8 důkazů, jak lidský pokrok pohnul světem. Dopředu anebo dozadu?

Medicína

Klíčovou součástí lidského vývoje nutně musí být lékařství a medicína, abychom vůbec vynálezy v dalších odvětvích stihli užít. Za dnešní dlouhověkost mohou lidé vděčit právě biologům a chemikům z laboratoří, kteří bádají po stále novějších a účinnějších přístrojích, lécích a jejich aplikacích, které nás zase posunou o nějaký ten rok dál.

Očkování

K vůbec prvnímu užití došlo v roce 1796 britským doktorem Edwardem Jennerem, který použil virus kravských neštovic k prevenci nákaze pravými neštovicemi. Až Louis Pasteur ale v roce 1885 přesvědčil s očkováním proti vzteklině tehdejší špičky medicíny a vládu o tom, že nakažení nemocí může skutečně předcházet dalšímu onemocnění.

Pasterizace

Také o tento vynález se zasloužil francouzský biolog, chemik a lékař Louis Pasteur. První praktická zkouška proběhla v roce 1863 při sterilizaci vína, piva a mléka. Za pomoci zvýšené teploty dojde ke zničení nevhodných mikroorganismů, čím se beze změny jiných vlastností předejde zkažení daného výrobku.

Penicilin

K jeho objevení došlo čirou náhodou v roce 1928 skotským lékařem Alexandrem Flemingem, když si v Petriho misce ve své laboratoři všimnul plísně, která hubila ostatní bakterie. V roce 1939 angličtí vědci Howard Florey a Ernst Chain izolovali penicilin, který dodnes zachránil bezmála 90 milionů životů a ve své baktericidní cestě míří bez zastavení dál, takže se mnozí z nás mohou dožít zase dalšího zítřka a dalších vynálezů, tentokrát z oblasti techniky.

Technika

V technice je asi netřeba pozastavovat se u banalit, když si uvědomíme, že světem skutečně pohnuly až výbušniny. Na poměrně dlouhou dobu nám vystačil vynález střelného prachu a dynamitu, který nejenom že vypomáhal při různých formách těžby a staveb, ale rovnou nám umožnil vzájemné vyvražďování mezi sebou ve válkách, které čítaly až stamilionové obraty v číslech úmrtí, když se ohlédneme za celkovou historií.

Když už  k ukončení války nestačily ani takové „malé“ výbuchy, přišli němečtí chemici v roce 1939 na nukleární štěpení, které až v roce 1945 americký teoretický fyzik Robert Oppenheimer využil k sestrojení a užití první atomové bomby. Teprve po jejím prvním použití jsme se poučili a začali jsme poznatků o nukleárním štěpení využívat v energetice a dalším vývoji.

Komunikace

I v oblasti komunikace pozvolné začátky vystřídal především v posledních letech raketový boom. Od vynálezu tisku, elektřiny, telefonu a internetu by si byl člověk řekl, že dál už to jít nemůže, a ono to tak možná mělo i zůstat. Ale nezůstalo.

Tisk

Vynález knihtisku můžeme započítat už do 15. století a zásluhy za něj se nejčastěji připisují právě Johannesovi Gutenbergovi. Proč byl tento vynález pro lidi tak důležitý? Bez jeho existence by pro nás nebylo tak snadné šířit učení a informace, jak v nejčastěji s ním spojovaných novinách, tak ale i knihách, učebnicích nebo encyklopediích. S vynálezem internetu se hovoří o přesunu přinejmenších těch novin na virtuální stránky, tisk má ale zatím ve světě stále pevné místo, a tak by to mohlo snad i zůstat.

Elektřina

Zásadními průkopníky v objevu elektřiny byli bezesporu už Benjamin Franklin a Michael Faraday v 18. století. Ke skutečně progresivnímu vývoji ovšem došlo až ke konci 19. století, kdy vědci jako Bell, Edison, Kelvin, Siemens nebo Tesla uvedli vědecké teorie v praxi, a přenesli tak výpočty z papíru na používání tohoto vynálezu v běžném životě. Žárovka, telefon, telegraf, eletrické rozvody a další nahradily svíčky a holuby, a vyslaly nás opět jenom vpřed.

Telefon

První použitelný telefon vynalezl již zmíněný Alexander Graham Bell v roce 1876, čímž umožnil putování našeho hlasu na dlouhé vzdálenosti v doopravdy krátkém čase. Komunikace tak opět překlenula další významný bod, od kterého se už jenom odrážela v mezistupíncích, na kterých už jenom ladila taková vylepšení jako větší rychlost  vzdálenost, dokud nedorazila právě k poslednímu výstřelku komunikační módy, který nás už taky dost možná vrací zase o krok zpět.

Internet

Předchůdcem dnes známého internetu byla síť ARPANET z roku 1969, která v USA propojila několik univerzitních počítačů napříč státy, a tak vznikla první představa digitálního věku, který opravdu v nadcházejících letech nastoupil na trůn, na kterém sedí i dnes. Jeho celosvětová dostupnost a rychlost udělala z internetu trend a výsadu žádanou téměř snad už v každém zaměstnání, výzkumu, rovněž ale také spojku používanou v každodenním životě.

E-maily nahradily běžnou poštu, internetové databanky začaly zvolna nahrazovat archivy jinak pečlivě na papír zapisovaných informací. Dokonce bankovní transakce mají své nejhlavnější průtoky v hlubinnách digitálního vynálezu. Taktéž se sem ale přesunula notná část lidské komunikace. Řeč je o sociálních sítích, nad jejichž výhodami a hrozbami se zamýšlelo už mnoho lidí. Bez ohledu na možnost kybernetické šikany a zneužívání můžeme hovořit přinejmenším o fenoménu elektronického izolacionismu. Co to je? S rostoucí možností navázání komunikace v digitální sféře klesá schopnost navázání těchto vazeb v reálném životě. Někdy se rozhlédněte po městě, v autobuse nebo tramvaji, ale i v podniku s přáteli po ostatních… tráví lidé svůj volný čas s lidmi, nebo s počítači, tablety a mobily? Krok vpřed anebo nazpět? Medicína prodloužila naše životy, technika šetří naši energii, dospěla ale komunikace od zářných začátků ke správnému a zodpovědnému konci?

Autor: Jan Marek

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nejméně užitečné vynálezy, které kdo kdy vymyslel

5 nejhorších katastrof 21. století způsobených lidským výtvorem

Další galerie