Nejbizarnější důvody válek – kvůli čemu se také rozpoutaly boje?
Bojovat z ušlechtilých důvodů umí každý. Obrana vlasti, rozšiřování moci či odmítnutí hodnot někoho jiného, to všechno jsme už viděli. Ale válčit kvůli úplným pitomostem, to je teprve umění! Tady je pět konfliktů, které vůbec nemusely být…
Ach, ta zvířátka!
Incident u Petriče nebo také Válka zaběhnutého psa. Pod těmito podivnými názvy se ukrývá neobvyklý několikadenní konflikt mezi Řeckem a Bulharskem v roce 1925. Tou dobou byla atmosféra mezi oběma zeměmi velmi napjatá, hlavně kvůli nejasné státní hranici. Skutečné problémy nastaly ve chvíli, kdy se řecké pohraniční hlídce zaběhl pes a dostal se na území Bulharska. Místní vojáci neváhali a zastřelili psa i pohraničníka, který ho chtěl přivést zpátky.
Bulhaři se za zmatky omluvili, ale bylo již pozdě. V Řecku se odehrál vojenský puč a generál Pangalos nařídil odvetné akce proti severnímu sousedovi. Řecké jednotky vpadly do Bulharska a obsadily město Petrič. Spojené národy nařídili příměří a Pangalos se musel stáhnout. Akce si vyžádala na padesát mrtvých Bulharů, za něž museli Řekové zaplatit odškodnění. A to vše jen kvůli zaběhnutému psovi!
Komu nestačí pes, máme tu prase. Prasečí válka se udála v roce 1859 mezi Velkou Británii a Spojenými státy. Tou dobou se zástupci obou národů přeli o půdu na ostrovech San Juan nedaleko kanadského Vancouveru. Situace se vyostřila, když jeden americký farmář zastřelil prase, patřící Britům, jelikož mu rylo v záhonu brambor. Britové farmáři pohrozili zatčením a do věci se musela vložit armáda.
Američané vyslali na ostrov své jednotky a prohlásili ho za své území, na což Britové reagovali úplně stejně. Obě vojenské posádky ale nechtěly zahájit útok, takže nakonec v tomhle konfliktu nepadl jediný výstřel! Několik vojáků z obou stran ovšem na ostrově zůstalo dalších 12 let, než se situace zcela vyřešila – do té doby měli Američané plné ruce práce s vlastní občanskou válkou. Nakonec došlo ke stanovení hranic a odchodu vojenských posádek. Ovšem až v letech 1872-74. Tolik ztracených let kvůli jednomu pašíkovi…
Doslova sportovní šílenství
Takzvaná fotbalová válka se odehrála v roce 1969 mezi Hondurasem a Salvadorem. Přestože napětí mezi oběma státy panovaly už po několik dekád, především kvůli rozsáhlé migraci Salvadořanů do Hondurasu, spouštěčem se staly až zápasy v kvalifikaci na fotbalové mistrovství světa. První utkání sporně vyhrál Honduras, odvetu opanovali fotbalisté Salvadoru. Rozhodující zápas vyhrál v prodloužení Salvador a ve vítězné euforii rozvázal diplomatické vztahy s Hondurasem.
Kroky z obou stran na sebe nenechaly dlouho čekat a po oťukávání prostřednictvím přeletů stíhaček překročila salvadorská armáda hranice. Honduras bombardoval několik strategických cílů svých nepřátel a obě strany se konfliktem rychle vyčerpaly, válka trvala vlastně jen čtyři dny. I díky pomoci mezinárodního společenství bylo podepsáno příměří, ale rozpory nebyly dodnes zcela vyřešeny a atmosféra mezi oběma zeměmi je stále napjatá…
Fotbal ale rozdmýchal napětí i mnohem později a mnohem blíž našemu regionu. V květnu 1990 byla Jugoslávie v rozkladu. Její rozličné národy se chtěly oddělit od srbského jádra a pomyslnou jiskrou konfliktu se ukázal být opět fotbalový zápas. Dinamo Záhřeb hostilo Crvenou Zvezdu Bělehrad a několik tisíc srbských fanoušků dorazilo i na záhřebský stadion Maksimir. Napjatá atmosféra brzy přerostla ve rvačku s politickým podtextem.
Přestože samotná chorvatská válka za nezávislost propukla až o rok a půl později, na Jadranu se tato událost považuje za její jednoznačný začátek. Předznamenala totiž rozpad jugoslávské fotbalové ligy stejně jako celého multietnického státu. Za zmínku ještě stojí, že v čele tvrdého jádra srbských fanoušků stál nacionalista Arkan, který později v jugoslávské válce vedl několik etnických čistek proti Chorvatům a Bosňanům.
A nakonec jídlo
Jsou podle vás sport a zvířata dostatečným důvodem k rozpoutání války? A co teprve jídlo? Těstovinová válka začala v roce 1838 a je známá též jako první francouzská intervence v Mexiku. A předcházela jí skutečně nevídaná záležitost – francouzský kuchař Remontel vlastnil obchod s těstovinami poblíž Mexico City. Během loupeživých nájezdů v roce 1828 byl jeho krámek zničen a on si na místní stěžoval. Deset let to však nikoho nezajímalo. Francouzský král Louis-Philippe, který měl s Mexikem spory, ovšem incident využil k požadování enormní sumy, jež samozřejmě nemohla být splacena.
A tak král reagoval po svém – zahájil válku. Na podzim roku 1838 připlula francouzská posádka k mexickým břehům a začalo dobývání. Boje utichly po půl roce, kdy diplomaticky zasáhla Velká Británie a zprostředkovala mír. Ale Mexiko přece jen muselo francouzského kuchaře vyplatit v plné výši…
Vzpomenete si na podobně ujetou válku? Pište do komentářů!
Autor: Rimsy
MOHLOBY VÁS ZAJÍMAT:
Proč se v lidech probouzí touha zabíjet? Zjistili jsme fakta!
Kam se přestěhovat v případě nouze? Na bunkry i vesmír hypotéky nestačí!