečného Anakina v jednoho z nejvýraznějších záporáků filmové historie stojí právě jediovská strategie potlačování emocí. Ostatně stejně jako za celým vznikem Sithů jakožto odnože Jediů, jež (z psychologicky dost pochopitelných důvodů) přešli na temnou stranu Síly.
Přitom co je samo o sobě tak špatného na strachu a hněvu? Obě tyhle emoce mají svou evoluční funkci, která má v lidském životě smysl stejně jako štěstí či překvapení. Pokud se plnému prožívání těchto emocí budete vyhýbat, povede to pouze k jejich hromadění. Proč Anakin tak přehnaně lpěl na Padmé, až mu touha ji chránit zatemnila mysl? Protože se odmítal vystavit další možné ztrátě, kterou zažil už v dětství v souvislosti s matkou. Za jeho nenávistnými činy nestálo nadměrné naslouchání emocím, nýbrž právě úporná snaha se jejich hlubokému prožití vyhnout.
Navíc samotný Luke je na konci série schopen porazit Dartha Vadera hlavně díky tomu, že hněvu a nenávisti částečně podlehne. Což mu logicky dodá spoustu síly k poražení mnohem silnějšího protivníka. Přestože tuto negativní energii Luke nakonec zvládne dostat pod kontrolu, bez jejího využití by to jedné z nejmocnějších postav celého univerza natřel jen těžko.
Teď a tady
Obi-Wan Kenobi říká Lukovi: „Zbav se svého vědomého já a jednej instinktivně.“ Qui-Gon Jinn zase nabádá k zaměření mysli na přítomný okamžik namísto strachů z budoucnosti a úzkostí z minulosti. Tohle jsou naopak velmi užitečné myšlenky, které vycházejí hned z několika psychologických směrů. Nejblíže k nim má zřejmě koncept mindfulness, což je relativně nový, ale o to výraznější trend na poli seberozvoje.
Vychází ze starých buddhistických meditací, ale do vědeckého povědomí se dostává až v poslední době. Spočívá v potlačení okolních rušivých vlivů a plném prožití momentu. Jestli se v daný okamžik děje něco „dobrého“, či „špatného“, je vedlejší. Úplné pohroužení do jakéhokoli momentu je totiž silným zážitkem, který vám může ukázat i to, co běžně nevidíte.
Jak psychologie ve Hvězdných válkách působí na vás? S kterou stranu se nejvíce ztotožňujete? Pište pod článek.
Autor: Rimsy
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Recenze Rogue One: A Star Wars Story – Neobyčejný příběh obyčejných lidí