Jak řešili naši předci bolesti hlavy? Vyvrtali si do hlavy díru a nazvali to trepanace

Surový zákrok zvaný trepanace prováděli už naši předci v době bronzové, kdy slovo „doktor“ nebo „medicína“ nepřicházelo ani zdaleka v úvahu, jelikož naše komunikační dovednosti neobsahovaly takřka vůbec jakékoliv slovo. Stejně tak surové jako naše komunikace bylo tím pádem i léčitelství, i v té době už ale pár odvážných napadlo, že bolestem hlavy by šlo ulevit otevřeným otvorem do lebky, o to smolnější však byli nebozí pacienti. Zákroky totiž probíhaly za pomocí primitivních nástrojů, bez umrtvení a s maximální mortalitou. Nemocnému se ulevilo leda až tak na onom světě.

Německý vynález pro zákroky z 18. století. Zdroj: bbc.com, autor: Science Photo Library

Začali a skončili nezávisle na sobě, někteří…

První jasné důkazy o trepanaci se datují až do doby vzdálené na 7 000 let zpátky do Starověkého Řecka, Severní a Jižní Ameriky, Afriky, Polynésie a Dálného Východu. Lidé napříč celým světem si vymysleli tento zákrok patrně nezávisle na sobě, a stejně tak s ním v období středověku, maximálně na přelomu 19. a 20. století, kvůli jeho brutalitě a ne vždy absolutní úspěšnosti přestali. Jedno ovšem bylo společné naprosté většině – důvod, kterým byly neurologické problémy a bolesti hlavy. I přesto se však mezi vědci najdou tací, kteří podporují teze o tom, že v některých zemích a kulturách prováděli trepanaci jako součást rituálu. Jako například v Rusku…

Několik lebek trepanovaných na různých místech. Zdroj: bbc.com, autor: Photo Researchers Inc/Alamy

Trepanace jako součást rituálu

Na jižní straně státu poblíž Černého moře ruští archeologové v roce 1997 odkryli zhruba 4 000 let staré pohřebiště čítající na 35 těl pochovaných ve 20 oddělených hrobech. Jedná se právě o dobu bronzovou, ve které nebylo zase tak neobvyklé pohřbívat i několik mrtvých do jednoho hrobu. A tak právě v jednom z nich nalezli dohromady sedm těl, pět dospělých, jednu mladou dívku a jeden až dva roky staré děťátko. Nic neobvyklého, až na to, že všichni kromě nemluvněte byli trepanovaní, a na území pravěkého Ruska byla trepanace velice vzácná… a co víc.

Všech pět trepanovaných lebek mělo otvory v místě, kde se v nejvyšším bodě sbíhají lebeční švy, které učebnice anatomie označují jako obelion. Je to vůbec nejnebezpečnější místo pro tento zákrok, a drtivá většina prováděných trepanací se tak právě této oblasti na lebce vyhýbala. Drtivá většina trepanovaných lebek také vykazovala známky neurologických poruch nebo jiných zranění, zrovna těch pět z pohřebiště na jihu Ruska a dalších několik desítek z této oblasti však známky racionálních odůvodnění postrádala. V úvahu tak přichází jedině rituál.

Trepanovaná lebka v místě obelionu. Zdroj: bbc.com, autor: Julia Gretsky

Chtěli nadpřirozené schopnosti. Někde trepanují ještě dnes

Rusko tedy relativní důkaz pro teze o rituálně prováděných trepanacích jakžtakž má. Nikdo to nedokáže s jistotou potvrdit, zrovna tak se ale v žádném případě nedá potvrdit opak. Antropologové se tak domnívají, že pravěcí lidé věřili ve vyšší moc a schopnosti, které se na oběti trepanované v místě obelionu přenesou. Neváhaly pro ně škrabat primitivními nástroji do lebek malých holčiček, od těchto praktik se však naštěstí v současném Rusku upustilo. Stejně tak se upustilo od trepanace ze zdravotních důvodů po celém světě. Moderní neurochirurgie používá šetrnější metody, a leckdy stačí jenom ten Ibalgin.

Stále jsou ale země, ve kterých domorodé kmeny trepanaci provozují i dnes. S bolestmi hlavy byste se rozhodně měli vyhýbat některým izolovaným oblastem v Africe a Polynésii. Ať neskončíte s hlavou jako cedník.

Co si o trepanaci myslíte vy? Slyšeli jste o tomto zákroku někdy?

Autor: Jan Marek

Lidské lebky se na internetu prodávají jako rohlíky v obchodech. Je to legální?

Orgánové náhražky – co všechno už si dnes můžete nechat vyměnit?

Další galerie