Jak fungují kouzelnické triky? Věda ví, proč věci mizí!

Umění iluze

Kouzelníci se po celá staletí školí ve vyvolávání iluzí a rozptýlení pozornosti. To jsou klíčové prvky každého úspěšného triku. Právě přehlcení podněty umožňuje novodobým Gandalfům odvést pozornost od místa, kde se opravdu něco děje. A jelikož náš mozek má tendenci doplňovat si chybějící díly do skládačky vjemů, většině kouzelnických fint pak nerozumíme. Které jsou tři základní techniky, kterými nás mágové znemožňují?

• špatné směřování – když kouzelníky sledujete, tak se možná nenecháte zlákat tím, kam ukazují, ale odolat pohledu je mnohem komplikovanější. Máme tendenci dívat se tam, kam se dívá i iluzionista, ale to je právě chyba. Nejen pohyby, ale i hlas, řeč těla a pohledy nás mají obvykle pouze zmást a svést na špatnou cestu.
• kognitivní iluze – než se informace dostane ze smyslů do mozku, trvá to zhruba desetiny sekundy. To není tak málo, jak by se mohlo zdát, a v minulosti mohlo být takové zpoždění oproti realitě smrtící. Proto má člověk tendenci předvídat, co se stane. A s tím též kouzelníci rádi pracují. Když už si totiž myslíme, že jsme na něco přišli, necháme se touhle variantou uchlácholit a iluzionista si může dělat, co se mu zlíbí:

• duševní nátlak – a na závěr to nejzákeřnější. Máte pocit, že si kartu z balíčku vybíráte zcela podle své vůle? Kdepak. Iluzionista vám obvykle vnutí výběr, který se mu hodí. Třeba tak, že vám danou kartu ukáže trochu déle než ostatní, tak si ji pak pravděpodobně vyberete. Mají nás prostě v hrsti.

Jak je to vlastně možné?

Proč se necháme tak lehce obalamutit? Na to existuje hned několik poměrně protichůdných teorií. Ta nejstarší se datuje do přelomu století a období slavného psychoanalytika Sigmunda Freuda. Ten považoval člověka za výrazně iracionálního tvora, který má sklony přemýšlet nerozumně – magicky. Součástí naší podstaty je i sklon k neurózám, který s magickým přemýšlením úzce souvisí.

Tenhle přístup byl později zpochybněn a obrácen. Podle takzvané teorie “špatné vědy” jsme naopak racionální a magické myšlení nastává ve chvíli, kdy se snažíme vysvětlit složité jevy bez dostatku informací. Další pojetí preferuje význam symbolických akcí, například různé rituály, pálení panenek voodoo a podobně. Magické chování a myšlení tedy může působit nepřirozeně, ale opak je pravdou, je výrazně spjaté s lidskou podstatou po tisíce let. Podívejte se na následující video, pokud se chcete o historii magie dozvědět něco víc, obzvlášť z hlediska psychologických poznatků:

Co není, nezmizí?

A zase ti vědci. Skupina experimentálních psychologů z oxfordské univerzity se rozhodla vyzkoušet, jestli nás magie dokáže přesvědčit, že vidíme i to, co neexistuje. Pro tyhle účely natočili vědci pět videí, na nichž nechali zmizet různé věci. Vtip byl v tom, že v jednom videu se nic magického nedělo, aby lidé nepředpokládali, že videa musejí nutně ukazovat něco kouzelného. No a v pátém videu ani žádný předmět nebyl. Takže zatímco u jiných klipů viděli lidé zmizet třeba míček, kartu či minci, u posledního dotyčný kouzelník pouze předstíral, že něco mizí. Přitom ale neměl vůbec nic!

A efekt se dostavil. 32 procent lidí bylo přesvědčeno, že viděli něco zmizet, a 11 procent dokonce dokázalo jmenovat předmět, který zmizel! Tito lidé pak ocenili úroveň a provedení triku, jenž se přitom vůbec nestal. Jak je to možné?

Podle závěrů studie je na vině naše očekávání. Když jsme přesvědčeni, že bychom něco vidět měli, dokáže naše očekávání oklamat i smysly a my jsme si nakonec jisti, že to tak bylo. Věda tak odhalila něco, s čím kouzelníci pracují už od nepaměti. Ale důsledky takových zjištění mohou být mnohem dalekosáhlejší – třeba svědecké výpovědi u zločinů, které se často liší od objektivních faktů. Když něco chceme vidět, tak to prostě vidíme…

Jak na vás působí kouzelnické triky? Necháte sebou lehce manipulovat? Svěřte se nám pod článek!

Autor: Rimsy

Nejabsurdnější televizní reportáže. Co naši kolegové převratného objevili?

Oheň, voda, vítr aneb iluzionista potírá přírodní živly

Další galerie