Je vám všechno jedno? Známe to diagnózu. A budete se divit!
Narodilo se ti dítě, před tebou umřel kámoš, tvoje matka zarazila kudlu do tvýho táty a tobě je to úplně jedno? Jestli nejsi flegmouš, pak máš na krku nemoc, na kterou jsou tabulky. Ať (ne)žijí emoce!
„Ve třinácti jsem viděl, jak dva starší kluci znásilnili dvanáctiletou holku. Já seděl opodál, díval se na to a bylo mi to úplně jedno,“ vypráví jistý Lubor, který si tenkrát moc neuvědomoval, že s ním není něco v pořádku.
Ani vražda se mnou nehne!
„Že asi nejsem tím, za koho mě ostatní mají, mi došlo o dva, tři roky později. Moje máma zabila mýho tátu. V opilosti. Všichni mě litovali a já se ptal sám sebe, proč to dělají. Normálka, ne? To se stává,“ krčí rameny Lubor, který se dostal do děcáku.
„Tam jsem viděl spoustu věcí, které by se žádné mámě nelíbily. A pak to pokračovalo. Intr, první práce, vztah, dítě. Když se mnou emočně nehnulo téměř nic, poslala mě přítelkyně k psychologovi, ten zase k psychiatrovi. Prý to není normální. Taky nebylo. Byla mi diagnostikována alexithymie, což je neschopnost identifikovat a vyjadřovat emoce. Co to konkrétně znamená? Každý někdy těžko hledá slova (i Láďa Hruška a spol ve videu), ale tohle je jiná káva.
Psychosomatický provar
Emocionální barvoslepost či citová otupělost, jak se této poruše někdy říká, brání jedincům ve vyjadřování lítosti, smutku, vzteku či radosti. Podle statistik jí trpí asi polovina všech autistů, ale sednout si může defacto na kohokoli. Možná i proto je velmi těžké určit, kdo jí trpí a kdo ne, a vyjádřit tak v procentech, kolik lidí s takovým problémem na bedrech běhá po světě. Ale nápověda přece jen existuje…
Navždy o samotě
Alexithymie? Je těžké se s ní i zamilovat, protože chybí pud vyjadřování náklonnosti a všechny ty věci okolo. Dokážete si představit, že vám super sexy holka řekne, jak moc po vás touží, a vy jí odpálkujete slovy, že to má blbý? Síla! Tak si dejte pozor obzvlášť v kritickém období.
Dá se říct, že okolo dvaceti let a výš je citová otupělost tak nějak „vidět“ nejvíc, protože člověk randí, hledá si práci, později zakládá rodinu, buduje profesní život a ze všech stran se od něj očekává, že to všechno nebude brát na lehkou váhu. Ale co když přece jenom ano? Jak rozeznat znudění životem od něčeho závažnějšího?
Malý test
Podle známého a uznávaného českého psychiatra Jaroslava Bašteckého se „alexithymik“ pozná následovně:
- U lékaře popisuje tělesné příznaky a stěžuje si na první poslední, aniž by k tomu někdy měl nějaký důvod.
- Uvádí napětí, podrážděnost, frustraci, bolesti, nudu, prázdnotu, neklid či nervozitu.
- Je bez fantazie a těžko hledá slova pro vyjádření emocí.
- Málo pláče, a když už, pláč se obvykle týká něčeho jiného, než je smutek nebo zlost.
- Svoje sny si pamatuje pouze výjimečně.
- Na některé situace paradoxně reaguje nepřiměřeně afektovaně.
- Často dává přednost samotě a odmítání lidí.
- Je to narcis, pasivně agresivní nebo pasivně závislý jedinec.
- Terapeut je jím často znuděn a považuje ho za méně inteligentního.
Tak co, sedí na vás tenhle popis? Jestli ano, víte, co máte dělat…. Ale ještě před tím se můžete utěšit zprávou, že někteří evoluční biologové tvrdí, že nedostatek emocí a citů usnadňuje lidem přežít. Jenže, vysvětlete to tomu, kdo s vámi žije…
Autor: John McClane
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Jasná zpráva. Kdo prdí, zdraví si tvrdí