Zelená je tráva, fotbal to je hra. Víte o něm tyhle pikošky?
Stejně jako pořekadlo „Co Čech – to muzikant“ platí také „Co Čech – to fotbalový trenér a rozhodčí“. To, že fotbalu rozumíte, nepochybujeme, ale víte o něm i tahle zajímavá fakta?
Každý fotbalový zápas začíná, když rozhodčí pískne do píšťalky. Když tenhle ryze standardní úkon okomentoval Lee Todd slovy: „Do pr…, to bylo ale hlasitý“, uviděl po 2 sekundách hry nejrychlejší červenou kartu v dějinách fotbalu. Faulovat a poroučet se do sprch stihl Takahiro Masukawa z Japonska za pouhé 4 sekundy.
Kdo taky kope?
Fotbal na planetě Zemi má pod palcem Mezinárodní fotbalová federace FIFA, která má dokonce více členů než OSN (Organizace spojených národů). Štempl v pomyslné členské knížce má celkem 209 národních fotbalových asociací a jejich mužských reprezentačních týmů (navíc ještě i 129 ženských družstev). OSN má na svém seznamu 193 zemí.
Fotbal vede, protože FIFA uznává i 23 území, která nejsou samostatnými státy (např. Anglie, Skotsko, Wales, Severní Irsko, což je pro OSN jen a pouze Velká Británie). Jenom 9 států není členem FIFA: Grónsko, Karibati, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Monako, Nauru, Palau, Tuvalu a Vatikán. Ale i tenhle stát s jedním náměstím a papežským palácem má vlastní fotbalový tým.
Kořením jsou góly
Fotbal vede i celou řadu statistik. Tak třeba jako svého nejmladšího profesionálního fotbalistu eviduje 20měsíční mimino, se kterým (samozřejmě v zastoupení rodičů) podepsal smlouvu jistý belgický klub.
Fotbal je i o fyzičce, vždyť zejména záložníci za 90 minut hry naběhají i přes 15 kilometrů. Stejně je divák a fanoušek nejvíc zvědavý na góly. Rekordní zápas se v tomto ohledu odehrál 31. října 2002, kdy se skóre v souboji dvou madagaskarských týmů zastavilo na 149:0. Tenhle výsledek je i v Guinessově knize rekordů, i když hostující tým zápas takříkajíc jen odchodil na protest proti tendenčním výrokům rozhodčích ve svých předcházejících zápasech. Ale pozor na gólové oslavy, protože i ty přinášejí fotbalistům problémy. Teď nemyslíme žluté karty za sundané dresy, ale zdravotní komplikace, kdy více než jedno zranění z 20 souvisí s radostí po vstřelené brance.
Hvězdy táhnou, ale i blbnou
Stejně jako kterýkoliv jiný sport, tak i fotbal má svoje celebrity. A mnohé z nich mají i řadu výstřelků: Maradona nejen že dal gól „boží“ rukou, ale pak to roztočil s drogami. Suaréz je zase ztělesněný kanibal, protože už několikrát pokousal své protihráče. Ronaldinho přišel o lukrativní smlouvu s Coca Colou, když byl na jedné tiskové konferenci přistižen, jak usrkává konkurenční Pepsi. To jen obyčejnými hvězdnými móresy trpí Cristiano Ronaldo, když si v roce 2013 otevřel vlastní muzeum svých fotbalových úspěchů.
Nejlepší fotbalisté a týmy se každé čtyři roky potkávají na mistrovství světa. To nejbližší se odehraje v roce 2018 v Rusku, ale to nejdiskutovanější je překvapivě následující šampionát v roce 2022 v Kataru. Kromě dohadů o vhodnosti termínu (letní nesnesitelná vedra mají turnaj posunout až na listopad), je tu i fakt, že kvůli hrozným pracovním podmínkám při stavbě stadionů a infrastruktury prý může přijít o život více lidí než při pádu newyorských dvojčat v roce 2001 (tehdy zemřelo 2996 osob). A jedno z hostitelských měst – Lusail – zatím ještě vůbec neexistuje. Není ale obav, že by v poušti nevzniklo, vždyť fotbal je fenomén, náboženství, továrna na peníze a hlavně nejoblíbenější hra na světě.
Autor: Petr Lízal
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: