Doopravdy přežije šváb jaderný výbuch?

Radioaktivita? Co to je?

Pro úvod by chtělo rovnou si ujasnit, co je to radioaktivita, konkrétně se to vlastně děje při jaderném výbuchu. Jako při každém jiném výbuchu i zde při dopadu pumy a sloučení dvou štěpných materiálů dochází k uvolnění obrovské masy tepelného záření, dosahujícího až 30-50% celkové uvolněné energie. To samozřejmě doprovází v odpovídající míře a výši tlakové vlny, která činí 40-50% celkové uvolněné energie. No a pak tu máme konečně všudypřítomné a těžko se odstiňující ionizující záření, které je samo o sobě radioaktivitou. Je to energie uvolněná reakcí a štěpením jader nestabilních chemických prvků, jakými jsou například neptunium nebo plutonium. Měří se v takzvaných radech, a jeden rad znamená 0,01 joulů na jeden kilogram hmoty.

100 metrů hluboký kráter po testovacím výbuchu atomovky. Zdroj: Wikipedia.org

Jak bychom se s tím popasovali my?

Když známe velmi stručný základ, můžeme přejít k tomu, co vydržíme my, co vydrží šváb a zdali vůbec existuje něco silnějšího. Začneme-li s námi, zjistíme, že vůči jsme radiaci skutečně dost citliví. Naše tělo se koneckonců skládá z neskutečného množství buněk, které se neustále dělí, a právě při dělení jsou naše buňky nejzranitelnější. Ve výsledku je tak pro nás smrtelná dávka už i nějakých 400-1000 radů. Abychom si dokázali udělat obrázek – ve vzdálenosti 21 kilometrů od místa dopadu stále krouží dávka 1200 radů, což pro člověka znamená pomalou, bolestivou smrt. Šváb by si ale v této vzdálenosti skutečně vesele hopsal, parazitoval a pouštěl plyny dál.

Mazlíček, o kterého doma nikdo nestojí. Zdroj: Wikipedia.org

Šváb je tvrdá potvora a nedá se. Skutečně ale není nepřemožitelný

Tělo švába je totiž výrazně jednodušší a cykly dělení jejich buněk výrazně pomalejší. Šváb má celkově celou řadu výhod – věděli jste například, že i několik hodin po oddělení hlavy od těla dokáže tahle potvůrka stále několik hodin žít, protože dýchá celým povrchem těla? Neskutečné. Co do radiace pak pojme až 6x větší dávku než my a jeho vajíčka dokonce až 60x. Stále to ale není dost na to, aby přežil v místě výbuchu, o tlakové vlně a tepelném záření ani nemluvě. Existují ale další druhy hmyzu, které švába dokáží i trumfnout.

A tady je ještě odolnější octomilka. Zdroj: Wikipedia.org

Na jablíčku by si u výbuchu hodovala dál. Octomilka boduje, a není jediná

Šváb se tak možná tváří jako největší borec, ale i takoví dřevokazní parazité jsou dalece nad ním. Se svými 48-68 tisíci rady rezistence vůči ionizujícímu záření mají i lehce vyšší odolnost než švábí vajíčka, takže stále 60x větší než my. Opravdový borec z nám blízkého hmyzu je pak moucha octomilka. Dokáže držet basu i s dřevokazy a složí ji až teprve dávka o 64 tisících radech. Přijde vám to hodně? Tak si podržte klobouky a držte si je ještě chvíli, na konci se totiž budete možná i smát. Parazitující vosička o krátkém životním cyklu čítající dohromady něco přes měsíc, jejíž jméno Habrobracon hebetor vám asi nic neřekne, přežije nálož až o 180 000 radech. Dáte víc?

Nakonec tu máme skutečného šampiona. Zdroj: Wikipedia.org

Narozena z radiace. Kde vzal šváb svojí reputaci?

Opravdovým králem radiace, nebo spíš její královnou, je ale odporně zapáchající bakterie, kterou biologové a vědci přímo i přezdívají „Conan the Bacterium“. Vtipné označení si přisvojila tím, že se vyvinula z plechovky zkaženého masa, která však byla ozářena radiací, aby se právě tomu předešlo. Nyní tak přežije kouzelných 1,5 milionu radů a dvakrát tolik ve zmraženém stavu. A jak se může vedle tohoto případu stát, že lidé stále věří v to, že zrovna šváb znovuosídlí zem? Zkrátka a dobře je to neřád a parazit, který jim nejvíce obtěžuje život a jde těžko zabít. Proto si asi myslí i to, že je prostě přežije klidně i po takovém útoku jadernou pumou.

Dozvěděli jste se něco nového?

Autor: Jan Marek

5 nejhorších katastrof 21. století způsobených lidským výtvorem

Nejbizarnější důvody válek – kvůli čemu se také rozpoutaly boje?

Další galerie