Detektory kovů jsou velmi oblíbené. Pozor však na rizika!

Ničí vás každodenní stereotyp? Pak je nejvyšší čas na změnu! Jestli máte rádi dobrodružné filmy o hledačích pokladů, můžete se stát jedním z nich. Není ovšem všechno zlato, co se třpytí…

Amatérských archeologem snadno a rychle?

Stát se archeologem byl sen mnoha kluků. Být „profíkem“ v oboru sice vyžaduje dlouholetá studia, pokud si však myslíte, že vám již ujel vlak, netřeba házet archeologické kladívko do žita. Existuje totiž spousta nadšenců, kteří ve svém volném čase hledají poklady minulosti. Samozřejmě, že na každý objeví Tróju jako v 70. letech 19. století asi nejznámější amatér Heinrich Schliemann. Přesto na vás může čekat v zemi spousta nečekaných překvapení.

Co je vlastně detektor kovů a kolik stojí?

Detektory kovů jsou zařízení, která reagují na kov. Až z vás opadne rozrušení z tohoto „nečekaného“ zjištění, možná vás bude zajímat, kolik taková „hračička“ vlastně stojí. Cenu však obecně určit nelze, protože existuje řada rozmanitých přístrojů, a to jak univerzálních, tak speciálních (na hledání zlata, pod vodu apod.). Nemáte-li však zatím s hledáním pokladů žádné zkušenosti, detektor kovů pro začátečníky to jistí. Cenové rozmezí se přitom pohybuje zhruba od 5 do 10 tisíc Kč a v balení mnohdy dostanete také nezbytná sluchátka. Stačí tedy mírně nabourat rodinný rozpočet, vysvětlit ženě a dětem, proč se letos nepodívají k moři, a nový detektor může být váš.

Chcete být milionářem? Smůla!

Vtrhnout s detektorem kovů kamkoli, vykopat zde díru a odnést si vše co, nálezová oblast poskytuje, pochopitelně nelze. Existuje totiž něco jako seriózní výzkum a amatérští hledači pokladů jsou pro neodbornou manipulaci s nálezy trnem v oku mnohých archeologů, kteří by je nejradši umlátili archeologickou lopatou, anebo minimálně sešvihali bičem ala Indiana Jones.

Rozhodně tedy nehledejte v lokalitách s archeologickými nálezy, abyste neschytali nějakou tu ránu, nebo dokonce nedostali tučnou pokutu. Případné nálezy je rovněž vhodné zaměřit (ideálně za pomoci GPS), vyfotit a publikovat, a ne si je „syslit“ pro sebe. A  pokud naleznete vícero vzácných předmětů, měli byste automaticky kontaktovat odborníky.

Optimální cestou je tedy spolupracovat s archeology na řádně vedených výzkumech, čímž se budete na celé „věci“ podílet naprosto legitimně. Navíc je možné vyrazit na pole (pochopitelně neosázené), kde je již nálezové oblast tak jako tak poškozena. V takovém případě se ovšem zase můžete dostat do křížku s majiteli pozemku. Inu, není to vůbec jednoduché.

Pokud jste se i přesto rozhodli, že do detektoru „půjdete“ a že se vám to po pár nálezech vrátí, budete muset zároveň vstoupit do politiky a změnit příslušné zákony. Odměna se totiž dle aktuální české legislativy vyplácí pouze v případě náhodných archeologických objevů, takže jste bez nároku. Těžko totiž budete úřadům vysvětlovat, že jste půlmetrovou jámu na poli vykopali jen proto, že jste zrovna neměli co dělat a náhodou jste objevili kopu zlatých mincí.

Slavné nálezy s pomocí detektoru kovů

Jak je asi zřejmé, hledání pokladů minulosti je spíše koníčkem než cestou za bohatstvím.  Mnozí „detektoráři“ se ovšem stali proslulými po celém světě a byly o nich sepsány dlouhé články. Zde jsou některé z nejznámějších případů:

  • V listopadu 1992 objevil Eric Lawes v anglickém Hoxne Hoard vzácný poklad z doby starověkého Říma. Depot přitom obsahoval 15 tisíc římských mincí a 200 zlatých a stříbrných předmětů. Docela slušný nález, nemyslíte?
  • Další Angličan, tentokrát Terry Herbert, nalezl v červenci 2009 anglosaský poklad zřejmě ze 7. století. Jednalo se o 1500 vzácných předmětů (zejména válečnou výzbroj, výstroj a mince), včetně 5 kg zlata a 2,5 kg stříbra. Mimochodem, k jejich odnesení muselo být použito 244 pytlů! Nebožáci, kteří se s nimi museli tahat, tedy milého Terryho asi v lásce příliš neměli.
  • V roce 1989 našel jistý Mexičan za pomoci detektoru kovů obrovský kus zlata v Sonorské poušti. Tento jeho nález vážil neskutečných 12 kg a dnes je znám pod názvem Cortézova bota. To se vám v našich luzích a hájích asi nepoštěstí, ale co kdyby…
  • Úchvatné nálezy se ostatně vůbec nemusí vztahovat jen na předměty vyrobené člověkem. Třináctiletý chlapec z jihozápadu Spojených států objevil v roce 2012 v zemi meteor vážící téměř 4,5 kg, který zde „čekal“ na nalezení dlouhých 10 tisíc let! Inu, dočkal se.
  • Myslíte, že mohou existovat ještě mladší nálezci? Nemýlíte se. V roce 2009 byl v anglickém Essexu objeven zlatý přívěsek s vyobrazením Panny Marie ze 16. století. Našel ho přitom teprve tříletý James Hyatt, jenž se vydal na výpravu za pokladem se svým otcem. Netřeba dodávat, že takový objev se většině hledačů nepoštěstí za celý život.

Autor: Petr81

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Arzenál Policie ČR: jak vám změří rychlost a jak se bránit