Adrodisiaka v kuchyni? Na každou funguje něco jiného!
Afrodisiakální účinky pokrmů jsou téma staré jako lidstvo samo a byly o nich popsány tuny papírů a gigabajty dokumentů. Ale není nad osobní zkušenost. Zvlášť když na každý typ ženy zabírá něco trochu jiného.
Luxusní panička-modelka: ústřice a suchý sekt
Byť se jedná vlastně o dvě různé kategorie žen, dovolil jsem si je zařadit do stejné kolonky, protože mají v tomto ohledu mnoho společného. Na zachovalou a udržovanou 35-45 silikonku (věk pouze orientační) ve značkovém oblečení a high-heels obutí, která se právě v bílém BMW X5, zakoupeném jejím nudným manželem, vrací z golfového „turnaje“ a dvacetiletou (a dvacetikilovou) modelku, užívající si právě pět minut slávy poté, co slezla z předváděcího mola lokálního významu, totiž platí podobné gastro archetypy. Vězte, že obě „kategorie“ jistě nepohrdnou čerstvými, na ledě vyloženými ústřicemi se sklenkou kvalitního suchého sektu. Jen drobné varování – ani jedno není extra levné a výsledný sexuální zážitek svou kvalitou zdaleka nemusí odpovídat vizuální kvalitě objektů.
Intelektuálka-filozofka: zázvorový čaj a vodní dýmka
Umíte si to představit – hloubavý výraz, často zdůrazněný pomocí de mode brejliček, žádné nebo jen nenápadné líčení, svetr na knoflíčky, batikovaná sukně, v podpaží kniha od Jáchyma Topola a na zádech baťůžek se „zapomenutou“ plackou „Volím Karla.“ Ale pozor – i tyto ženy mají překvapivě rády sex, i když to člověk často zjistí až během něj. Takže je bez předsudků vemte do nějaké lehce intelektuální kavárny nebo čajovny (pokud ještě nějaké jsou) o objednejte si zázvorový čaj – prastaré to afrodisiakum, o jehož účincích není pochyb. A pokud bude k dispozici i vodní dýmka, dodající společnému večeru orální sblížení, budete mít velkou šanci, že od hovorů o Sigmundu Freudovi dojde co nevidět k jejich praktické realizaci.
Nymfomanka-čubka: chilli hořká čokoláda a červené víno
Je jich málo, ale jsou a při troše štěstí na jednu-dvě-tři za život narazíte. Poznáte je ve společnosti na první pohled – jsou zábavné, chytré, veselé, schopné bavit se s vámi upřímně a bez předsudků o „chlapských věcech“. Ač vás vidí poprvé v životě, nemají žádný problém s fyzickým kontaktem a jejich vlahý pohled vám rozepíná zip u kalhot dávno před tím, než tak učiníte sami. Neztrácejte čas v restauračních zařízeních a vemte takový „zázrak“ rovnou domů. Cestou kupte (pokud doma nemáte) kvalitní červené víno z jižní polokoule (doporučuji třeba chilskou Tarapacu nebo Pinotage z J.A.R.) a neméně kvalitní hořkou čokoládu, ideálně s chilli příchutí. Pár skleniček před samotným aktem, doprovázených namáčením tabulek čokolády do červeného moku navodí tu správnou atmosféru, abyste následně dokázali, že právě vás si pro tuto noc zaslouží (zasouloží).
Tzv.normální holka z kanclu: sushi a bílé víno
Takových je naopak spousta. Normální holka z normální rodiny. Dělá v kanceláři 8 hodin normální práci za normální mzdu. Na obědě si dává „normální“ hotovky. Chce se jednou normálně vdát a normálně mít děti (nebo už se tak normálně stalo). Normálně si ráno na WC přečte bulvár a jako každý normální člověk tvrdí, že takový hnus nikdy nečte. Ale ani tady není nic ztraceno, protože vytržení ze stereotypu u podobných typů jest podvědomě vítáno. Takže směr: sushi-bar (restaurant). A až se prokoušete řečmi typu: „Jsem netušila, že je to docela dobrý, akorát to wasabi hrozně pálí“ a doprovodíte to několika sklenkami dobrého suchého bílého vína (tip: italské Soave), třeba jí i sobě připravíte večer (noc), která rozhodně úplně normální nebude.
Hospodská holka „z lidu“: pražené mandle a „lepší kořalka“
Je jasné, že v centru Prahy (OK, v centru větších měst, ať nejsem za pragocentristu) na podobné nenarazíte. Ale kde je psáno, že kvalitní sexuální večer se nedá prožít i ve „venkovských“ zeměpisných šířkách? Každopádně holka od rány, která dorazí v pátek večer do hospůdky V. cenové skupiny v tričku s logem Kabátu a v džísce po tátovi (který v ní na koncertě Brutusu na zábavě v 80. letech sbalil její mámu), vám gastronomicky tolik práce nedá. Poproste Jardu za výčepem (případně uplaťte panákem), ať vám místní kuchař upraží mandle a teplé donese na talířku a doprovoďte to nějakým vzhledem k lokalitě „netradičním“ panákem (tedy ne zelenou, fernetem, rumem apod.) a budete se možná pak na louce za hospodou docela divit.